Článek
Viktoriánské období ve Spojeném království nebylo jen období prosperity, růstem průmyslu, množstvím politických reforem a masovým nárůstem obyvatelstva. Bylo obdobím, kdy svého vrcholu rozkvětu dosáhly i hřbitovy. Už to nebyla jen místa s kopci hlíny po čerstvých pohřbech nebo mřížemi osazené hroby, které měly zabránit krádežím mrtvol. Byly to propracované zahrady s umělecky vytesávanými náhrobky, na kterých se odehrávaly důstojné pohřby, připomínající divadelní hry.
Nejstarším londýnským hřbitovem je Kensal Green, který je v provozu od roku 1833. Byl postaven tak, aby konkuroval velkolepému pařížskému Père Lachaise s širokými centrálními cestami, klikatými menšími uličkami a odvážnou neoklasicistní architekturou. Svou slávu má samozřejmě dávno za sebou, a přesto se dodnes objevuje v různých časopisech obrázek z „Illustrated London News“, s datem 2.listopadu 1872. Je na něm vyobrazen podivný pohřeb, během kterého zemřel jeden z nosičů rakve, Henry Taylor.
Pohřební průvod vyšších vrstev ve Viktoriánské době
Pro bohaté zákazníky se v 19. století vyráběly vícevrstevné rakve, které měly ukázat důstojnost a vážnost nebožtíka. Taková rakev samozřejmě byla těžká a hůř se s ní manipulovalo. Navíc většina dobře živených těla měla také svoji váhu.
S tím, jak se viktoriánské hřbitovy rozvíjely spolu s vkusem po extravaganci a nových pohřebních metodách, se obzvláštní popularitě těšily hrobky. Většina rakví určených k pohřbu v hrobkách byla právě třívrstvá, z nichž jedna vrstva byla olověná. Když byly všechny tři vrstvy spojeny k sobě, tělo uloženo dovnitř, mnoho z těchto rakví mohlo vážit až čtvrt tuny. V době Taylorovy smrti nebyly popruhy nosiči rakví příliš často používány a k ukončení jeho nosičova života stačila úzká hřbitovní cesta a mokrá tráva.
Podle zprávy Dr. Lancastera, sepsané po hledání těla Henryho Taylora, věk 66 let, došlo na hřbitově Kensal Green k následující události.
Smuteční průvod
Po pohřební obřadu, který se konal za vlhkého dne, byli truchlící v kočárech odvezeni na místo pohřbu, kde se šest nosičů, včetně pana Taylora, pokusilo manévrovat s rakví tak, aby byla nasměrována hlavou k hrobu. List Illustrated Police News informoval, že pan Taylor zakopl nohou o kámen a upadl na zem. Ostatních pět nosičů v leknutí rakev upustilo. Ta spadla na pana Taylora, který ležel na zemi, čímž mu zlomila čelist a žebra.
Nastal velký zmatek a vdova po pohřbívaném muži propadla hysterii. Pohřeb se nakonec dokončil a pan Taylor byl převezen k ošetření do University College Hospital. Porota po následném vyšetřování, kde byla událost zaznamenána jako „smrt způsobená nehodou“ doporučila umístit kolem rakví popruhy, aby se v budoucnu předešlo takovým tragickým nehodám.
Jak se později ukázalo, tragická událost proběhla jinak. Dne 19. října, po skončení bohoslužby se truchlící pozůstalí vydali v kočárech směrem k místu pohřbu na hřbitově Kensal-Green. Protože ten den lehce pršelo, předák nařídil kočárům s truchlícími, aby jely k hrobu po chodníku, a pohřební vůz přes trávu, kde jim hrobník ukazoval nejbližší cestu. Rakev byla z pohřebního vozu vytažena a šest nosičů ji neslo na ramenou po cestě široké pouhých devadesát centimetrů.
Hrob Williama Makepeace Thackerayho, anglického romanopisce a žurnalisty
Poté, když se nosiči se čtyřlibrovou olověnou rakví otáčeli, byl Henry, který nesl rakev u nohou požádán, aby se přesunul k hlavě nebožtíka. Během manévru zakopl o nohy svého kolegy a upadl na zem. Dva nosiči, kteří drželi rakev uprostřed nedokázali sami těžkou rakev udržet a pustili ji také. Dva poslední, kteří zůstali v čele rakve, se snažili zabránit katastrofě a drželi rakev dokud to šlo. Když olověná truhla s tělem nebožtíka padala k zemi, dopadla s velkou silou na Henryho, který ležel na zemi a zlomila mu čelist a žebra. Mezi truchlícími, kteří byli svědky nehody, nastal chaos a vdova po osobě která měla být pohřbena dostala hysterický záchvat.
Když se situace uklidnila, nosiči sebrali rakev a snažili se s jistou mírou důstojnosti dokončit pohřební obřad. Těžce zraněný Henry byl odvezen do nemocnice University College Hospital, kde 24. října zemřel.
Po této události bylo doporučeno, aby na rakvích byly umístěny popruhy, které by podobným nehodám zabránily. Henry Taylor byl pochován na hřbitově Highgate a ne v Kensal Green, kde došlo k nehodě.
Stará márnice na hřbitově Kensal Green
O dvacet sedm let později, 4. května 1900, informoval deník The Gloucestershire Echo o tom, že northamptonský nosič rakví jménem Sutch pomáhal nést rakev, když se k tomu určený nosič nedostavil. Roh rakve udeřil Sutche do kolena a došlo k otravě krve, která ubohého muže zabila.
Z těchto zpráv je patrno, že profese nosičů rakví bylo velmi rizikové povolání.
Zdroje:
www.bbc.com/news/magazine-25340525
