Článek
Nové Syrovice je vesnice u Moravských Budějovic. Po jejím nejslavnějším rodákovi je pojmenováno několik turistických stezek nejen v okolí Slavonic, ale i na rakouské straně. Jeho portrét zdobí nejeden jídelní lístek v místních restauracích. Dokonce se dostal i do televize, kde mu byl věnován jeden díl v seriálu Slavné historky zbojnické. Bylo o něm napsáno několik knih i odborných prací. Jeho příběhy se staly součástí lidového folklóru a jméno synonymem pro lumpa, dacana, darebáka a grázla. Jmenoval se Jan Jiří Grasel. Právě v této obci se 4. dubna 1790 narodil.
Otec Thomas, propuštěný soudní posel, úředně označen jako „nebezpečný vagabund“. Matka Regina rozená Fleischmannová, dcera rasa z Bítova. Sociální původ už nemohl mít malý Jirka horší. Naprostý vyděděnec z venkovské společnosti se stýkal s tuláky a zloději, kteří se ho neštítili na rozdíl od „slušných venkovanů.“
K loupežnému řemeslu ho vedl jeho otec. Kriminál poznal už jako dítě, protože v letech 1792-1799 zavřeli matku za krádeže a potulku a jeho otec si odpykával desetiletý trest na Špilberku. V devíti letech byl odsouzen na čtrnáct dní do vězení pro podezření z krádeže a k trestu zmrskání metlou. Měl ještě sestru a po uvěznění rodičů byly děti podle tehdejšího zvyku poslány do rodných obcí. Jenda do Nových Syrovic, sestra do Eschenbachu v Rakousku.
První větší vloupání spáchal v šestnácti letech v Raabsu v Rakousku. Jeho podíl z kořisti nebyl velký. Dvě prostěradla a modrý přehoz přes postel. O šest let později, v červnu 1812, už zabil v Obergrünbachu hostinského Michaela Witzmanna.
Průvodním znakem všech zločinů, které Grasel spáchal, byla brutalita. V noci na 13. května 1814 se vloupal společně s Jakobem Fähdingem do fary v Matějovci u Českého Rudolce k faráři Anselmu Lamačovi. Když se farář hlukem probudil, Grasel s Fähdingem se na něj vrhli a surově ho zbili pěstmi do obličeje. Zatímco Fähding faráře půl hodiny držel a neustále bil, Grasel faru prohledal a zmocnil se jednoho dukátu, kapesních hodinek, několika kusů šatů, stříbrných lžic a potravin.
O pár dnů později se Grasel vloupal v obci Zweitl do domu 66leté Anny Marie Schindlerové. Protože mu odmítla sdělit, kde má schované peníze, umlátil ji železnou tyčí.
Začátkem listopadu 1814 se s Jacobem Fähdingem dostal do koželužny v Nové Bystřici. Mimo jiné tam nalezl také třicet zlatých v měděných mincích.
Kromě dvou vražd páchal Grasel se svými kumpány především krádeže a loupeže. Oběťmi byli drobní kupci, řemeslníci, mlynáři a sedláci. Největšího lupu se Grasel zmocnil u obchodníka Loidolta v Grossieghartsu v Rakousku. Přestože mu odcizil velké množství zboží zejména látek v hodnotě 5 343 zlatých, od překupníka dostal pouhých 300 zlatých, které prohýřil v hospodách.
Mezi obyvatelstvem vzbuzoval Grasel a jeho kumpáni opravdový strach. Ve Studnici u Jindřichova Hradce v roce 1815 se svým společníkem Zottlem šel do obchodu koupit kořalku a lidé ho poznali. Shromážděný dav se na oba lupiče vrhl. Zottl byl zadržen, ale Graselovi se podařilo uprchnout.
V listopadu 1815 byla po celých Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousech vyvěšena vyhláška s vypsáním vysoké odměny 4 000 zlatých za dopadení Jana Jiřího Grasela. Brněnský policejní ředitel von Okacz získal ke spolupráci jistého Davida Mayera a bývalou zlodějku Penkhartovou. Oba nechal dopravit do vězení v Drosendorfu, ve kterém si odpykávala svůj trest jedna z Graselových milenek Terezie Hambergerová. Mayer zinscenoval její útěk z vězení, čímž si získal její důvěru a ta mu zprostředkovala setkání s hledaným zločincem.
Grasel byl zatčen 18. listopadu 1815 v hospodě v rakouském Martersdorfu. Při zatýkání se bránil a Mayerovi pomáhali k překonání Graselova odporu i v hospodě přítomní vesničané. Poté byl Grasel umístěn do speciální klece ze železných prutů a převezen k trestnímu soudu ve Vídni.
Vyšetřování zločinů trvalo více než rok. Do trestní věci „Grasel a spol.“ bylo zapleteno celkem 214 osob. Několik vyšetřovanců během vazby zemřelo. Nakonec bylo ve Vídni odsouzeno 59 zločinců k mnohaletým trestům těžkého žaláře nebo k pevnostním pracím v okovech. Tři z nich - Jan Jiří Grasel, Ignác Stangel a Jakub Fähding - byli odsouzeni k trestu smrti oběšením.
Veřejná poprava Jana Jiřího Grasela se konala v ranních hodinách 31. ledna 1818. Když spatřil dav, který se na něj přišel podívat, prohlásil: „Ježiš, tolik lidí.“ To měla být jeho poslední slova.
David Mayer skutečně obdržel vypsanou odměnu 4000 zlatých a navíc ještě 2509 zlatých za vynaložené náklady. Později se stal nájemcem pivovaru ve Slavonicích.
Zlodějka Penkhartová obdržela od císařského dvora 400 zlatých. Kanonýr Vollmost, který měl největší podíl na přemožení Grasela v hospodské bitce při jeho zatýkání, dostal 130 zlatých. Další čtyři vesničané pak 30 zlatých.
Zdroje:
