Článek
Fridrich Engels, továrník a komunista, podporovatel Karla Marxe
Friedrich neboli Bedřich Engels byl přesně opačným typem člověka, než jakým byl jeho souputník Karl Marx.
Narodil se v rodině majitele textilní továrny, tedy pruského fabrikanta. Zajímal se o literaturu, filosofii a jazyky. Celoživotně sportoval a na jeho kondici to bylo znát. Jenže otec ho vzal ze školy, aby se přiučil vedení továrny a obchodu v praxi.
V listopadu 1842 se poprvé sešel se svým budoucím dvojčetem Karlem Marxem. Během dvou let se z Engelse stal materialista a komunista. V Paříži sepsal a Marxem knížku „Zásady komunismu,“ která se později stala základem jejich větší a mnohem známější práce. „Manifest komunistické strany“ vyšel v bouřlivém létě 1848.
Následujícího roku se vrátil do Manchestru, kde se věnoval řízení rodinné továrny. Zisky z podnikání posílal Marxovi a jeho rodině.
V roce 1870 následoval Marxe do Londýna. Oba muži se denně se stýkali až do Marxovi smrti. Engels se poté i nadále staral o jeho rodinu a literární pozůstalost.
Bedřich Engels patřil k nejvzdělanějším mužům devatenáctého století, přestože neměl ukončená žádné oficiální vzdělání. Jeho znalosti z mnoha oborů byly doslova encyklopedické a ovládal víc než dvacet jazyků. Přesto hrál ve dvojici s Marxem vždy druhé housle.
Bylo mu teprve dvacet pět let, když napsal spis s názvem „Postavení dělnické třídy v Anglii.“ Kriticky se vyjadřoval na adresu svých kolegů fabrikantů, přesto že sám byl jedním z nich. Od začátku čtyřicátých let Engels přispíval do německých novin, nejprve sám, později společně s Karlem Marxem.
Na cestě do Manchesteru potkal Mary Burns, se kterou tvořil pár až do její smrti v roce 1863. Manželství považovali oba za buržoazní instituci, takže ke sňatku nikdy nedošlo. Po Mariině smrti žil s její sestrou, Lydií „Lizzie“ Burns.
Nesourodá dvojice teoretiků komunismu získala přezdívku Mouřenín a Generál. Jejich vzájemná spolupráce byla celoživotní a skončila až Marxovou smrtí.
„Nechť se třesou panující třídy před komunistickou revolucí! Proletáři nemají v ní co ztratit, leda své okovy.“
V dobách totality snad nejznámější věta z knihy „Komunistický manifest,“ na kterém měl výrazně větší poddíl Marx než Engels. Přesto že byl sám členem oné panující třídy, a ne bezvýznamným, nebránilo mu jeho komunistické přesvědčení vlastnit továrnu a žít z práce oněch proletářů.
Společně vytvořili teorii o konfliktu mezi ovládanými a těmi, kteří ovládají. Řešení viděli velice jednoduché a přímé. Zrušit soukromé vlastnictví výrobních prostředků a nastolit beztřídní společnosti. Z čeho by žil on i Marxova rodina ho při vymýšlení takových utopií zřejmě vůbec nenapadlo.
Jen díky svému úspěšnému podnikání, tedy vykořisťování pracujících, mohl poskytnout rodině Marxových pravidelnou a velice štědrou doživotní rentu
Po Marxově smrti dokončil a vydal dva díly „Kapitálu,“ které Marx nestačil dopsat.
Zemřel v Londýně 5. srpna 1895 na rakovinu hrtanu. Jeho tělo bylo spáleno a popel rozptýlen do moře poblíž přímořského města Eastbourne.
Zdroje:
