Článek
Jako první podstoupil změnu pohlaví Dán Einar Wegener. Zemřel po transplantaci dělohy jako žena Lili Elbe
Pacient doktora Magnuse Hirschfelda, jistý mladý německý důstojník, se i přes doktorovu péči několik dnů před svatbou zastřelil. V posledním dopise doktorovi napsal, že myslí pouze na muže a s ženou není schopen.
Doktor Magnus Hirschfeld byl také homosexuál a sebevražda jeho pacienta s ním otřásla. Nebyla první kvůli „jiné orientaci“, která byla na počátku dvacátého století považována za nepřípustné společenské zlo. Navíc byla homosexualita v Německu podle paragrafu 175 z roku 1871 protizákonná.
V roce 1919 založil v Berlíně doktor Hirschfeld „Institut für Sexualwissenschaft“. Byl to první sexuologický institut na světě. Institutem prošlo více než pět tisíc pacientů, kteří měli problémy se svou sexuální orientací. Jedním z nich byl i mladý dánský malíř Einar Magnus Andreas Wegener. Jenže Einar neměl problém se svou identitou. Již řadu let byl přesvědčen, že je ženou. Chtěl, aby jeho přeměna byla úplná včetně operativní změny mužských orgánů na ženské.
autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Jako chlapec byl malý Einar vyspělejší než jeho vrstevníci. Klidný, tichý hoch vášnivě rád maloval. Rodiče ho v jeho zálibě podporovali a poslali synka do hlavního města Kodaně na „Royal Danish Academy of Fine Arts“. Tam se Einar seznámil se svojí životní družkou Gerdou Gottliebovou. Když se vzali, bylo jí osmnáct, Einarovi dvacet dva let. On začal být známým krajinářem, ona se věnovala ilustracím do módních časopisů v tehdy módním stylu Art Deco. Cestovali po jižní Evropě a usadili se v Paříži.
Jednoho dne nepřišla na smluvené kreslení mladá modelka. Gerda požádala svého manžela, aby si oblékl dámské punčochy a v botách na podpatku jí pózoval místo nepřítomné modelky. Manželovi to nejen nevadilo, ale cítil se v tom pohodlně a celé pózování si užíval. Po několika týdnech se objevily první obrazy, na kterých byla krásná štíhlá žena s výraznýma mandlovýma očima.
Protože se v uměleckých kruzích Paříže nic neutají, netrvalo dlouho a identita krásky z obrazů byla odhalena. Byl rok 1913 a zrodila se nová hvězda Lili. Začala nosit dámské šaty i mimo byt, manželka ji učila, jak se nalíčit, jak nosit paruku, a přestože všichni věděli, že Lili ještě nedávno byla Einer, Gerda ji vydávala za Einarovu sestru.
autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
V Paříži žili a pracovali manželé téměř dvacet let a se svojí orientací neměli žádný problém. Ale Lili chtěla víc. Chtěla být úplnou ženou a porodit vlastní dítě. Ve dvacátých letech se dozvěděla o německém lékaři jménem Magnus Hirschfeld a jeho tvrzení, že je schopen provést chirurgickou změnu pohlaví. Bohužel to bylo v době, kdy se v Německu drali k moci nacisté a doktor Hirschfeld byl Žid.
V roce 1921 měl doktor Hirschfeld v Mnichově přednášku. Poslední, co si pamatoval, byli nějací lidé na chodníku. Probudil se v nemocnici poté, co ho fanatický dav zlynčoval. Dokonce si své jméno přečetl v novinách v rubrice úmrtí.
autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
V roce 1930 dorazila na berlínskou kliniku Lili. Po několika vyšetřeních byla schválena jako adeptka na první z několika operací na změnu pohlaví. Během dvou let podstoupila Lili čtyři náročné operace. Byly vůbec první svého druhu a tím pádem míra rizika byla dost vysoká. Ale Lili tolik toužila mít děti, že byla ochotná podstoupit cokoliv.
Po odstranění varlat jí byly na ženské klinice v Drážďanech transplantovány vaječníky a odstraněn penis se šourkem. Zbývala poslední fáze přeměny z muže na ženu. Transplantace dělohy a vagíny.
Německý tisk silně ovlivněný nacismem měl o čem psát. Operace byly provedeny doslova za pět minut dvanáct. V roce 1933 si ozbrojená jednotka přišla pro doktora Hirschfelda. Ten byl naštěstí v Paříži, a to mu zachránilo život. Samotný institut byl vyrabován a vypálen. Tisíce odborných knih a veškeré záznamy o pacientech hořely na hranicích několik dnů a nocí.
Doktor Hirschfeld dožil svůj život v Nice se svým asijským partnerem. Zemřel na zástavu srdce dřív, než nacisté vtrhli do Francie.
autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Nyní se muž Einar Wegener stal i úředně ženou Lili Elbe. Manželství s Gerdou bylo ze zákona označeno za neplatné, protože manželé mohli být pouze muž a žena. Ne dvě ženy. Lili dokonce přestala malovat, protože malování patřilo Einarovi, kterým už nebyla ani úředně.
Po změně pohlaví vztah Gerdy a Lili definitivně zkrachoval. Gerda se opět vdala za muže a Lili za obchodníka s uměním Clauda Lejauna. Chtěla porodit dítě a odjela do Drážďan na poslední operaci. V červenci 1931 jí byla transplantována děloha. Zákrok byl experimentem, protože neexistovaly léky, které by zabránily tělu v odmítnutí orgánu.
Lili se z poslední operace už nikdy nezotavila. Zemřela 13. září 1931 na zástavu srdce a infekci, kterou její imunitní systém nedokázal zvládnout. Bylo jí čtyřicet osm let. Svého rozhodnutí podstoupit změnu pohlaví nikdy nelitovala.
autor: Lili Elbe/commons.wikimedia.org/volné dílo
Zdroje:
