Článek
První z těchto důvodů je tzv. emocionální rezonance – lidé reagují na jednoduché, silně emotivní výroky mnohem rychleji než na složitá fakta. Vhodné emocionální zarámování vytváří tak často efekt „okamžitého souhlasu“.
Druhým faktorem je kognitivní přetížení. Složitost je unavující a lidský mozek miluje úsporné cesty. Vyhýbá se složitým argumentům, zejména pokud jsou prezentovány v rychlém tempu. Když jsou informace příliš komplikované nebo dlouhé, často se vzdá. Populisté toho využívají tím, že redukují složitější problémy na krátké, zapamatovatelné slogany, které působí jasně a jednoduše. Populistická zpráva, která „vystihuje“ problém jednoduchou větou si tak získá okamžitou pozornost.
Třetím důvodem je tlak skupiny. Lidé chtějí patřit do „své“ skupiny, a mají tak tendenci přizpůsobovat své názory tomu, co v ní považují za dominantní nebo „přijatelné“. Jednoduché a polarizující populistické výroky uspokojují tuto potřebu ve srovnání s racionálními argumenty daleko snáze, protože umožňují rychlé rozlišení „my vs. oni“.
Čtvrtým důvodem je preference lidské paměti pro dramatická, stručná sdělení. Zatímco složitá logika rychle vyprchá, jednoduché a emocionálně zabarvené výroky se uchovávají a opakují. I po týdnu si tak lidé snadněji vybavují stručnou, výstižnou a emotivní frázi než složitou logickou úvahu. Populismus tak dlouhodobě „přežívá“ i tehdy, když jsou analytické argumenty daleko přesnější.
Příklad? V jedné z laboratorních simulací byl účastníkům předložen ekonomický plán vlády zahrnující více než dvacet opatření s dlouhodobými dopady. Paralelně jim byla nabídnuta jednoduchá, sice nepřesná, ale emotivní zpráva: „Tato opatření musí být okamžitě zrušena, politici nám lžou a takto jen vyhazujeme peníze!“ Výsledek byl jednoznačný: drtivá většina „pokusných osob“ reagovala daleko rychleji a intenzivněji na zprávu druhou zprávu, zatímco argumenty s čísly a statistikami musely čekat na svou šanci.
Populismus, oproti občasným představám, tak není jen otázkou manipulace. Je i využitím hluboce zakořeněných psychologických mechanismů. Emoce, unavené myšlení, skupinová dynamika a potřeba jednoduchých příběhů mu dávají nad zdravým rozumem výhodu, kterou nemusí být snadné překonat. Nejde však neporazitelnou sílu, nýbrž o výzvu k trpělivější a srozumitelnější komunikaci.
