Článek
Hřbitovy obvykle nebývají místem, kam lidé přichází relaxovat či dobíjet se energií, natož aby se tam radovali a veselili. Jsou ovšem hřbitovy, které přitahují návštěvníky svou negativní energií, nevysvětlitelnými jevy a nebožtíky, pohřbenými podivným způsobem, popřípadě vůbec nepohřbenými.
Mezi takové patří i hřbitov v Noutonicích ve Středočeském kraji.
Ono místo se původně jmenovalo Na Horouni, když se tam rozhodli ve středověku postavit kostel zasvěcený sv. Janu Křtitelovi. Během kopání základů narazili na lidské ostatky, pohřbené ve skrčené poloze. To nebylo dobré znamení.
Světélkující mlha se převaluje mezi hroby a podivné zvuky se nesou nad jinak tichou krajinou. Na některých místech nefungují mobily ani fotoaparáty, takže určité náhrobky se nedají vyfotit.
Vrcholným jevem na noutonickém hřbitově je pohyb hrobů. Několik svědků popsalo přesouvání náhrobních kamenů a křížů z místa na místo, samozřejmě v noci.
A co teprve nebožtíci? Třeba taková urozená paní Barbara von Langendorf. Ta se měla zabít, když se se svým koněm zřítila z prudkého srázu. Jako neoblíbená šlechtična byla lidem nenáviděná a ten jí připravil smrtelnou past. A protože ji nemilovala ani vlastní rodina, nechtěli ji pohřbít do rodinné hrobky a skončila v neoznačeném hrobě. Po nocích se tedy potlouká po hřbitově a hledá místo posledního odpočinku svých příbuzných.
Pověst o tragické smrti mladé hraběnky, která se zřítila na koni z prudkého srázu a uložení jejího těla do neoznačeného hrobu přežívá i navzdory náhrobnímu kameni, kde jsou stále čitelné údaje. Frederike zemřela roku 1893 v požehnaném věku osmdesáti let v Salzburku. Přesto náhrobek s nápisem svobodná paní Biri Dlauhowesky von Langendorf přitahuje návštěvníky jako magnet.
V matrice obce Baden je záznam o narození Barbory Dlauhowesky dne 9. 5. 1842 v uherské v obci Marcaly asi 14 km jižně od Balatonského jezera. Otec byl generálmajorem císařské armády. Vdala se za uherského šlechtice Kalmána Harmose de Hihalom, který sloužil u husarů v hodnosti majora.
Barbora zemřela ve věku 64 let a 5 měsíců. Jako příčina smrti je uvedeno „vysílení stářím“. Z Badenu, kde zemřela, byla převezena do Noutonic, kde byla pochována.
Na její smrti tedy nebylo nic divného ani podezřelého, což se ovšem o jejím manželovi říct nedá. Manžel Koloman zemřel o několik let dříve než Barbora, ve věku 56 let. Příčinou smrti byla řezná rána na krku v důsledku pokusu o sebevraždu. Rozřezal si krk a zemřel v nemocnici.
Termín „pokus o sebevraždu“ byl úmyslně zvolený proto, aby mohl být nebožtíkovi vystrojen křesťanský pohřeb, který byl v té době sebevrahům zapovězen. Pouhý „pokus“ se toleroval a nebyl tedy považován za sebevraždu.
Na Noutonickém hřbitově je pochována i matka Barbory, Frederike Dlauhowesky rozená hraběnka von Künburg. I ona měla zemřít pádem z koně. Podle matriky však příčinou smrti bylo ochrnutí srdce, zřejmě infarkt.
Nicméně lidové zkazky o pádech z koně, nenávisti lidu a neoznačených hrobech jsou mnohem silnější než prosté zápisy v matrice, takže dál budou přežívat mezi lidem, šířené v internetových článcích. Jako reklama na Noutonický hřbitov je to samozřejmě působivé, otázkou je, zda o takovou publicitu farnost stojí.
Zdroje:
