Článek
Byla kněžna ze Schwarzenbergu upírem nebo jen nemocnou ženou, která zemřela na rakovinu vnitřních orgánů?
Pohřby obvykle nebývají veselou záležitostí. Ještě smutnější bývají takové, na kterých kromě kněze, ministrantů nebo hrobníka nikdo není. Jako by dotyčný nebožtík neměl rodinu, přátele ani sousedy.
Autor: Maximilian Hannel/commons.wikimedia.org/volné dílo
Jeden takový smutný, tichý a rychlý pohřeb se konal večer 10. května 1741 v Českém Krumlově. Nikdo z rodiny nešel za rakví. Manžel nebožky byl dávno na pravdě boží a syn se odmítl zúčastnit.
Tělo v obyčejné rakvi bez ozdob neslo několik místních chudáků. Rakev byla uložena v kostele svatého Víta pod kaplí nového českého světce Jana Nepomuckého. Bez hudby a smutečních proslovů byl vchod přikryt náhrobním kamenem. Za rok byl nahrazen žulovou deskou s nápisem:
Hier liegt die arme Sünderin Eleonora. Bittet für sie. Obiit die 5. may A. 1741.
Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Proste za ní. Zemřela dne 5. května roku 1741.
Náhrobní kámen byl přikryt kobercem. Srdce nebožky bylo z těla vyňato a umístěno vedle srdce jejího manžela.
Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Jmenovala se Eleonora Amálie Magdalena, kněžna ze Schwarzenbergu a vévodkyně krumlovská. Ke konci života, a hlavně po její smrti, ji nazývali „upírskou kněžnou“.
Jako dceři knížete Ferdinanda Augusta z Lobkowitz jí měly sudičky přát dlouhý šťastný život v bohatství, plný dětí a vnuků. Buď se sudičky spletly, nebo věštily pravý opak, protože život Eleonory byl všechno, jen ne výše uvedené.
Eleonoře bylo devatenáct let, když ji provdali za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Byl v tom menší zádrhel, neboť František se už oženil „potají“ se ženou nehodnou jeho postavení. Aby se skandál ututlal, otec sáhl hluboko do kapsy, sňatek byl anulován a narychlo sehnali urozenou nevěstu Eleonoru. Žádná romantika, natož láska a podle toho manželství vypadalo.
Když ani po deseti letech nebyla Eleonora schopna porodit syna, poslal ji manžel zpátky k její rodině. Navíc slíbenou sumičku pětadvacet tisíc zlatých, což byla cena nevěsty splatná v několika splátkách, Adam František nedostal, takže se cítil podveden.
Nakonec přece jen vzal nevyplacenou manželku na milost a umístil ji do polorozpadlého zámku v Chřešťovicích, později na Hlubokou. Pokud ji přijel navštívit, záleželo na jeho náladě. Někdy ji navštívil v ložnici, jindy jí zakázal vycházet z jejích pokojů, pokud byl na zámku.
pixabay.com/photos/vampires-horror-vampire-gothic-4581973/volné dílo
Když se v roce 1722 narodil princ Josef Adam, bylo čerstvé mamince jednačtyřicet a mohla se zabydlet na Krumlově. Konečně to vypadalo, že se blýská na lepší časy.
Ono se skutečně blýskalo, ale z loveckých zbraní a rozhodně ne na lepší časy. V červnu 1732 měl na Krumlov přijet lovit císařský pár. Zatím střílel po všem, co se hýbalo, v Brandýse nad Labem. Mezi lovci byl i Eleonořin manžel Adam František. Císař Karel VI., o jehož slábnoucím zraku a špatné mušce se šířily zvěsti, viděl jelena a vypálil. Netrefil jelena ale Adama Františka, který zranění zanedlouho podlehl.
Eleonora Amálie Magdalena, kněžna ze Schwarzenbergu a vévodkyně krumlovská se stala vdovou, desetiletý princ polovičním sirotkem, ale konečně mohla kněžna žít na Krumlově po svém.
Stala se z ní dnešní terminologií „emancipovaná žena“, jezdila na hony, kouřila dýmku a starala se o rozsáhlé majetky na jihu Čech. Nikdy se neprovdala, občas jezdila do Karlových Varů nebo do Vídně za synem.
Jenže brzy onemocněla a příznaky její nemoci zavdaly podnět k šíření drbů. Hubla, byla stále bledší a vyhledávala v okultních knihách prapodivné recepty, které jí měly vrátit zdraví. Hlavně „vlčí mléko“ mělo mít téměř zázračné účinky.
Bledá jako smrtka bloudila po nocích chodbami zámku a mnozí poddaní odpřisáhli, že slýchávali vytí vlků. A pak někdo vyslovil slovo, které už nešlo vrátit. „Upír“. Kněžna Eleonora se změnila v upíra. Jako by Krumlov neměl dost na své pověsti z dob šíleného syna císaře Rudolfa II.
N jaře roku 1741 odjela navštívit syna do Vídně, kde 5. května ráno ve schwarzenberském paláci zemřela. Za tři hodiny byli k dispozici lékaři a začali s pitvou. Nebyla neobvyklá pouze rychlost, ale i pitva samotná, která se tehdy prováděla jen výjimečně.
Protože nezemřela v pověsti světice, ale upíra, pitva se konala ještě v den smrti. Věc zcela nezvyklá, provedená největšími tehdejšími kapacitami, lékaři samotného císaře. Nalezli metastázy a vyjmuli srdce.
Podle některých historiků to bylo celé divadlo, respektive zásah proti vampýru přikrytý jako pitva. Odnětí srdce u tak významné šlechtičny přece jen vypadalo lépe než jeho probodení naostřeným kůlem.
pixabay.com/photos/halloween-vampire-cemetery-fear-7449380/volné dílo
Hned po pohřbu se začaly dít věci. Syn nařídil likvidaci matčiny pozůstalosti. Mizely knihy i obrazy, služebnictvo bylo propuštěno, kněžniny komnaty byly přestavěny.
Při zkoumání slavného loveckého portrétu kněžny Eleonory odhalil v roce 1996 rentgen, že původní vlci u nohou lovců vlevo dole byli přemalováni na psi. Dokonce i kněžnin obličej došel výrazných změn. Bál se snad syn matčina návratu ze záhrobí jako vampýra?
Kdo nebo kým vlastně byla Eleonora Amálie Magdalena, kněžna ze Schwarzenbergu a vévodkyně krumlovská?
Z doby, kdy kněžna pobývala na Krumlově pochází tři hroby z českokrumlovského předměstí Plešivec objevené v roce 2000. Zcela proti křesťanskému zvyku jsou orientovány ze severu na jih.
Kostry měly na končetinách kameny jako závaží a jedna měla ruce omotané růžencem. Lebka byla oddělená od těla a byla položena mezi koleny. V čelistech měly kostry kámen a chybějící krční obratle byly následkem stětí nebo pověšení.
Zdroje:
