Článek
„Věčné ticho“ je socha na hřbitově Graceland, o které se tvrdí, že člověk, který se jí podívá do tváře, spatří vizi své vlastní smrti
Jedna z mnoha kolon osadníků, známých z westernů popisujících osídlování Divokého západu, se vydala z osady Ashtabula v Ohiu. Vedl ji Dexter Graves se svým synem Henrym. Skupina třinácti rodin dorazila 15. července 1831 do míst, ve kterých začalo vznikat nové město, později velkoměsto, dnešní Chicago. Rodina Gravesova tam zůstala.
Dexter Graves zde založil hotel The Mansion House. V něm byla první profesionální divadelní scéna v Chicagu.
Autor: Onasill - Bill Badzo/commons.wikimedia.org/volné dílo
Jeho syn Henry v roce 1844 postavil poblíž Cottage Grove chatu. Během občanské války tam byl zajatecký tábor s mnoha hroby zabitých i zemřelých na choleru. Henry se odmítl odstěhovat, a tak dům, který s rodinou obýval, byl ze tří stran obklopen zajateckým táborem a množstvím hrobů.
Když v roce 1844 zemřel Dexter Graves, byl pochován na starém městském hřbitově tam, kde se dnes rozkládá Lincoln Park. Po šestnácti letech byly ostatky Dextera Gravese přeneseny na nový rozlehlý hřbitov Graceland.
Autor: IvoShandor/commons.wikimedia.org/volné dílo
Rodině se muselo dařit, protože podle závěti syna Henryho, který zemřel v roce 1907, bylo vyčleněno dvě stě padesát tisíc dolarů na důstojné uložení otcových ostatků, který je do Chicaga přivedl. Dalších čtyřicet tisíc dolarů mělo stačit na památník Henryho oblíbeného dostihového koně Ikea Cooka.
Součástí závěti bylo vytvoření Gracelandu na novém pozemku. A oněch dvě stě padesát tisíc dolarů bylo určeno na mauzoleum. V dnešních penězích je to několik milionů dolarů. Proč byla místo mauzolea, na jehož výstavbu by suma stačila, postavena „pouze“ socha za mnohem menší náklady, se lze jen dohadovat.
Pomník dostihovému koni za padesát tisíc dolarů měl stát ve Washington Parku. Kromě koňské sochy i pítko pro koně.
Kolem realizace závěti se začali motat právníci a soudních sporů přibývalo. Fotografie hotového modelu koně byla nakonec zveřejněna v místních novinách, ale k realizaci nikdy nedošlo. Místo ní vytvořil sochař „Fontánu času“, která stojí na místě, kde měla být socha koně Ikea Cooka.
Oba dva památníky nemohly stát ani zdaleka onu sumu, vyčleněnou na stavbu mauzolea, o padesáti tisících pro koně nemluvě. Zřejmě pozůstalým zůstalo za nehty více než malé množství dolarů.
Vykonavatelem pozůstalosti byl Henryho bratranec stejného jména, protože Dexterův syn Henry byl již dva roky mrtev.
Jisté spory se vedly ohledně názvu díla. Oficiálně se nazývá „Věčné ticho“, ale všeobecnou proslulost si získala jako „Socha smrti“.
Pomník vytvořil v roce 1909 americký sochař Lorado Taft a stále patří k nejnavštěvovanějším pomníkům obrovského hřbitova.
Zobrazuje postavu s názvem Věčné ticho i když ji návštěvníci říkají Socha smrti. Jde o bronzovou sochu postavy v kápi zahalenou do závoje, která stojí na podstavci z černé žuly a je vysoká tři metry.
Autor: Sarnold17/commons.wikimedia.org/volné dílo
Od samotného začátku sochu návštěvníci začali popisovat jako „strašidelnou“, „ponurou“ a „děsivou“. Postupem času se kolem ní vyrojilo několik legend. Ta nejrozšířenější tvrdí, že když se jí člověk podívá do tváře, uvidí vizi své vlastní smrti.
Přestože má socha název „Věčné ticho“, vzbuzuje zcela jiné pocity. Neodpovídá tradičním viktoriánským monumentům, které jsou plné smíření, odevzdanosti a klidu. Spíše z ní vyzařuje tíha smrti a osamělosti v umírání.
Zdroje:
