Článek
Patenty Nikoly Tesly mu ukradli jiní. Jeho záznamy o umělé inteligenci zabavily tajné služby. Zemřel v bídě a opovržení
Bílá holubice zvaná také Paloma. Ve filmu Old Shatterhand ukrývala hocha Toma, který byl svědkem vyvraždění farmářské rodiny bandou bílých tváří. Setkala se s Old Shatterhandem a zamilovala se do něj. Hrála ji izraelská herečka Daliah Lavi.
Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
Pokud byl Old Shatterhand imunní svodům lásky Bílé holubice, u Nikoly Tesly tomu bylo naopak. Až po uši se zamiloval do skutečného opeřence. Říkal, že on a jeho holubice spolu dokáží mluvit myšlenkami. Protože láska prochází žaludkem, dbal i o její stravovací návyky a každý den ji krmil. Nechal si od hotelových kuchařů vyrábět speciální krmné směsi. Nejen pro svoji lásku, ale i pro stovky a tisíce dalších holubů. Když bílá holubice v newyorském parku zemřela, Nikola Tesla se zhroutil.
Protože spával pouhé dvě hodiny denně, měl dostatek času procházet se nočními ulicemi Manhattanu. Samozřejmě s papírovými sáčky, které byly naplněné zrním. Tiše si pohvizdoval a na jeho natažené paže sedaly desítky holubů. Zobali z jeho otevřených dlaní a poskakovali mu po ramenou a hlavě. Stárnoucí „holubí muž“ byl člověkem mnoha tváří, nositelem množství obsesí a jiných psychiatrických poruch. Ale hlavně jedním z největších vynálezců v historii lidstva.
Autor: Napoleon Sarony/ commons.wikimedia.org/volné dílo
Jeho patologickou lásku k holubům vyvažoval odpor k čemukoliv kulatému. Při pohledu na perly dostal panický záchvat a z broskve vysoké teploty. Zle se mu dělalo jen z představy, že by se měl dotknout vlasů jiného člověka. Žen se fyzicky štítil a po celý život dodržoval celibát.
Génius a vizionář Nikola Tesla byl učebnicovým příkladem člověka trpícího obsedantně-kompulzivní poruchou, ve zkratce OCD. Byl posedlý čistotou. V restauraci zasedal ve stejnou dobu ke stejnému stolu a k vyleštění příboru spotřeboval osmnáct ubrousků.
Své technické schopnosti přisuzoval matce: „Všechnu vynalézavost, kterou mám, musím vysledovat k vlivu své matky… Moje matka byla vynálezkyně prvního řádu a věřím, že by dosáhla velkých věcí, kdyby nebyla tak vzdálená modernímu životu…“
Jeho tec byl pravoslavným knězem a Nikolova životní dráha se měla odvíjet stejným směrem. Narodit se v polovině 19. století na Balkáně nebyla žádná výhra. Oblast patřící pod správu Rakousko-Uherska byla třaskavou směsicí národností, jazyků a středověkých kmenových tradic. Starší bratr Daneaus zemřel jako dítě a Nikola vyrůstal mezi třemi sestrami, vychováván energickou matkou. Studium v pravoslavném semináři vyměnil za techniku ve Štýrském Hradci a v Praze.
Autor neznámý/commons.wikimedia.org/volné dílo
První pracovní místo získal v Budapešti u telegrafní společnosti. Po dvou letech se přestěhoval do Spojených států. Tam sice dosáhl svých největších úspěchů, ovšem také propadů a zneuznání, které ho uvrhly do bídy. Dva roky pracoval u firmy Edison Machine Works, odkud po problémech s Edisonem odešel.
Založil si vlastní firmu, která vyráběla různá vylepšení pro obloukové lampy. Protože jeho nápady ohledně strojů poháněných střídavým proudem nebyly investory firmy akceptovány, skončil na ulici. A to doslova. Ve společnosti jiných dělníků kopal příkopy.
Dalším špatným rozhodnutím bylo podepsání smlouvy s Westinghousem, což byl na poli techniky hlavní soupeř Edisona. Tesla ve firmě učinil mnoho objevů, především v oblasti střídavého proudu. Miliardové zisky, které plynuly z jeho vynálezů, zůstaly na účtech Westinghouse. Nepraktický Tesla majiteli za směšnou jednorázovou částku odprodal veškerá patentová práva. Těch patentovaných vynálezů bylo nakonec více než tři sta.
Autor: Warwick Goble/ commons.wikimedia.org/volné dílo
Podobně dopadl i ve „válce blesků“, jak noviny nazvaly vztah Tesly a Edisona. Ten slíbil Teslovi padesát tisíc dolarů za vylepšení dynam. Práce se zdařila, ale slíbenou odměnu Edison nikdy nevyplatil. Ještě se Teslovi vysmál: „Až se stanete pravým Američanem, pochopíte náš humor“.
Nikola Tesla vynalezl rádio, ovšem Guglielmo Marconi, který vynalézal na stejném poli, Teslovi vynález ukradl. Princip bezdrátového spojení, který Tesla objevil, změnil svět. Jenže Nobelovu cenu s příslušným šekem získal podvrhem Marconi. Tesla na krádež a nespravedlnost reagoval po svém: „Je mi jedno, že mi ukradli můj nápad. Vadí mi, že nemají žádné vlastní.“
Teprve v roce 1943 byl soudem určen za vynálezce rádia Nikola Tesla. Jenže to už byl tři měsíce mrtvý.
Tesla se postupně stahoval z veřejného i vědeckého světa do ústraní. Začal se věnovat teoretickému bádání a psaní článků s futurologickou tématikou. Jeho jméno jako geniálního vynálezce ztrácelo kredit.
Popisoval budoucnost s takovými vynálezy jako bezdrátový přenos hlasu i obrazu. Vývoj elektroniky posunul až k umělé inteligenci, která bude používána ve válkách. V době, kdy popisoval své vize, byl už považován za fantastu a z vědeckých kruhů byl definitivně vyškrtnut.
Autor: Conquistador / commons.wikimedia.org/ CC0
Pokud byl odbornou veřejností považován za duševně chorého, americké tajné služby byly opačného názoru. Tak zvaný „paprsek smrti“ měl dokázat sestřelit letadlo na velkou vzdálenost.
Zachytávání elektřiny ve vzduchu a její bezdrátový přenos by mohl vyvolat katastrofu obrovských rozměrů. 30. června 1908 v 7:15 proletěla vzduchem jasně žlutá koule. Svědkové, kteří ji viděli měli dojem, že ji někdo řídí. Koule dopadla na neobydlenou část Sibiře u řeky Podkamenná Tunguska. Exploze dva tisíckrát silnější než bomba svržená na Hirošimu srovnala dva tisíce čtverečních kilometrů se zemí.
V první fázi vědci označili za původce meteorit. Dokonce dostal název Tunguzský. Jenže se dosud nenašly žádné zbytky letícího tělesa, dokonce ani kráter, který by musel způsobit.
Jak šla léta, vysvětlení o původu katastrofy se měnila. Po meteoritu to byla dokonce antihmota, tedy „černá díra“. V poslední době se událost přisuzuje právě Nikolu Teslovi a jeho pokusům s přenosem elektrické energie na dálku.
Autor: Espace Lollini / commons.wikimedia.org/volné dílo
Nikola Tesla stárnul jako vyděděnec společnosti. Se svým obsesemi připomínal pomateného staříka. Byl vychrtlý, živořící o sušenkách a mléku ve špinavém hotelu na dluh a ze soucitu. Neměl rodinu ani přátele, jenom holuby.
Nikola Tesla zemřel 7. ledna 1943 ve věku 86 let, v ubohém apartmá hotelu New Yorker v pokoji číslo 3327.
Ihned po jeho smrti do pokoje vtrhli agenti zvláštní služby a odnesli s sebou všechny písemnosti a dokumenty, které po slavném vynálezci našli.
Zdroje:
