Článek
Stáří neolitické osady Atlit-Yam, objevené v roce 1984, odhadují vědci na téměř 9000 let. Nachází se pod hladinou Středozemního moře u pobřeží Izraele. Zničilo podmořské „Stonehenge“ globální oteplování, nebo ničivá tsunami?
Když historici hovoří o prvních civilizacích, obvykle začínají u Sumeru v jižní Mezopotámii. Města jako Uruk nebo Ur vznikala kolem roku 4000 př. n. l. a přinesla světu písmo, organizovanou státní správu i monumentální architekturu. O něco později se rozvíjel starověký Egypt a přibližně kolem roku 2600 př. n. l. dosáhla vrcholu civilizace v údolí Indu, jejímž symbolem se stalo Mohendžo-daro na území dnešního Pákistánu. Následovaly první městské kultury v Číně a později civilizace Kréty. Atlit-Yam je však mnohem starší. Osada vznikla přibližně mezi lety 6900 až 6300 př. n. l.,tedy více než dva tisíce let před prvními sumerskými městy. Přesto není nejstarší civilizací světa. Byla součástí mladší doby kamenné. V tomto období lidé již pěstovali plodiny, chovali domácí zvířata a stavěli domy, ale ještě nevytvářeli státní útvary ani města v dnešním pojetí. Právě v tom spočívá její mimořádná hodnota. Zatímco Sumer ukazuje počátky městské civilizace, Atlit-Yam zachycuje okamžik, kdy se rodil úplně nový způsob života.
Atlit Yam je potopená vesnice z období neolitu asi 6900 až 6300 let před naším letopočtem
Atlit-Yam leží přibližně 300 až 400 metrů od pobřeží dnešního Izraele nedaleko města Atlit jižně od Haify. Archeologové jej objevili v roce 1984 při podmořském průzkumu. Dnes se nachází v hloubce osm až dvanáct metrů a zabírá plochu přibližně čtyř hektarů. Na rozdíl od většiny neolitických sídlišť nebylo zničeno pozdější výstavbou ani zemědělstvím. Po zatopení mořem zůstalo po tisíciletí zakonzervováno pod vrstvami sedimentů. Díky tomu patří mezi nejlépe zachovaná podmořská archeologická naleziště na světě. Výzkumy odhalily kamenné domy s několika místnostmi, dlážděné plochy, sklady i nádvoří. Velkou pozornost vzbudila také studna, která zásobovala obyvatele sladkou vodou. Jakmile do ní začala pronikat mořská voda, musela být opuštěna, což může souviset s postupným zvyšováním hladiny moře.
Studna v Atlit-Yam
Obyvatelé Atlit-Yam nebyli primitivní lovci. Pěstovali obilí, luštěniny a len, chovali kozy, ovce i skot a současně intenzivně využívali bohatství moře. Rybolov tvořil významnou část jejich obživy a nalezené rybí kosti dokazují velmi dobré znalosti pobřežního prostředí. Archeologové zde našli také množství kamenných nástrojů, kostěných předmětů i stop po výrobě. To naznačuje, že šlo o prosperující komunitu, která dokázala využívat několik různých zdrojů potravy současně, zemědělství, pastevectví i rybolov. Výjimečným objevem jsou lidské kostry. Jedna žena a dítě nesly stopy tuberkulózy, což představuje nejstarší dosud známý přímý důkaz tohoto onemocnění u člověka. Nález významně změnil představy vědců o šíření infekčních chorob v pravěku.
Zachovalá kostra původního obyvatele
Nejznámějším symbolem Atlit-Yam je kruhové uspořádání sedmi mohutných kamenů o hmotnosti až kolem 600 kilogramů. Jejich účel není dodnes zcela jasný. Jedna z teorií předpokládá, že šlo o rituální místo spojené s vodou, protože kameny stojí v blízkosti pramene. Jiní badatelé uvažují o kultovním prostoru nebo místě společenských obřadů. Ať už byla jeho funkce jakákoliv, vznikl několik tisíciletí před Stonehenge a ukazuje, že duchovní život hrál významnou roli již v nejstarších zemědělských komunitách.
Podmořské, ovšem mnohem starší Stonehenge
Otázka zániku osady fascinuje archeology již několik desetiletí. Nejpravděpodobnější příčinou bylo postupné zvyšování hladiny Středozemního moře po skončení poslední doby ledové. Pobřeží se během staletí posouvalo stále více do vnitrozemí a obyvatelé byli nuceni oblast opustit. Existuje však i dramatičtější hypotéza. Někteří geologové spojují náhlé opuštění sídliště s mohutnou tsunami, kterou mohl vyvolat kolaps části sopky Etna na Sicílii přibližně před 8 500 lety. Taková vlna mohla během několika hodin zasáhnout východní Středomoří a pobřežní osady zničit. Přímý důkaz však zatím chybí, takže většina odborníků považuje za hlavní faktor právě dlouhodobé zvyšování hladiny moře, případně kombinaci obou jevů.
Časová osa nejstarších známých osídlení a civilizací
Atlit-Yam není nejstarší civilizací světa. Je ale jedním z nejstarších a nejlépe zachovaných sídlišť zemědělců, která dnes známe. Představuje okamžik, kdy se lidé začali trvale usazovat, budovat domy, obdělávat půdu a vytvářet komunity, z nichž o tisíce let později vyrostly první skutečné civilizace. Nevypráví příběh králů ani monumentálních chrámů. Vypráví příběh obyčejných lidí, kteří stáli na samotném počátku lidských dějin a jejichž domovy dnes tiše odpočívají pod hladinou moře.
Zdroje:
