Článek
5. prosince 1934 nechal Stalin zbořit v Moskvě největší pravoslavnou katedrálu na světě
K postavení katedrály Krista Spasitele v Moskvě vedlo poděkování za vítězství nad Napoleonovým tažením do Ruska. 25. prosince 1812 podepsal car Alexandr I. povolení k výstavbě: „k uchování věčné památky bezpříkladného úsilí, věrnosti a lásky k Víře a Vlasti, jakými se v tyto těžké časy povznesl ruský lid a k oznámení naší vděčnosti Boží prozřetelnosti, která spasila Rusko od hrozící záhuby“.
Samozřejmě nemohl tušit, že Boží prozřetelnost spasila Rusko od hrozící záhuby jen na jedno století. První pokus se kvůli nevhodně vybranému místu nepodařil. Druhý pokus začal v roce 1839. Stavba trvala 44 let a dalších dvacet trvaly práce na vnitřní výzdobě. Ke slavnostnímu otevření došlo 26. května roku 1883 za účasti cara Alexandra III.
Přestože vznikl největší pravoslavný chrám na světě, u mnohých lidí vzbuzovala tíseň a obavy nejen jeho velikost, ale i slova jedné jeptišky. Aby měl klášter dostatek prostoru, muselo být zbouráno mnoho staveb. Mezi nimi i Aleksejevský klášter. A právě abatyše tohoto kláštera místo proklela s předpovědí, že nová katedrála dlouho stát nebude.

autor: Fyodor Klages /cs.wikipedia.org/volné dílo
Chrám nesloužil jen náboženským událostem. Hrála se v něm díla Petra Iljiče Čajkovského, měl velký pěvecký soubor a knihovnu s několika tisíci svazky.
V přízemí na ploše tisíc metrů čtverečních byla expozice z vítězných bitev nad Napoleonem. Tvořily je v mramoru vyobrazení velitelé a vojevůdci armád. V chrámu se konaly celostátní oslavy a slavnosti, byly v něm korunováni ruští carové.
Možná si někdo vzpomněl na slova staré abatyše, která prorokovala chrámu krátkou životnost. Ve skutečnosti to nebylo ani padesát let. Komunistická strana SSSR pod vedením nesmrtelného Stalina rozhodla 2. června 1931 chrám zbořit. Důvodem bylo místo k výstavbě mnohem důležitějšího objektu Paláce sovětů.
Díky laskavosti komunistické strany bylo umožněno zachránit mramorové plastiky a artefakty, které byly demontovány a odklizeny do Donského kláštera.
Dva řízené výbuchy 5. prosince 1934 změnily největší pravoslavný chrám na světě v trosky. První výbuch stavbou pouze otřásl, druhý byl fatální. Samotné odklízení trosek trvalo rok a půl.
Gigantické plány na výstavbu Paláce sovětů se začaly realizovat v roce 1937. Zemi ovládal „Velký teror“ a hlad, ale utopistický symbol evropského proletariátu bylo třeba zbudovat. Ale i tehdy se prokletí onoho místa abatyší Aleksejevského kláštera splnilo beze zbytku.

autor neznámý/cs.wikipedia.org/volné dílo
Dělníci sotva stačili vyhloubit obrovskou jámu pro základy Paláce. Hitler se rozkmotřil se svým přítelem Stalinem a vpadnul do Sovětského svazu. Najednou měl Stalin jiné starosti než potírat náboženství, opium lidu, a financovat nesmyslnou výstavbu Paláce sovětů.
Z celého plánování a stavebního úsilí zůstala zatopená základová jáma. Teprve po létech ji soudruzi použili jako základ pro výstavbu bazénu pod širým nebem s názvem Moskva.
V období „perestrojky“ se objevily hlasy, že katedrála Krista Spasitele by měla být znovu vystavěna jako symbol pokání. Základní kámen byl položen 5. prosince 1990 v den zničení původní katedrály. Sháněly se peníze a samotná výstavba začala v roce 1994.
Pokud při výstavbě první katedrály převládal duch nadšení z vyhnání Napoleona, tentokrát to byly politická boje, korupce a nechutné tahanice nových ruských zbohatlíků. Tak vypadalo „pokání“ v ruském stylu.

autor: Alvesgaspar/https://cs.wikipedia.org/CC BY-SA 3.0
Chrám byl otevřen k výročí 2000 let narození Krista, 31. prosince 1999.
Obrovská stavba pojme deset tisíc věřících. Devět tisíc metrů čtverečních je pozlaceno a výška kupole s křížem je 103 metrů. Je tedy o 1,5 metru vyšší než druhý nejvyšší ruský kostel, Isaakijevský chrám v Petrohradě.
Pokud se v původním chrámu loučilo Rusko se členy carské rodiny a nejvyššími představiteli Ruska, v roce 2007 v novém chrámu proběhlo loučení se starým komunistou Borisem Jelcinem. Čas oponou trhnul.
Katedrála Krista Spasitele samozřejmě nebyla jediná náboženská stavba, kterou ruští komunisté nechali zbořit.
Bourání se nevyhnulo ani Kremlu. K zemi šel konvent Nanebevstoupení, klášter Zjevení, starý Spasitelův chrám nebo Malý Nikolský palác a mnoho dalších.
Na jejich místě postavili soudruzi Sjezdový palác a vojenskou akademii.
Likvidaci zůstal ušetřen Isaakijevský chrám v Petrohradě, který nositelům vědeckého světového názoru sloužil jako Muzeum ateismu.

autor neznámý/cs.wikipedia.org/volné dílo
Zdroje:





