Článek
Falešný mesiáš Šabtaj Cvi, který způsobil rozkol v židovských komunitách po celé Evropě
To, že se čas od času někde ve světě objeví nový mesiáš, který koná zázraky a slibuje konec světa, při kterém budou zachráněni pouze jeho ovečky, je celkem běžná věc. Nezáleží na náboženství ani na století a už vůbec ne na vzdělanosti a IQ dotyčných příznivců.
Ale nebývá běžné, aby takový mesiáš pobláznil půlku Evropy a způsobil politické bouře a ekonomickou krizi. Ještě dlouho po jeho smrti byly židovské rody a rodiny rozhádané a vzájemně se dávaly do klatby. A rodiny, jejichž předkové byli příznivci tohoto mesiáše, se za poblouznění svých předků natolik styděly, že je vymazávaly i z rodokmenů.
Ten největší a nejvlivnější z falešných mesiášů se narodil v Osmanské říši, ve Smyrně, dnešním Izmiru 1. srpna 1626 do dobře situované rodiny. Jmenoval se Šabtaj Cvi. Už jako kluk se věnovat kabale a židovské mystice. Což v souvislosti s jeho duševní poruchou nebyla úplně nejlepší kombinace.
Od dětství trpěl maniodepresivní psychózou, kdy z euforických stavů náhle upadal do depresí. V té době někteří „znalci“ budoucnosti předpověděli příchod mesiáše na rok 1666. Ve svých extatických fázích nabyl přesvědčení, že on je tím, kdo má vykoupit židovský národ. Tak začal veřejně pronášet Boží jméno, což bylo a je v židovstvu přísně zakázáno. Samozřejmě takové jednání nezůstalo bez odezvy. Dostal se do klatby a byl rabíny vykázán z města.
Tak se Šabtaj ocitl na cestách s přesvědčením o svém mesianistickém poslání. A podle toho se také choval. Oženil se se svitkem Tóry, zrušil Desatero a odvolával se na „Toho, který povoluje zakázané.“ Pro mesiáše je to dokonce podstata jeho postu. Oženil se s prostitutkou Sárou a v roce 1662 se usadil v Jeruzalémě. To už měl vybudovanou slušnou komunitu příznivců, kteří uvěřili, že je budoucím mesiášem. Jeho hlásnou troubou se stal další kabalista Natan z Gazy, který šířil myšlenky mesianismu ve svých spisech.
Za velice krátkou dobu byla celá židovská Evropa na nohou. Uvěřili na jeho předpovězený příchod, uvěřili, že Šabtaj je oním vyvoleným mesiášem, který vyvede vyvolený národ z otroctví křesťanství a islámu. V syrském Aleppu byl veřejně prohlášen za mesiáše, židé vykřikovali boží jméno, tancovali, prodávali své majetky a přestali žít svým běžným životem. Židovskou komunitu ovládla hysterie.
V roce 1666, kdy byl očekáván příchod mesiáše, který „na hřbetě lítého lva vstoupí do Cařihradu a odejme korunu sultánovi“, přijel do Cařihradu. Korunu sultánovi neodebral, zato se ocitl v cele ve vězení Abydus v Galipoli. Před sultánem Mehmedem IV. mu byla nabídnuta buď konverze k islámu nebo stětí hlavy na veřejném popravišti. A tak se z mesiáše Šabtaje Cvi stal Aziz Mehmet s funkcí „vrátného palácových bran.“
Zpráva o tom, že se mesiáš stal odpadlíkem, otřásla celou židovskou Evropou. Rabínové a příznivci šabatiánského učení rychle změnili kurz zpátky k ortodoxnímu židovství. Likvidovali všechny záznamy o falešném mesiáši, vyškrtávali a proklínali jeho jméno a snažili se všemožným způsobem očistit svůj rod i postavení od špinavé skvrny šabatiánství, která na nich ulpěla.
Natan z Gazy jako správný ideolog hnutí se nenechal odpadlictvím svého mesiáše nijak zviklat a vytvořil teorii o poslední fázi jeho vykupitelského poslání. Mesiáš musí sestoupit až na dno hříchu, což pro něj bylo přijetí islámu. Teprve ze samé hlubiny zla může vyzvednout jiskry Boží přítomnosti a přinést je mezi židovskou populaci.
Přestože Šabtaj Cvi přijal islám, stále se považoval za židovského mesiáše. Z vězení byl odeslán do exilu do města Ulcinj v dnešní Černé Hoře, kde v roce 1676 zemřel.
Zdroje:
SCHOLEM, Gershom. Hlavní proudy židovské mystiky.
SINGER Isaac Bashevis Satan v Goraji
