Článek
Tisíce mrtvých se podílelo svými kostmi na výzdobě „ossária“, tedy kostnice, která je součástí kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory.
František Rint, takto řezbář z České Skalice byl požádán knížetem Schwarzenbergem, aby podle svého uvážení ztvárnil myšlenku často zobrazovanou nad branami hřbitovů. „Memento mori“.
Od řezbáře by se očekával vyřezávaný betlém, tedy symbol zrození, ale kníže, který se nechal inspirovat výstavou uspořádanou po válce roku 1866. Na radnice v České Skalici řezbář Rint ze všech možných zbraní a výstroje po Prusko Rakouské válce vytvořil kompozici, kterou obdivovalo i samotné Jeho c. a k. Veličenstvo František Josef II.
V roce 1870 tedy majitel panství, kníže Schwarzenberg učinil českoskalickému řezbáři nabídku tak trochu z jiného světa. Materiál, který řezbáři ku zhotovení výzdoby interiéru poskytl byly kosti. Lidské kosti. A bylo jich požehnaně.
Kostel Všech svatých v Sedlci pochází z první poloviny 14. století. V té době patřil řádu cisterciáků. Před finančním úpadkem řád zachránil neznámý mnich, který na klášterních pozemcích nalezl stříbro. To bylo v polovině 13. století a nezbohatl jen klášter ale i nedaleká Kutná Hora.
Jenže – Memento mori!
Hladomor z roku 1318 a morová epidemie o třicet let později připravily město a okolí o zhruba padesát tisíc obyvatel. Na tu dobu obrovské číslo. Následovaly husitské války, které si připsaly dalších deset tisíc obětí a sedlecký hřbitov, který už se rozpínal na 3,5 hektarech nestačil všechny pojmout. Došlo tedy k exhumaci starých hrobů a ukládání kostí podél zdí kaple.
Dalším počinem bylo vytvoření dvojpodlažního hřbitovního kostela, přičemž horní kaple sloužila k bohoslužbám za mrtvé a do dolní byly ukládány ostatky.
Roku 1421 husité kapli pobořili a jak bylo jejich zvykem, mnichy povraždili. Až v 17. století byl kostel Všech svatých obnoven ale roku 1783 osvícený císař Josef II. klášter zrušil a v budovách bylo skladiště a zpracovával se tam tabák. Hřbitov byl zmenšen a kosti mrtvých postupně naskládány do kostnice.
Když v roce 1870 přijal František Rint knížecí nabídku, „něco s tím udělat“ pustila se do práci celá Rintova rodina. Tři roky s manželkou a dvěma dětmi bělil čtyřicet tisíc kostí ve vápenném roztoku a do barokních kulis mistra Santiniho začlenil výzdobu v duchu romantismu. Z kostí vytvořený erb rodu Schwarzenbergů je na čestném místě.
Hlava Turka, kterému havran vytvořený z malých kostiček vyklovává oko. Nebeská hora, tvořená čtyřmi kosterními pyramidami. Lustr sestavený ze všech kostí lidského těla. Andělé v podobě lebek jako doprovod člověka na boží soud.
Tady je království smrti. Místo kde zesnulí očekávají s nadějí své zmrtvýchvstání. Memento mori!