Článek
Göbekli Tepe, objev, který archeology zaskočil. Jedna z nejvýznamnějších lokalit současnosti. Komplex vznikl přibližně 7 000 let před egyptskými pyramidami. Monumentální objekt postavili lidé, kteří ještě neznali keramiku ani zemědělství. Co nám toto záhadné místo říká o vzniku lidské společnosti?
Ještě na konci 20. století se většina historiků shodovala, že nejprve vzniklo zemědělství, poté trvalé osady a teprve nakonec chrámy a složité náboženské stavby. Objev Göbekli Tepe však tuto představu zásadně narušil. Lokalita leží nedaleko města Şanlıurfa v jihovýchodním Turecku. Přestože byla známá už v 60. letech minulého století, za obyčejný kopec ji považovali i odborníci. Zlom nastal až v roce 1994, kdy německý archeolog Klaus Schmidt rozpoznal, že pod povrchem se skrývá něco mimořádného. Následné vykopávky odhalily desítky mohutných vápencových pilířů uspořádaných do kruhových staveb. Radiokarbonové datování ukázalo jejich stáří přibližně 11 500 let. To znamená, že vznikly kolem roku 9600 př. n. l., tedy na samém konci poslední doby ledové.
Archeologické naleziště Göbekli Tepe
Největším překvapením nebylo samotné stáří památky, ale lidé, kteří ji vytvořili. Obyvatelé oblasti byli lovci a sběrači. Neměli kovové nástroje, neznali kolo ani domestikovaná hospodářská zvířata. Přesto dokázali opracovat kamenné bloky o hmotnosti až dvaceti tun, převážet je a vztyčit do výšky několika metrů. Pilíře mají charakteristický tvar písmene T a mnohé z nich nesou reliéfy zvířat, lišek, hadů, divočáků, gazel, štírů, supů nebo divokých koček. Na některých jsou dokonce naznačené lidské paže a ruce, což naznačuje, že samotné pilíře mohly představovat stylizované lidské postavy. Jak lidé bez zemědělství dokázali zorganizovat, tak rozsáhlý projekt zůstává jednou z největších archeologických záhad.
Většina odborníků se domnívá, že Göbekli Tepe nebylo běžnou vesnicí. Na místě se nenašly stopy obytných domů ani běžného každodenního života. Naopak se objevilo obrovské množství zvířecích kostí, což naznačuje velké hostiny a společná shromáždění. Zdá se, že sem lidé přicházeli z širokého okolí kvůli náboženským obřadům, slavnostem nebo rituálům, které posilovaly vztahy mezi jednotlivými skupinami. Právě tato myšlenka vedla některé archeology k odvážné hypotéze. Možná to nebylo zemědělství, které vytvořilo civilizaci, ale společná víra. Potřeba pravidelně živit velké množství lidí při podobných setkáních mohla být jedním z impulsů k pěstování obilí a postupnému přechodu k usedlému způsobu života. Pokud je tato teorie správná, pak se pořadí vývoje lidské společnosti obrací. Nejprve vznikla společná náboženská centra a teprve poté zemědělství.
Zřejmě nejstarší piktogramy na světě
Stejně záhadný jako vznik je i zánik Göbekli Tepe. Přibližně po dvou tisících letech byly jednotlivé kruhové stavby pečlivě zasypány obrovským množstvím hlíny, kamení a zvířecích kostí. Nešlo o přirozené zanášení ani o následky katastrofy. Lidé místo záměrně pohřbili. Důvod dodnes neznáme. Mohlo jít o součást náboženského rituálu, symbolické uzavření svatyně nebo změnu společenského uspořádání. Právě díky tomuto neobvyklému rozhodnutí se však kamenné stavby dochovaly v mimořádně dobrém stavu až do dnešních dnů.
Göbekli Tepe se stalo magnetem i pro různé alternativní teorie. Někteří autoři tvrdí, že reliéfy zobrazují souhvězdí nebo připomínku dopadu komety, která mohla způsobit náhlé ochlazení známé jako „mladší dryas“. Jiní hledají spojitost s bájnou Atlantidou nebo dokonce s návštěvníky z vesmíru. Většina archeologů však upozorňuje, že pro podobná tvrzení zatím chybějí přesvědčivé důkazy. Reliéfy lze vykládat různými způsoby a bez písemných pramenů nelze jejich skutečný význam spolehlivě určit. Fascinující je přitom i realita. Už samotný fakt, že lovci a sběrači dokázali vytvořit monumentální svatyni v době, kdy Evropa teprve opouštěla poslední dobu ledovou, představuje jeden z největších objevů moderní archeologie.
Skulptura zvířete vytesaná ve vápenci
Dosud bylo odkryto jen malé procento celé lokality. Geofyzikální průzkumy naznačují, že pod povrchem se stále nachází mnoho dalších kruhových staveb, které čekají na své objevení. Göbekli Tepe dnes patří na seznam světového dědictví UNESCO a právem je označováno za jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit současnosti. Neodpovědělo na všechny otázky o počátcích civilizace. Naopak jich položilo ještě více. Ukázalo však, že naši dávní předkové byli mnohem organizovanější, schopnější a tvořivější, než jsme si ještě před několika desetiletími dokázali představit. Göbekli Tepe připomíná, že dějiny lidstva stále skrývají kapitoly, které teprve čekají na své odhalení.
Časová osa vybraných starověkých civilizací a staveb
Zdroje:
