Článek
Karel Marx, potomek rabínů, nazval náboženství „opiem lidu“. Jako vůdce proletariátu se nechal celý život vydržovat fabrikantem Engelsem
V Postoloprtech na jižním okraji města založili Židé v roce 1690 hřbitov. Používali ho do poloviny 19. století a poté pohřbívali své souvěrce na hřbitově novém. Oba dva zdevastovali nacisté, o zbytek se po válce postarali místní. Na místě toho starého bylo ve druhé polovině dvacátého století postaveno pět rodinných domů.
Kdesi pod nimi tlí kosti jistého Schmuela ha-Leviho z Postoloprt a jeho ženy Malky. Jejich syn Meir Levi se narodil v roce 1748 a před rokem 1777 se odstěhoval do Sárska, později do Trevíru v Německu, kde ke svému jménu přidal další. Marx. Tam se oženil s Ewou Lwow, dcerou rabína. Když tchán zemřel, stal se rabínem v Trevíru Meir Levi Marx.
Jejich syn Heinrich Marx přizpůsobil své jméno i profesi novému prostředí. Aby mohl vykonávat funkci soudce, přestoupil oficiálně z židovství na evangelickou víru. Byla to praktická formalita, o víru samozřejmě nešlo. Za manželku si vzal Henriettu Pressburgovou, jejíž otec byl také rabín z Pressburgu, dnešní Bratislavy.
Autor: Roger Rössing / Renate Rössing/ commons.wikimedia.org/volné dílo
Z jejich dětí se stal slavným Karel Marx, pokřtěný v luteránském kostele v roce 1824. Potomek rabínů a pokřtěný protestant se proslavil mimo jiné výrokem, že náboženství je opium lidu. Jeho předkové museli být celoživotně v rauši.
O Karlu Marxovi, kterého velice obdivoval, se novinář Egon Ervin Kisch vyjádřil, jako o „největším muži století“. I Kisch musel být pod vlivem omamných látek.
Marxova manželka Jenny von Westphalen byla pruskou baronkou, takže ikona všech proletářů už od začátku kázala vodu a pila víno, přesněji značkový koňak.
Barončino věno Marx velice brzy rozházel, o placenou práci se nezajímal a když zemřela jejich malá dcera, neměl ani na pohřeb.
Autor: Emilian Fehrenbach/ commons.wikimedia.org/volné dílo
V roce 1842 se setkal s Friedrichem Engelsem, bohatým fabrikantem, který Marxe a jeho rodinu po celý život hojně dotoval. Engels jako syn fabrikanta si mohl užívat luxusního života měrou vrchovatou.
Jeho otec vlastnil v Manchestru velké přádelny, ve kterých dřeli ve dvanácti až čtrnácti hodinových směnách muži i ženy. Třetinu zaměstnanců tvořily děti. Bedřich kapitalismus tvrdě odsuzoval a místo aby převzal vlastnictví továren, věnoval se psaní do novin. Jenže to ho neuživilo, a tak se vrátil k otci a stal se také fabrikantem. Ovšem tvrdě odsuzující kapitalismus.
Další finance Marxově rodině poskytovala matka a sbírky chudých dělníků, kterým vypečená dvojice naslibovala světovou revoluci a ráj na zemi.
Když Jenny Marxová zdědila majetek po matce, na chvíli se finanční situace rodiny zlepšila. Vůdce proletariátu koupil prostorný dům a najal dvě služky a kuchařku. S jednou ze služek udržoval Marx poměr, který skončil narozením nemanželského dítěte.
Přestože se Marx nikdy v dělnickém prostředí neocitnul, jeho heslo „Proletáři všech zemí, spojte se!“ se stalo ústředním mottem všech komunistů. Veškeré zlo na zemi pochází ze soukromého vlastnictví výrobních prostředků. Když se soukromé vlastnictví zruší, zmizí zlo, války a všichni si budou rovni. V tom ho podporoval i fabrikant Engels, aniž by byl schopen domyslet, že bez jeho vlastnictví továren a vykořisťování dělníků by oba pošli hlady.
Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Samozřejmě že takový zásah by nešlo provést jen tak a na likvidaci kapitalismu by se musely podílet masy proletariátu. Patřičně zfanatizovaného a vyzbrojeného. Bez potoků krve nejsou a nebudou šťastné zítřky.
Teorie a bláboly vyžírky a nemakačenka Marxe byly nazvány „vědeckým“ světovým názorem i když s vědou neměly vůbec nic společného. Byly to čisté spekulace a teorie bez jakéhokoliv nejen vědeckého, ale i racionálního základu.
Jejich nebezpečí bylo v tom, že je použili masoví vrazi jako Lenin, Stalin, Mao Ce-tung a Pol Pot. Ve výsledku tyto „vědecké a světové názory“ stály životy milionů lidí.
Ke konci života se Marx potýkal s množstvím zdravotních problémů způsobených nezdravým životním stylem. Myl se jen zřídka, kouřil jak tovární komín, tučná jídla a alkohol byly na denním pořádku. Tělo poseté furunkly sice třikrát léčil v Karlových Varech, ale zbytečně. Poruchy spánku, tvrdnutí jater, plíce zanesené dehtem, a především hnisavé vředy po celém těle.
Autor: Artistosteles/ commons.wikimedia.org/volné dílo
Vůdce světového proletariátu zemřel během práce na II. a III. dílu Kapitálu v roce 1883. Bylo mu šedesát čtyři let. Na jeho pohřbu pronesl k několika smutečním hostům řeč jeho přítel a donátor Bedřich Engels:
„Dne 14. března, odpoledne ve tři čtvrti na tři, přestal myslit největší soudobý myslitel. Sotva dvě minuty byl ponechán o samotě; když jsme vstoupili do pokoje, našli jsme ho v křesle, kde klidně usnul — ale na věky.
Ztrátu, která postihla bojující evropský a americký proletariát, která postihla historickou vědu odchodem tohoto člověka, nelze ani změřit. Velmi brzy bude patrná mezera, způsobená smrtí tohoto velikána.
Jako Darwin objevil zákon vývoje organické přírody, tak objevil Marx vývojový zákon lidských dějin: prostou skutečnost, dosud skrytou pod ideologickými nánosy, že lidé musí jíst, pít, bydlet a šatit se, dříve než mohou provozovat politiku, vědu, umění, náboženství atd.“
Že lidé musí jíst, bydlet a šatit se byl skutečně objev hodný velikána.
Zdroje:
