Článek
Zoufalý plán dvou emigrantů
Začít podnikat nebylo nikdy snadné. Pokud člověk neměl našetřeno, musel se buď obrátit na banku s žádostí o půjčku, což mělo a má svá úskalí, nebo si kapitál na rozjezd sehnat jinak. Dva muži, Roman a Gančo, se rozhodli pro druhý způsob.
Roman Wardas byl polský emigrant, bylo mu dvacet čtyři let. Starší, osmatřicetiletý Gančo Ganev, byl Bulhar. Chtěli si založit autodílnu, jenže oba se v emigraci sotva uživili. Proto dostal „inteligentnější“ Polák nápad: uneseme někoho a získáme výkupné. A autodílna bude naše.
Jenže jak unést člověka, ukrýt ho na neznámém místě a poté si vyzvednout výkupné, to ani jednoho nenapadlo. Respektive nápadů bylo dost, ale všechny se ukázaly jako neproveditelné.
Až to jednoho dne Polákovi došlo. Viděl totiž v televizi případ, který ho inspiroval. Okamžitě to vyklopil bulharskému nezaměstnanému automechanikovi a pak už zbývalo jen doladit detaily: koho unést a kolik za to požadovat.
Corsier-sur-Vevey and Vevey, Switzerland
Zoufalý plán dvou emigrantů
Švýcarská obec Corsier-sur-Vevey u Ženevského jezera připomíná na první pohled ráj na zemi. Nádherná příroda, milí lidé, místo, kam nedoléhá hluk a shon města. Prostě – v Corsier-sur-Vevey by chtěl žít každý. A pokud tam nemůže žít, chtěl by tam alespoň snít svůj věčný sen.
A ten tam snil od 27. prosince 1977 i jeden z největších herců němé éry, Charlie Chaplin. Jeho klidný spánek ovšem netrval dlouho. Jen do 2. března následujícího roku.
Těžké dětství filmové legendy
Dětství Charlese Chaplina mělo ke štěstí hodně daleko. Jeho otec stejného jména byl zpěvák a kabaretní umělec. Oženil se s Hannah Hill a 16. dubna 1889 se jim narodil Charles Spencer junior, pozdější Charlie Chaplin.
Hannah byla také zpěvačkou, tanečnicí a kabaretní umělkyní. Její bouřlivý život by vydal na román. V osmnácti letech ji tehdejší partner odvedl mezi zlatokopy do jižní Afriky, kde ji nutil k prostituci. Tam otěhotněla a nakazila se syfilidou. Po návratu do Anglie se dala dohromady s Chaplinem starším.
Vztah se brzy rozpadl a otec o děti nejevil zájem. Tehdejší „sociálka“ si u Chaplinů podávala dveře. Bratři se několikrát ocitli v chudobinci. Do devíti let viděl malý Charles svého otce jen dvakrát. Matka skončila v psychiatrické léčebně v důsledku postupující nemoci.
Pár dnů před smrtí otce se s ním Charles setkal v hospodě, kde ho otec poprvé a naposledy objal. Chaplin starší se upil k smrti ve věku 38 let. Jeho synovi bylo dvanáct.
Společně s bratrem se jako děti starali o nemocnou matku. Sháněli jídlo, krmili ji a pečovali o ni, když byla zcela vyčerpaná. Horší start do života si lze jen těžko představit.
První žena Ch.Ch. Mildred Harris - Motion Picture Magazine - 1918
Chaplin: génius i kontroverzní muž
Byla to trnitá a strastiplná cesta z chudobinců Londýna do Hollywoodu. Nebyl to jen tragikomický herec se štětkou pod nosem a hůlkou. Byl sám sobě režisérem nebo scénografem. Bez oficiálního vzdělání velice inteligentní a mimořádně sečtělý muž, slavný po celém světě, si dokázal vynahradit to, co mu život upřel v dětství.
Miloval ženy, spíše ještě velmi mladé dívky. Pro jedny byl „úchylný boháč“, pro druhé romantik s něžným srdcem.
Poprvé se oženil s Mildred Harris, které bylo pouhých šestnáct let. Po dvou letech jejich divoký rozvod plnil stránky světového tisku a oba bývalí manželé na sobě nenechali nit suchou.
Druhá žena Ch.Ch. Lita Grey, rok 1927
Druhé ženě bylo také šestnáct a v době sňatku už byla těhotná. Jmenovala se Lita Grey. Jestliže první Chaplinův rozvod pobouřil veřejné mínění, rozvod s druhou manželkou se rovnal soukromé válce. Dokonce byly v rozsáhlé brožuře do detailu popsány aktivity sexuálního maniaka Charlieho Chaplina. V podstatě to byl seznam sexuálních deviací, který obsahují vysokoškolská skripta pro studenty sexuologie. Netřeba dodávat, že brožuře o intimnostech velkého malého muže se dostalo nebývalé popularity.
Třetí manželka Paulette Godard byla kupodivu zletilá. Možná i to byl důvod, že tento rozvod proběhl až podezřele hladce, v naprostém klidu.
Čtvrtá manželka Ch.Ch. Joan Barry
To čtvrté manželka Joan Barry byla jiná káva. Sexuální démon, kterého nešlo uspokojit, stižený množstvím duševních poruch. Byla to konečně žena vhodná pro Chaplina. Jenže na tuhle dámu byl i známý prostopášník krátký. Joan mu udělala ze života malé peklo. Hlídala ho na každém kroku, vyvolávala hysterické scény, sama měla během manželství množství poměrů, dokonce i otěhotněla. Nakonec to vypadalo, že z malého a hubeného mužíčka vysaje veškerou energii i život jako kudlanka nábožná.
Chaplin měl velké štěstí, že ve svých 54 letech potkal Oony O'Neill. Bylo jí 18 let, když se v roce 1943 vzali. Veřejnost očekávala „krátký proces“, jako u předchozích manželství. A to byl velký omyl. Jejich vztah vydržel dlouhých 34 let, během kterých Oona porodila Chaplinovi osm dětí.
Pátá a poslední manželka Ch.Ch. Oona O'Neill
Pro život a výchovu svých dětí si vybrali Švýcarsko, kam se po válce v roce 1953 přestěhovali. Zámeček s obrovskou zahradou ve vesnici Corsier-sur-Vevey poskytl rodině dokonalý azyl před zraky světa.
V polovině sedmdesátých let přežil Chaplin několik mozkových mrtvic, které mu ubíraly sil a elánu. Chtěl toho ve filmovém průmyslu ještě hodně dokázat, ale slabé srdce už to nedovolilo. Přestával zřetelně artikulovat a pohyboval se jen s velkými obtížemi. Byl odkázán na péči lékařů a své rodiny, takže povýšení do šlechtického stavu královnou Alžbětou II. absolvoval v sedě.
O Vánocích 25. prosince 1977 utrpěl Chaplin ve spánku mozkovou mrtvici, ze které se neprobudil.
Sídlo rodiny, zámeček Manoir de Ban
Klid po smrti netrval dlouho
Pohřeb proběhl podle jeho plánu v prostém anglikánském obřadu. Žádné davy lidí, politici ani herci. Jen nejbližší rodina. 27. prosince byla rakev s ostatky spuštěna do hrobu. Pozůstalí na ni hodili hrst hlíny jako připomínku, že jsme jen prach a v prach se obrátíme. Poté byl hrob zasypán a upraven.
A pak přišel onen den 2. března 1978. Toho rána přiběhla ke správci hřbitova vyděšená venkovanka s tím, že se stalo něco strašného. Na hřbitově u čerstvě vykopané jámy se už shromáždilo několik místních občanů. Ta jáma nečekala na další rakev s nebožtíkem. Naopak. Z té jámy jedna rakev zmizela. A tím mrtvým v ní byl právě Charlie Chaplin. Někdo vykopal jeho ostatky a odnesl je na neznámé místo.
Ukradená rakev a šok pro rodinu
Oznámení o zmizení rakve s tělem sdělila vdově skupina místních četníků. Celou situaci později popsal syn Eugene:
„Ve dveřích stáli policisté. Tvářili se opravdu vážně. Zavolal jsem matku. Podívejte, my máme takovou zprávu, řekli. A odmlčeli se. Matka volala, ať se vymáčknou. Rakev je pryč. Prostě je pryč. Co to povídáte? rozesmála se matka, pak ale zvážněla. Bylo to něco neskutečného. Zejména ve Švýcarsku - kde je všude takový klid!“
Policie okamžitě prohledala okolí, ale našla jen stopy v zemi, kudy byla rakev vlečena, a otisky pneumatik na cestě. Život v poklidné vesnici byl najednou vzhůru nohama. Policie prolézala domy, stodoly, chlévy, kdejaké křoví, ale marně.
Plán dvou intelektuálně nesmělých emigrantů se stal skutečností. Ne že by získali peníze na založení a provoz autodílny. Ale ten první krok se jim podařilo skutečně realizovat. Uvažovali zcela logicky, alespoň jim to tak připadalo. Ten mrtvý byl slavný, tedy po něm musela zůstat hromada peněz. A bohatá vdova ráda zaplatí za návrat zmizelého manžela.
V noci se oba odění do černých šatů vkradli na hřbitov, vyzbrojeni lopatou a krumpáčem. Když rakev vykopali, naložili ji na vypůjčený náklaďák ….. a tady se jejich plán zadrhnul. Zapomněli naplánovat, kde ji ukryjí do doby, než dostanou požadované výkupné. Nakonec ji zakopali někde na poli. Alespoň to tak tvrdili policii, když byli dopadeni. To „někde na poli“ znamenalo, že si nepamatovali kde, a s železy na rukou v policejním autě objížděli okolní polnosti, než si vzpomněli.
Ch.Ch. ilustrační foto
Výkupné za mrtvého
Krádež ostatků na švýcarském venkově není běžná záležitost, navíc pokud jde o tak slavnou osobu, jakou byl právě vykopaný nebožtík. Policie správně usoudila, že únosci, respektive vykradači hrobů, budou kontaktovat rodinu s požadavkem na výkupné. K tomu došlo pátý den po zmizení Charlieho Chaplina.
Když vdova Oona O'Neill přijala hovor, mužský hlas se představil jako pan Rochat se strohým dodatkem, že má jejího manžela. Hlas to byl huhlavý se silným slovanským přízvukem. „A chceme 600 000 dolarů za jeho vrácení!“
První telefonát brala vdova jako nejapný žert, druhému už uvěřila. Jen nechápala, jak někdo mohl vykopat a vyzvednout z hrobu rakev těžkou 135 kilogramů a nikým nepozorován ji odvézt ze hřbitova pryč. Nicméně informace o telefonátech předala nejen svému právníkovi, ale i policii.
Její syn Eugene celou situaci popsal následovně:
„Matka tvrdila, že by měl otec skvělý námět na film. Že by se smíchy potrhal. Střídavě chodila po domě a plakala, pak se smála… Do telefonu na ně ječela, že manžel je v nebi a v jejím srdci. Že už je jí to všechno jedno. Navíc už byli zoufalí. Začali říkat, že ublíží nám, dětem. My jsme nevěděli, jak se s tou situací popasovat!“
Policie v pohotovosti
Policie odposlouchávala telefon a radila vdově, jak s únosci komunikovat. Dokonce se jí podařilo snížit výkupné, což trochu připomínalo smlouvání na arabském trhu. Protože zloději pokaždé volali z jiné telefonní budky v okolí Lausanne, policie jich postupně hlídala více než dvě stě.
Po více než deseti týdnech po únosu 16. května byl policií zadržen v jedné ze sledovaných telefonních budek Roman Wardas. Jako nebezpečný zločinec a člen gangu byl spoután a dopraven na stanici. Tam se policisté ke svému nemalému údivu dozvěděli, že se nejedná o žádnou zločineckou organizaci a mírně slaboduchý Polák není ostříleným zabijákem. Dojít si pro druhého komplice, Bulhara Gančo Ganeva, už byla rutina.
Mnohem větším problémem bylo hledání rakve. Oba veleduchové si nepamatovali místo, kde ji zakopali. Nakonec díky kovovým držadlům ji objevily detektory kovů zahrabanou v poli u vesnice Noville.
Soud vyměřil Wargasovi čtyři a půl roku vězení. Ganev, který spíše vzbuzoval lítost než hněv, dostal podmínku na osmnáct měsíců. Na podnikání v oblasti autoopravy mohli na nějakou dobu zapomenout.
Hrob manželů Chaplinových v Corsier-sur-Vevey
Druhý pohřeb a definitivní klid
Po druhém pohřbu Charlieho Chaplina už rodina neponechala nic náhodě. Rakev na hřbitově v Corsier-sur-Vevey byla zalita betonem a hrob ozdoben betonovou kostkou.
Oona O'Neill zemřela na rakovinu slinivky v roce 1991 a byla pochována vedle manžela.
Zdroje:
