Článek
V malé karibské vesnici se po generace rodí děti, které všichni považují za dívky. Nosí šaty, dostávají dívčí jména a vyrůstají jako ostatní holčičky. Jenže s příchodem puberty se jejich těla začnou nečekaně měnit. Vyvine se jim penis, prohloubí hlas a začnou vypadat jako mladí muži. Místní pro ně mají vlastní označení „güevedoces“. Za tímto podivuhodným jevem se skrývá skutečný příběh lidských osudů a jeden z nejzajímavějších objevů moderní medicíny.
Když byl Johnny malý, nikdo mu neříkal Johnny. Pro rodinu i sousedy byl Felicita, obyčejná holčička z Dominikánské republiky. Chodil do školy v červených šatech a okolí ho vychovávalo jako dívku. Jenže on sám vzpomíná, že se v této roli nikdy necítil dobře. Dívčí oblečení se mu nelíbilo, o panenky nestál a mnohem raději běhal za chlapci, aby si s nimi zahrál míčové hry.
Pak přišlo dospívání a stalo se něco, co by většina lidí považovala za nemožné. Johnnyho tělo se začalo měnit. Začal mu růst penis, sestupovala varlata a postupně získával další mužské tělesné znaky. Z dítěte, které všichni považovali za dívku, vyrůstal mladý muž.
Pro Johnnyho to ovšem nebyla jen otázka tělesného vývoje. Musel čelit i reakcím okolí. Spolužáci se mu posmívali, uráželi ho a podle jeho vzpomínek mu dokonce říkali, že je ďábel. Někdy se musel bránit i fyzicky. Přesto později britským dokumentaristům vyprávěl, že se po proměně cítil šťastnější. Konečně mohl žít jako muž, za kterého se považoval.
Město Barahona
Na jihozápadě Dominikánské republiky leží vesnice Salinas. Právě zde se zvláštní vývoj některých dětí stal natolik známým, že pro něj místní obyvatelé mají vlastní slovo. Říkají jim güevedoces, což se volně překládá jako „penis ve dvanácti“. Dvanáctka není náhodná. Právě kolem tohoto věku totiž obvykle začíná puberta, během níž se jejich těla výrazně mění.
Neznamená to, že by se každému dítěti penis objevil přesně v den dvanáctých narozenin. U některých začínají změny dříve, u jiných později. Podle často citovaných údajů z výzkumů se v této oblasti vyskytovala neobvyklá vývojová odchylka přibližně u jednoho z devadesáti genetických chlapců. Na tak vzácný jev jde o mimořádně vysoký výskyt.
Pro obyvatele Salinas tak nejde o neznámou záhadu. Mnozí mají někoho podobného ve vlastní rodině nebo mezi sousedy. Děti mohou vyrůstat jako dívky, ale jejich příbuzní už někdy předem tuší, že s dospíváním přijde změna.
Matka malé Carly tušila, k čemu zřejmě u její dcery dojde. Carla vyrůstala jako dívka, ale její matka si však začala všímat určitých tělesných změn. Carla sílila a její postava získávala rysy, které matce připomínaly chlapce.
Rodina už navíc podobný případ znala. Stejným vývojem prošel i Carlin příbuzný Catherine, který si své původní jméno ponechal. Matka proto předpokládala, že i Carla může během dospívání začít žít jako chlapec jménem Carlos. Ale matka miluje své dítě bez ohledu na to, zda bude chlapcem, nebo dívkou.
Karibské pobřeží v oblasti Barahona
Ne každý člověk s touto odchylkou má stejnou zkušenost. Někteří přijmou mužskou společenskou roli, jiní pokračují v životě jako ženy. Samotná tělesná změna totiž automaticky neurčuje, jak člověk vnímá svou identitu.
Vysvětlení tohoto jevu je překvapivě jednoduché, tedy pokud se vynechají komplikované medicínské podrobnosti. Aby se během těhotenství správně vyvinuly obvyklé mužské vnější pohlavní orgány, potřebuje tělo určitou hormonální látku. Ta vzniká z testosteronu za pomoci enzymu nazývaného 5-alfa-reduktáza. U güevedoces však tento enzym nefunguje dostatečně.
Výsledkem je, že dítě s mužskou genetickou výbavou může mít při narození vnější pohlavní orgány, které připomínají ženské. Penis je velmi malý nebo má podobu připomínající klitoris, varlata nemusejí být viditelná a okolí dítě často považuje za dívku. Uvnitř těla se však mohou nacházet varlata a další mužské reprodukční struktury.
Pak nastane puberta. Tělo začne produkovat mnohem více testosteronu. A přestože zmíněný enzym stále nefunguje správně, samotný testosteron dokáže vyvolat řadu mužských tělesných změn. Penis se začne zvětšovat, hlas může zhrubnout, přibývá svalová hmota a postava získává mužské proporce.
Nejde tedy o skutečnou změnu biologického pohlaví z ženského na mužské. Jde o opožděný vývoj některých mužských pohlavních znaků, které se před narozením nevyvinuly obvyklým způsobem.
Panoramatický snímek pobřeží Barahony
Vědce zajímala i druhá otázka. Proč právě v této malé oblasti Dominikánské republiky? Odpověď souvisí s dědičností a historií místních rodin. Odlehlé vesnice bývaly po dlouhá období poměrně izolované. Lidé zde žili po generace, uzavírali manželství v rámci širší komunity a předávali svým potomkům nejen rodinné tradice, ale samozřejmě také genetické vlastnosti.
Odchylka způsobující nedostatečnou funkci enzymu se dědí takzvaným recesivním způsobem. Zkrátka, aby se odchylka výrazně projevila, musí dítě obvykle zdědit změněnou genetickou informaci od obou rodičů. V malé komunitě, kde mají mnohé rodiny společné předky, je větší pravděpodobnost, že se dvě takové genetické informace u dítěte setkají.
Salinas tedy není místem, kde by působila nějaká záhadná síla nebo kde by prostředí způsobovalo změnu pohlaví. Jde o neobvyklý důsledek dědičnosti v relativně izolované populaci. Podobné případy byly ostatně popsány i v jiných částech světa, například na Papui-Nové Guineji.
Příběh güevedoces zaujal vědce už v sedmdesátých letech minulého století. Jednou z klíčových osobností byla americká lékařka a výzkumnice Julianne Imperato-McGinleyová. Prokázala, že nejde o náhlou proměnu jednoho pohlaví v druhé, ale o specifickou poruchu tvorby účinné hormonální látky z testosteronu.
Vědci díky těmto lidem lépe pochopili, jakou roli hraje jeden konkrétní hormon ve vývoji mužského těla. A právě tato znalost otevřela cestu k něčemu zcela nečekanému.
Ale možná nejpřekvapivější část celého příběhu se netýká samotných güevedoces. Týká se milionů mužů po celém světě. Vědci si všimli, že nedostatek určité hormonální látky ovlivňuje nejen vývoj pohlavních orgánů, ale také prostatu a růst vlasů. To vedlo k otázce, co kdyby bylo možné účinek příslušného enzymu záměrně omezit i u ostatních mužů? A na tomto principu později vznikl lék finasterid, který se používá mimo jiné při léčbě nezhoubného zvětšení prostaty a mužského typu plešatění.
Zdroje:
