Článek
Že se na válečných výpravách rabuje, loupí, krade a všelijak „privatizuje“ je známá věc. Zlato, stříbro, obyvatelstvo, koně, hospodářská zvířata, starožitnosti, cokoliv se dá odvézt do rodné vlasti a nekonzumuje se na místě.
Nebylo a není obvyklé, aby se za válečnou kořist považovaly květiny. Konkrétně cibulky. Tulipánů.
Divoký tulipán rostl ve střední Asii. Spolu s nomády začala květina svou cestu na západ a z divokého druhu začali v Persii šlechtit a pěstovat ve velkém postupně několik stovek nově vyšlechtěných druhů.
Osmané je při svých válečných výpravách na Východ zahrnuli do válečné kořisti.
Tulipány přišly do Istanbulu z Persie v roce 1055. Netrvalo dlouho a staly se nejoblíbenější květinou Osmanské říše. Sultán Mehmed II. měl prý 920 tulipánových zahrad, o které se staralo 1559 zahradníků.
V polovině 16. století se diplomatickou cestou dostaly cibulky tulipánů do Prahy a byly vysazeny v Jelením příkopu na Pražském hradě. Odtud putovaly přes Vídeň do holandského Leidenu, kde byly úspěšně pěstovány v univerzitní zahradě.
Název tulipán je odvozen od tureckého slova tülbend, což v překladu znamená turban. Podobnost květu se smotaným turbanem byla očividná.
Tulipán je pro Turky posvátná květina. Zdobí snad úplně všechno. Oblečení, obaly knih i skleničky na čaj mají jeho tvar. Květina je vidět na ulicích města, na dlaždicích mešit a dlažbě měst, poklopech od kanálů a šátcích tureckých muslimek. Nejpopulárnější je červený špičatý tulipán, vyšlechtěný už v 16. století. Říká se mu „Istanbulský tulipán“.
Osmanská říše měla velmi přísné zákony týkající se výsadby a prodeje tulipánů. Za vlády sultána Ahmeda III. bylo zakázáno kupovat a prodávat tulipány mimo hlavní město říše. Byl to zločin a každý, kdo tento zákon porušil, byl z města navždy vyhnán.
V Evropě začal tulipánový boom poté, co bylo zjištěno, že okvětní lístky květů postupem času mění barvy. Až ve 20. století byl odhalen důvod. Způsobovaly to viry, které infikovaly cibulky květin.
V letech 1635–1637 Holandsko zachvátila tulipánová mánie. Ve většině zemí Evropy zuřila třicetiletá válka, ale obyvatelé Nizozemska šlechtili tulipány a rozšiřovali jejich pěstování do neskutečných rozměrů.
Podobně jako u jiných vzácných komodit, nemluvě o financích, vznikla v Holandsku i tulipánová burza. Do obchodování s květinou bylo už zapojeno tolik Holanďanů, že rolníci odmítali pěstovat cokoliv jiného. A jak to tak i na jiných burzách bývá, 3. února 1637 došlo ke krachu.
Poptávka po tulipánech prudce klesla a na burze nebyli téměř žádní kupci. Prodejci zpanikařili, trh se přes noc zhroutil a tisíce Holanďanů zkrachovaly.
Vzhledem k tomu, že dnes je Nizozemské království světovým producentem tulipánů, je jasné, že i z tohoto šoku se pěstitelé i prodejci vzpamatovali. A dnes vládne nizozemský tulipán na burzách květin po celém světě.
Zdroje:
