Článek
Často se stává, že pokud rodiče fanaticky lpí na své víře nebo hodnotách ve kterým vychovávají i své děti, ty je v lepším případě opustí, v horším jimi budou pohrdat nebo i nenávidět.
To byl případ rodiny majitelů pivovaru, která byla fanatickým přívržencem sekty plymouthských bratrů. V takovém bigotním prostředí byl strach z pekelného ohně hlavním výchovným prvkem jejich syna. Jmenoval se Edward Alexander Crowley a měl se stát největším mágem a okultistou dvacátého století.
Od dětství se vzdorovitě vymezoval vůči všem projevům přepjaté zbožnosti svých rodičů a postupně se ve škole stával ze vzorného a zbožného žáka výtržníkem, se kterým si jeho matka přestávala vědět rady. Když ho v záchvatu hněvu nazvala Šelmou z Apokalypsy, velmi se mu takové označení líbilo. Stal se skutečným rebelem a vyvrhelem.
O svém dětství napsal knihu s příhodným názvem Tragédie světa - „Chlapectví v pekle“. Nebyl jen rebelujícím a vzpurným hochem, ale byl i vážně nemocným. Podle lékařů by se mohl dožít dvaceti let, při dobré péči. Z doporučovaných vycházek na venkově a do kopců se stala vášeň, která ho už nepustila. Liboval si v osamělých výstupech na horách a později jako horolezec si zamiloval lezení v Himalájích.
Na Trinity College v Cambridge studoval filosofii, psychologii, ekonomii a klasickou filologii. Jako samouk se stal vynikajícím matematikem a šachistou. Zaujala ho magie a hermetismus, ve kterých objevil smysl svého života. Chtěl být mágem, který zasvětí svůj život hledání a prosazování „Skutečné Vůle“. Jako první krok na této cestě byla změna jména. Od teď bude Aleister.
Postupně se stal členem různých řádů, ale ty se buď rozpadly nebo mu nevyhovovaly. V Knize Zákona, kterou mu diktovala duchovní bytost Aiwass popsal své ústřední motto: „Dělej, co ty chceš, ať je celý Zákon“.
Magické rituály, které praktikoval se svými příznivci byly spojeny s užíváním drog a sexuálními praktikami.
V březnu roku 1902 se rozhodl pro výstup na druhou nejvyšší horu světa K 2, ale pokus nebyl úspěšný. Trpěl sněžnou slepotou, a nakonec ho dostala malárie.
Vykonal několik cest po Asii a v roce 1905 se pokusil vystoupit na himalájskou horu Kangchenjunga. Zůstalo jen u pokusu, při kterém zahynulo několik účastníků výpravy. Tragédie ho ovšem od dalších cest neodradila, a tak postupně strávil nějakou dobu v Maroku, Číně, USA, a dokonce i v Moskvě.
V Evropě získává pověst „největšího hříšníka světa“ a „Zrůdy mezi námi“. Ve 20. létech minulého století byla kombinace náboženství, ezoterismu a sexuality daleko za hranou společenské morálky.
Oženil se s Rose Kellyovou a svatební noc se rozhodli strávit v královské komoře Cheopsovy pyramidy. V Káhiře se vydávali za perskou šlechtu a během evokace boha Hora mu bylo sděleno, že to bude on, kdo zahájí éru nového věku.
Z manželství se narodila dcera, která během cesty do Evropy umírá na tyfus. Žena propadla alkoholu a on musel podstoupit neúspěšnou operaci oka spojenou se silnými bolestmi. Pomáhal pouze heroin, na kterém se stal závislým.
Jako milovník tajných společností založil v Londýně řád Orientálních templářů a přisvojí si nové jméno – Bafomet. První světovou válku strávil ve společnosti prostitutek v USA a po návratu do Evropy mezi své „šarlatové dámy“, což byl okruh jeho milenek, přijímá i Leah Hirsigovou. Tyto družky apokalyptické Šelmy s číslem 666 se usídlily na Sicílii, kde Crowley založil opatství Thelema.
Je mu padesát a je načase, aby se usadil. Druhá dcera, kterou měl s Leah umírá a velký mág přestává pracovat na vytvoření svého „Velkého díla“, protože veškeré jeho schopnosti a čas pohltí heroin. Dalším mrtvým v jeho opatství je adoptovaný „magický syn“ - Raoul Loveday. Tady už zasahují státní instituce a celý spolek je vyhoštěn z Itálie, později i z Francie. Útočiště nachází v Tunisu, kde začíná psát své paměti.
Po vydání jeho knihy „Deník drogového zloducha“ se proti autorovi rozjela odsuzující kampaň. Kritika a čtenáři byli zhnuseni a nakladatel musel knihu stáhnout z prodeje.
V knize „Magie v teorii a praxi“ vysvětluje principy magie s nadějí, že si tímto opět získá příznivce a zlepší svoji bídnou finanční situaci. Opak byl pravdou. Kniha vyšla bez jakéhokoliv zájmu redakcí i čtenářů. Píše dál a vydává novelu „Měsíční dítě“ a „Válečná lest“, příběhy připomínající Borghese nebo Lovecrafta.
Další dílo „Zpověď“ ho dostala až před soud, kde se probírala jeho morálka. Ale i v této chvíli se našla vášnivá obdivovatelka, která si s ním přála mít dítě. Mladičká dívka brzy skončila v blázinci. Jiná z jeho „Šarlachových paní“ Dorothy Olsenová se upila a Hanni Jaegarová spáchala sebevraždu. Crowleyho vztah k ženám byl doslova osudový. Jak se vyjádřil jistý novinář, „za Crowleyem zůstává kloaka šílenství a smrti“.
Během posledních let jeho aktivita na poli magie slábne. Odmítá prvky nacismu, které se do ní snaží vpašovat němečtí okultisté. Jako Šelma 666 si musí přiznat, že naprostá většina jeho záměrů skončila fiaskem. Vytvoření silného a svobodného člověka se nepodařilo. Umírá jako naprostý vyděděnec v bídném penziónu 1. prosince 1947 ve věku 72 let na degeneraci srdečního svalu a chronickou bronchitidu.
Zdroje:
