Článek
KAMENNÁ PAMĚŤ ZEMĚ
Historie ukrytá v krajině
Díl 02
Podzemím Výpustku procházeli pravěcí lidé, badatelé i vojáci. Těžily se zde fosfátové hlíny, československá armáda zde vybudovala muniční sklad a nacisté ukryli válečnou výrobu. Ani tím však příběh neskončil. Za studené války vzniklo hluboko pod Moravským krasem přísně tajné velitelské pracoviště připravené fungovat i po jaderném útoku. Výpustek tak není jen přírodní jeskyní. Je místem, na jehož stěnách lze číst dějiny lidské vynalézavosti i lidského strachu.
Jen několik kilometrů od Býčí skály se v Křtinském údolí otevírá další podzemní svět. Výpustek není tak monumentální dílo přírody jako Macocha, nemá ani její tajemnou pověst. Jeho výjimečnost spočívá v něčem jiném. Jen málokde se přírodní a lidské dějiny propletly tak důkladně. Jeskyni znali lidé dávno před vznikem moderní archeologie. Nálezy dokládají pravěké návštěvy a Jindřich Wankel zde v 19. století objevil například neolitickou keramiku. Později přicházeli první systematičtější badatelé. Na přelomu 18. a 19. století Výpustek opakovaně zkoumal Hugo František Salm a už roku 1807 vznikla pozoruhodná mapa jeskyně od Antonína Loly. Tehdejší Výpustek ovšem vypadal jinak než dnes. Byl členitějším labyrintem chodeb, propastí a sedimenty zaplněných prostor. Pak přišlo 20. století a člověk začal jeskyni měnit ve velkém stylu.
Jeskyně Výpustek v Moravském krasu
Po roce 1910 byl v sedimentech Výpustku zjištěn vysoký obsah fosforu. Jeskynní hlíny se daly využívat jako surovina pro výrobu hnojiv, a tak začala těžba. Pro podzemí to znamenalo výrazný zásah. Ve dvacátých letech dvacátého století dělníci odstraňovali sedimenty, které se zde ukládaly po tisíciletí. Profily některých chodeb prohloubili až o čtyři metry. Zanikaly skalní přepážky a z původně komplikovaného labyrintu se místy stávaly velké tunelovité prostory. Současně však těžba odkryla množství kostí pleistocenních zvířat, především jeskynních medvědů, ale také lvů, hyen a otevřela vstupy do dalších částí systému. Byl to první velký zásah moderního člověka a rozhodně nebyl poslední.
Ve třicátých letech dvacátého století byla politická situace v Evropě napjatá a československá armáda hledala prostory, v nichž by bylo možné bezpečně skladovat munici. Výpustek měl několik výhod. Byl ukrytý hluboko ve vápencovém masivu, ležel nedaleko průmyslového Brna a relativně blízko adamovské zbrojní výroby. Ministerstvo národní obrany rozhodlo o vybudování muničního skladu v roce 1936. Následovaly další drastické úpravy. Do dubna 1938 bylo z jeskyně podle materiálů Správy jeskyní vytěženo 10 468 m³ kamene a 14 635 m³ hlíny. Podlaha byla srovnána, nepotřebné odbočky zazděny a plánovala se skladovací plocha přibližně 5 000 m². Jeskyní měla vést i úzkorozchodná kolej. Vojenské využití však netrvalo dlouho. Krátce po mobilizaci v září 1938 byl sklad vyklizen. Prázdné podzemí však brzy zaujalo jinou armádu.
Jeskyně Výpustek v Moravském krasu
V závěru druhé světové války čelil německý válečný průmysl stále intenzivnějším spojeneckým náletům. Výroba důležitá pro letectvo se proto přesouvala také do podzemních prostor. Výpustek, vedený pod německým názvem Auslass, byl pro tovární výrobu vybrán počátkem roku 1944. V dubnu začaly stavební úpravy a už v srpnu byla zahájena výroba pro společnost Flugmotorenwerke Ostmark. Nevyráběly se zde celé letecké motory, jak se někdy zjednodušeně uvádí. Podle současných materiálů Správy jeskyní šlo především o vstřikovací čerpadla pro letecký motor Daimler-Benz DB 603 a další menší součásti. Ve dvou dvanáctihodinových směnách zde pracovalo přibližně 300 až 600 nuceně nasazených dělníků. Jeskyně dostala vytápění, odvětrávání, kotelnu a další technické vybavení. Přírodní prostor se proměnil v podzemní průmyslový závod. Na konci války byla část zařízení odvezena. Zbytek vnitřního vybavení Němci demolovali a dřevěné konstrukce zapálili. Výpustek přežil. A brzy měl dostat další vojenský úkol.
Koncem padesátých let už svět žil v úplně jiném konfliktu. Spojené státy a Sovětský svaz disponovaly jadernými zbraněmi a vojenské plánování počítalo s možností atomové války. Kolem roku 1957 se proto o Výpustek začala znovu zajímat československá armáda. V roce 1961 začala výstavba podzemního velitelského stanoviště a krytu. Celý areál získal mimořádný stupeň utajení. Do Hlavní chodby byla vestavěna téměř 200 metrů dlouhá vzduchotěsná betonová stavba. Uvnitř vzniklo něco, co působí téměř jako podzemní loď. Sanitární propusti, komunikační pracoviště, technologické zázemí, filtrace vzduchu a dvojice dieselagregátů umožňovaly fungování objektu nezávisle na okolním světě. Chráněné pracoviště bylo koncipováno pro 250 osob pracujících ve dvou směnách po dobu až sedmi dnů. Zatímco nad jeskyní dál rostl les a Křtinským údolím procházeli lidé, několik desítek metrů pod nimi existoval svět připravený na okamžik, který naštěstí nikdy nenastal. Na jadernou válku.
Jeskyně Výpustek v Moravském krasu
Ani po pádu komunistického režimu vojenská historie Výpustku okamžitě neskončila. V devadesátých letech byl objekt dokonce částečně modernizován. Armáda jej definitivně opustila až na konci roku 2001, kdy bylo chráněné pracoviště zrušeno a odtajněno. Speleologové se mezitím postupně vraceli do dalších částí jeskyně. Plně se jejich činnost mohla obnovit až po odchodu armády. A někdejší tajemství se nakonec stalo součástí historie, kterou dnes může vidět veřejnost. Právě v tom spočívá zvláštnost Výpustku. Návštěvník chvíli prochází vápencovou jeskyní a o několik metrů dál stojí před masivními dveřmi protiatomového objektu. Přírodní podzemí a betonová architektura tu nejsou dvěma oddělenými světy. Jsou vrstvami jednoho příběhu.
Velkou archeologickou i speleologickou ztrátu představují právě starší zásahy do jeskynních sedimentů. Dodnes zůstává záhadou takzvaný Urbánkův Výpustek, což je soustava chodeb, k níž speleologové pronikli ve 20. století a která měla končit 128 metrů dlouhým jezerem. Pozdější pokusy znovu nalézt vstup byly neúspěšné, takže část badatelů dokonce pochybovala, zda popsané prostory skutečně existovaly.
Výpustek není nejkrásnější jeskyní Moravského krasu, pokud krásu měříme množstvím krápníků. Je však možná jednou z nejvýmluvnějších. Každá doba v něm zanechala to, co právě potřebovala. Pravěcí lidé zde nacházeli úkryt. Badatelé hledali poznání. Průmysl surovinu. Prvorepubliková armáda bezpečný sklad. Nacistické Německo továrnu chráněnou před bombardováním. Armáda studené války místo, odkud by bylo možné velet i po jaderném útoku. Výpustek proto vypráví ještě něco jiného než historii jedné jeskyně. Vypráví o naší zvláštní schopnosti přetvářet krajinu podle potřeb, které považujeme v dané chvíli za nejdůležitější. A také podle toho, čeho se právě bojíme a co ukrýváme před světem na povrchu.
Jeskyně Výpustek v Moravském krasu
⏳ VÝPUSTEK V ČASE
Od pravěkých stop k atomovému bunkru
OBDOBÍ
VÝPUSTEK
HISTORICKÉ SOUVISLOSTI
🟫
PRAVĚK
Jeskyně je navštěvována lidmi; pozdější nálezy zahrnují pravěkou keramiku.
Moravský kras se postupně stává součástí osídlené krajiny.
🟨
kolem 1800
Hugo František Salm zkoumá podzemní labyrint.
Začíná systematičtější přírodovědné poznávání jeskyní.
🟨
1807
Antonín Lola vytváří mimořádně podrobnou mapu Výpustku.
Evropa prožívá napoleonské války.
🟧
1910–20. léta
Těžba fosfátových hlín výrazně mění podobu jeskyně.
Průmyslová společnost stále intenzivněji využívá přírodní zdroje.
⬛
1936–1938
Československá armáda buduje podzemní muniční sklad.
Evropa směřuje k druhé světové válce.
⬛
1944–1945
Podzemní německá továrna vyrábí součásti leteckých motorů.
Spojenecké bombardování nutí německý průmysl do podzemí.
🟥
1961
Začíná výstavba tajného velitelského stanoviště a protiatomového krytu.
Studená válka a jaderné zbrojení vrcholí.
🟥
1961–2001
Výpustek slouží československé a později české armádě.
Evropa prochází studenou válkou i pádem železné opony.
🟩
2001
Vojenské pracoviště je zrušeno a odtajněno.
Tajný vojenský prostor se může začít měnit v historickou památku.
🟩
DNES
Přírodní jeskyně a vojenský objekt tvoří společnou návštěvnickou trasu.
Výpustek připomíná přírodní i vojenské dědictví 20. století.
Hlavní data vojenské historie vycházejí z materiálů Správy jeskyní ČR a odborného přehledu Petra Zajíčka.
🎨 Barevný klíč série
🟫 pravěk· �� objevování a raný novověk · 🟧 průmyslová éra · ⬛ druhá světová válka · 🟥 studená válka · 🟩 současnost
Zdroje:
