Článek
Indický Tádž Mahal, oslnivě bělostný bílý symbol lásky, láká ročně miliony návštěvníků
Je to příběh jak vystřižený z pohádek Tisíc a jedna noc. O lásce až za hrob a památníku, který se stal jedním z divů světa. Dvanáct let stavělo dvacet tisíc dělníků a architektů hrobku zesnulé Mumtáz Mahal. Vlasy i vousy císaře Šáhdžahána toho rána po její smrti zbělely jako mléko. Zestárnul o dvacet let.
Město Ágra bylo kdysi sídlo Mughalů, indických vládců, potomků samotného Čingischána. Při svém narození dostal budoucí císař jméno Churrám. Jeho rodiči byli císař Džahángír a rážputská princezna Džódha Báí. Dědečkem byl samotný císař Akbar Veliký.
Legenda tvrdí, že mladý prince uviděl na trhu krásnou dívku, která si zkoušela náhrdelník. Ona krasavice se jmenovala Arjumand Banu Begum. Její otec byl vysoce postavený perský šlechtic v Ágře. Ponechme stranou šťouravé otázky typu, jestli se děti z nejvyšších kruhů mohly procházet po trhu a vybírat zboží. Prostě se zamilovali a vzali se. Jenže být synem císaře je jedna věc a udržet se při životě během bojů o nástupnictví je věc jiná. Krásná dívka se provdala do velice nebezpečné rodiny.
Císařem se po smrti otce měl stát prvorozený syn Chusrau. Nemohl se dočkat až usedne na trůn, vzbouřil se proti otci a ten ho dal oslepit. Dalším uchazečem měl být pro změnu nejmladší syn Šáhrijár. Když císař zemřel, šlo do tuhého. Přestože byl Chusrau slepý, nechal ho Churrám raději otrávit, zichr je zichr. Další bratr vypadl ze hry, protože to byl notorický alkoholik, který byl denně v opiovém rauši. Císařovna vdova prosazovala Šáhrijára. Churrámovi nezbylo nic jiného než i tohoto bratra otrávit, a navíc nechal povraždit všechny své bratrance. Císařovnu vdovu doživotně izoloval a stal se císařem.
Když se v únoru 1628 stal Churrám císařem přijal jméno Šáhdžahán. Jeho žena dostala přezdívku Mumtáz Mahál, což znamená Perla paláce. Přestěhoval se i se dvorem do Dillí a jako milovník umění nechal postavit množství staveb, zahrad a parků, které obdivují lidé dodnes.
V roce 1631 během porodu svého čtrnáctého dítěte Mumtaz Mahal zemřela. I když sedm dětí zemřelo při porodu nebo v ranném dětství, manželství bylo velmi šťastné a trvalo devatenáct let. Císař se sice oženil s dalšími ženami, ale byla to manželství politicky vynucená a bezdětná.
Tádž Mahal byl navrhnut samotným Šáhdžahánem. Měl to být důkaz věčné lásky a manželské oddanosti. Podle islámské tradice jsou Mumtaz i Šáhdžahán pohřbeni v prostých hrobech a jejich tváře jsou otočeny vpravo směrem k Mekce. Zákaz islámu zpodobňovat lidské postavy byl nahrazen zobrazením květinových a rostlinných motivů.
Sněhobílý mramorový Tádž Mahal stojí v centru vodní zahrady, celý areál je ze tří stran obehnaný zdmi a řekou Jamunou. Vodní zahrada má symbolizovat muslimskou představu ráje.
Kvůli bahnitým břehům řeky Jamuny bylo nejprve třeba vybudovat pevné kamenné podloží. Teprve na něm mohlo být vystavěno samotné mauzoleum. Hlavní kopule dosahuje výšky sedmdesát tři metrů a její stěny jsou čtyři metry široké.
Optický klam vytváří čtyři minarety. Jsou postavené tak, aby vzhledem k minaretu svíraly mírný tupý úhel. Lehce se tedy naklání směrem od mauzolea. Proto je lidé vidí jako kolmé ze všech vzdáleností a úhlů, přestože by se podle pravidel optiky mělo zdát, že se k Tádž Mahalu mírně naklánějí.
Kromě tohoto, sněhobílého zářícího mauzolea, určeného pro Mumtáz, počítal původní plán s výstavbou Černého Tádž Mahalu. Ten měl být na druhém břehu řeky Jamuny přesnou kopií toho bílého. V něm mělo být uloženo tělo Šáhdžahána. Ale zůstalo jen u plánů.
Přestože císařův rodinný život začal tak romanticky, jeho konec měl k romantice daleko. Za čtrnácti dětí se měl stát jeho nástupcem nejstarší Dára. Jenže podle rodové tradice se ostatní bratři vzbouřili a Dáru i s otcem uvěznili. Potom se servali o trůn mezi sebou a vyhrál Aurangzéb. Život si zachránil jen jediný z bratrů, když uprchl až do dnešní Barmy.
Šáhdžahán strávil ve vězení v Rudém paláci, zbytek života, tedy dlouhých osm let. Svoji lásku přežil o třicet pět let. Když zemřel byl uložen do hrobky v Tádž Mahalu po jejím boku.
Zdroje:
