Článek
Predátor v uniformě. Jak Berija ovládl Stalinovu tajnou policii a terorizoval zemi
Teror nebyl v Sovětském svazu chybou systému. Byl jeho podstatou. Tajná policie se stala hlavním nástrojem moci a její šéfové patřili k nejvlivnějším mužům v zemi. Rozhodovali o životě a smrti statisíců lidí – často jedním podpisem.
Tato série mapuje příběhy mužů, kteří stáli v čele Stalinova represivního aparátu. Genrich Jagoda, Nikolaj Ježov, Lavrentij Berija i jejich předchůdce Felix Dzeržinskij vytvořili mechanismus strachu, jenž proměnil stát ve vězení.
Jejich osudy mají společnou pointu: systém, který pomáhali budovat, se nakonec obrátil i proti nim. V Sovětském svazu totiž neexistovali bývalí kati. Jen další oběti.
V Sovětském svazu existovala jedna jistota: kdo stanul v čele tajné policie, vládl strachem. Lavrentij Berija nebyl jen kat. Byl také stratég. Na rozdíl od svých předchůdců neřval a nepil. Počítal.
Narodil se na chudém Kavkaze a už v mládí se přidal k bolševikům. Vynikal pamětí, intrikami a schopností přežít každého rivala. Do Moskvy ho vytáhl Stalin, který v něm viděl muže, jenž zkrotí chaos po éře masových poprav.
V roce 1938 převzal NKVD po Nikolaji Ježovovi. Teror nezastavil. Jen ho zefektivnil.
Na snímku z roku 1934 vypadá šéf NKVD a masový vrah Berija jako sympatický strýček
Deportace národů
Za Berijova vedení byly celé etnické skupiny označeny za nespolehlivé. Čečenci, Krymští Tataři, Ingušové nebo Povolžští Němci byli násilně naloženi do dobytčáků a odvezeni na Sibiř a do Střední Asie.
Starci, ženy i děti umírali cestou hlady a zimou. Oficiální dokumenty mluvily o „přesídlení“. Ve skutečnosti šlo o kolektivní trest.
Současně Berija přestavěl gulag na výrobní základnu válečné ekonomiky. Tábory dodávaly pracovní sílu pro doly, továrny i tajné projekty.
Deportace Krymských Tatarů 1944. Celé rodiny byly násilně vystěhovány během několika dní.
Atom a krev
Po druhé světové válce dostal Berija nový úkol: vybudovat sovětskou atomovou bombu. Projekt řídil s pomocí vědců i vězňů. Ti, kteří nesplnili normy, mizeli. Úspěch znamenal přežití. Neúspěch rozsudek.
Berija se stal jedním z nejmocnějších mužů v zemi. Měl přístup ke všem tajemstvím a věděl o každém dost. I Stalin se ho obával.
Predátor
Jeho moc se neprojevovala jen politicky. Podle svědectví měl Berija systematicky zneužívat mladé ženy. Jeho ochranka mu je přiváděla do bytu pod záminkou výslechu nebo práce. Některé se už nikdy nevrátily.
V jeho sídle se po zatčení našly seznamy a osobní předměty obětí. V době, kdy jiní padali před soudem, on si byl jistý beztrestností.
Pád po Stalinově smrti
V březnu 1953 Stalin zemřel. Berija se pokusil převzít moc. Krátce uvolnil teror, propustil část vězňů a mluvil o reformách. Ve skutečnosti si připravoval půdu pro diktaturu.
Jenže proti němu se spojili jeho spolustraníci v čele s Nikitou Chruščovem. V létě 1953 byl zatčen přímo na zasedání vlády. Proces byl tajný a rychlý.
Rozsudek zněl: smrt.
Lavrentij Berija byl zastřelen a pohřben na neznámém místě. Muž, který přežil Stalina, nepřežil systém, který pomáhal řídit.
Budova Lubjanky. Symbol moci tajné policie a konec kariéry jejího šéfa.
Zdroje:
