Článek
Elena Diakonova zvaná Gala, nymfomanka a gamblerka, ruská múza i prokletí Salvadora Dalího
Muzikanti mají své „lidušky“, tedy dívky, které je pronásledují na každém kroku, neopomenou navštívit žádný koncert ani příležitost k osobnímu setkání. Když mají dostatečně ostré lokty a ostatní části těla, dostanou se do jejich intimní blízkosti a snaží se v ní udržet co nejdéle.
Své „lidušky“ mají i ostatní skupiny umělců, jako literáti nebo malíři, kterým se v jejich oboru říká múzy. A ty nejschopnější z nich se dokáží slavných a movitých umělců držet celý život.
Autor: Manuel González Olaechea y Franco/commons.wikimedia.org/volné dílo
Jednou takovou celoživotní múzou byla Elena Ivanovna Diakonova. Moskevská učitelka, která jako tuberkulózní pacient ve švýcarském sanatoriu potkala Paula Éluarda surrealistického básníka. Ten jí dal přezdívku Gala, která jí zůstala po celý život. S ním se dostala do uměleckého světa a stala se nejen inspirací, ale i milenkou Louise Aragona, Maxe Ernsta a André Bretona. Éluarda si vzala a holčičku, která se jim narodila, odložila. Nesnášela mateřství, dítě týrala a zcela ignorovala.
Do manželství přizvali i Maxe Ernsta, a tak žili tři roky až do roku 1927. V srpnu při návštěvě Španělska navštívili mladého surrealistického malíře Salvadora Dalího. On byl panic o deset let mladší, Gala zkušená a náruživá žena, která své milence dávno přestala počítat.
Stala se Dalího múzou a začala ovládat jeho život i tvorbu. Jak rostl Dalího úspěch, Gala se stala známou jako megalomanka posedlá penězi a sexem. Měla slabost pro mladé muže, a i ve stáří jim poskytovala drahé dary, kupované za peníze svého pozdějšího manžela Dalího.
Autor: Anitxu/ commons.wikimedia.org/volné dílo
Ne všichni Galu milovali a její špatná pověst byla veřejně známá. André Breton jí opovrhoval, protože mu ukradla jeho výsadní postavení v surrealistickém světě. Když se jí nelíbil něčí obličej, plivla na něj, a když chtěla, aby dotyčný zmlknul, típla mu cigaretu o paži.
Luis Buñuel, který s Dalím natočil film Andaluský pes, byl jejími urážkami natolik znechucen, že se ji pokusil uškrtit.
Světový úspěch Dalího vedl k tomu, že ho surrealisté začali vnímat jako komerčního malíře, který se zaprodal penězům. Jenže marnotratnost jeho ženy, její závislost na hazardních hrách a mladých milencích spolykaly obrovské sumy, které musel vydělat svými plátny.
Gala nechala Dalího podepsat tisíce prázdných listů, na kterých padělatelé vytvářeli falešné Dalího obrazy, které pak prodávala s obrovskými zisky. Začala působit jako umělcova agentka, modelka a umělecká partnerka. Vyjednávala s majiteli galerií a kupci, aby maximalizovala výdělky svého manžela. Byla ve své roli natolik dobrá, že ji další surrealista, italský malíř Giorgio de Chirico požádal, aby pracovala také jako jeho agentka.
Gala se objevila ve stovkách kreseb a obrazů svého manžela a Salvador Dalí začal podepisovat svá díla jejich společným podpisem „Gala Salvador Dalí“. Protože „své obrazy maluji převážně tvou krví, Galo.
Autor: Herr uebermann/ commons.wikimedia.org/volné dílo
Ke konci svého života byla Gala závislá na hazardu a v kasinech prohrávala obrovské částky. Vydržovala si harém mladých mužů, takže její spotřeba peněz byla obrovská. Všechno to samozřejmě financoval její manžel, celým jménem Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech.
Zamilovala se do amerického herce Jeffa Fenholta, kterého viděla v inscenaci Jesus Christ Superstar. Aby si ho na chvíli udržela, darovala mu několik Dalího pláten a koupila pro něj dům na Long Islandu. Jeff obrazy okamžitě nabídnul v aukci v Christie's, což se Dalí samozřejmě dozvěděl.
V roce 1968 Dalí koupil Gale hrad Púbol v Gironě, kde trávila čas každé léto od roku 1971 do roku 1980. Sám Dalí dovnitř nesměl, pokud od Galy nedostal písemné pozvání.
Gala zemřela v Port Lligat v Katalánsku v červnu roku 1982 ve věku 87 let. Poslední rok se u ní projevovala stále silnější stařecká demence. Pohřbena byla na svém hradě Púbol, v kryptě se šachovnicovým vzorem, který navrhl Dalí.
Po jejím pohřbu se Dalí uzavřel ve své věži v Púbolu, zatáhl závěsy a odmítl jíst a pít. Nikdo nesměl vyslovit Galino jméno a Dalí se přestal stýkat se svými asistenty i přáteli.
Dva roky po její smrti vypukl v jeho ložnici za podezřelých okolností požár a Dalího odvezli do nemocnice s vážnými popáleninami. Trpěl těžkou podvýživou a dehydratací. Po smrti své ženy ztratil nejen vůli k malování, ale i k životu.
Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech zemřel v lednu 1989. Byl pohřben ve svém rodném městě Figueres.
Zdroje:
