Hlavní obsah
Věda a historie

Činnost věštírny v Delfách ukončilo křesťanství

Foto: Autor: Skyring / Commons Wikimedia / volné dílo

Delfská věštírna byla po staletí považována za místo, kde se bohové přímo spojovali s lidmi. Věštkyně sedávala na trojnožce nad puklinou v zemi, ze které stoupaly omamné výpary. Konec věštírně i ostatním pohanským praktikám učinilo křesťanství.

Článek

Činnost věštírny v Delfách ukončilo křesťanství

„Vidím velký špatný“, oznámila věštkyně Jolanda z televizní obrazovky jistému zájemci o věci budoucí. Věštila z karet a jinak ke své profesi nic nepotřebovala. Mohla věštit doma v kuchyni, na lavičce v parku nebo v televizním studiu.

„Hodně budeš někde“ věštila jinému zájemci, který si zřejmě místo, kde bude „hodně“, mohl vybrat. Taková neortodoxní až demokratická věštkyně.

Odedávna se věštilo ze všeho možného a všelijakými způsoby. Znát svoji budoucnost lákalo lidstvo v prvobytně pospolné společnosti i dnes.

Věštilo se ze snů, z přírodních zdrojů, z blesků a nebeských úkazů. Z letu ptáků a chování zvířat. Z vnitřností a kostí zvířecích i lidských.

Foto: Autor: John Collier/commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: John Collier/commons.wikimedia.org/volné dílo

Ve starém Řecku to s věštěním bylo mnohem komplikovanější. Nejdůležitější bylo správné místo. Proslulá věštírna v Delfách vznikla po zásahu samotného boha Dia. Ten vypustil z jednoho konce světa orla a z druhého konce holubici. Místo, kde se setkali, bylo středem světa. Tam se nacházela jeskyně střežená hadem Pythónem. Na jejím místě byl později postaven chrám a věštírna.

Důležitá byla osoba, která věštění prováděla. Měla to být mladá panna v bílém rouchu s dlouhými vlasy svázanými do uzlu. Tato představa trvala do doby, než pannu unesl Echekrates. Poté už panenství věštkyně nebylo žádáno. Často to byly starší ženy, ale ne stařenky. Vzdělání nebylo důležité, ale věštkyně musela být zdravá a pocházet z Delf.

Foto: Autor: Zde/commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: Zde/commons.wikimedia.org/volné dílo

Zároveň potřebovala někoho, kdo věštby přetlumočil. Často vlivem transu byla řeč věštkyně málo srozumitelná a ona sama si po jeho odeznění mnoho nepamatovala.

Ta nejznámější Pýthia byla nejžádanější. Vysedávala na trojnožce a mumlala v extázi často nesrozumitelné věty, které potom kněz překládal zájemci.

Protože se žádná větší událost včetně státnických a válečných neobešla bez porady z Delfské věštírny, nebyla o zákazníky nouze.

Pýthia věštila ukrytá za závěsem a podle potřeby byly dvě nebo tři. Po rituální koupeli v kalském prameni a napití se vody z fontány Kassotis byla věštkyně odvedena do věštírny. Seděla na trojnožce a sirné výpary, které vycházely z praskliny v zemi, přijímala jak vaginálně, tak obyčejným vdechováním. Trojnožka byla umístěná na „hadím sloupu“ u kamene omfalos.

Hadí sloup byl z bronzu a tvořila ho propletená těla tří hadů, jejichž hlavy se rozhlížely do tří stran.

K tomu žvýkala vavřínové listy a po nějaké době se dostala do transu.

Foto: Autor: Holger Uwe Schmitt/commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: Holger Uwe Schmitt/commons.wikimedia.org/volné dílo

Věštby, které kněz zprostředkoval bohatým, byly velmi dobře zaplacené. Věštby chudým poskytovala Pýthie zdarma. Pokud během zimních měsíců nesvítilo slunce, nevěštilo se.

Přestože Pýthie vydělávala velké peníze, nevěštila každý den. Až na naléhavé výjimky nebo důležité státnické či vojenské věštby věštila jednou za měsíc. Na věštbu se tedy v případě „normálního“ smrtelníka čekalo řadu měsíců.

Ale ani potom ještě neměl tazatel osudu vyhráno. Bylo nutné potvrdit, zda určený den je vůbec k věštění vhodný. Provádělo se to tak, že na kozu se vylil kýbl vody. Pokud se zvíře oklepalo nebo i poskočilo, byl den k věštění příznivý. Pokud se zvíře chovalo stejně jako před politím, mohli být bohové uraženi a bylo lepší ten den nevěštit.

Svatyně byla ve dvacátém století nalezena čtyři metry pod podlahou. Pod ní se protínaly dva zlomy. Delfský a Kernaský. Ty vytlačovaly na povrch směs plynů jako metan, etylen nebo etan. Spolu se sírou a vodou vytvářely směs, které navozovala stavy transu.

Nad vchodem věštírny byl nápis Γνῶθι σαυτόν„Poznej sám sebe“) a Μηδὲν ἄγαν„Ničeho příliš“.

Foto: Autor: Leonora Enking/commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: Leonora Enking/commons.wikimedia.org/volné dílo

Ne všechny věštby se splnily, a ne vždy se Pýthia nebo její věštba, tlumočená knězem, trefila.

Králi Pyrrhovi bylo správně oznámeno vítězství nad Římany. Ale jeho vítězství nezastavilo postup Římanů do jižní Itálie, takže to bylo vítězství k ničemu. Odtud Pyrrhovo vítězství.

Po zákazu pohanských kultů sláva Delf opadla. Ve čtvrtém století díky novému náboženskému směru křesťanství nechal císař Theodosius zničit všechny pohanské symboly včetně starořeckých posvátných hájů. Delfy tak definitivně zanikly.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz