Článek
Případ s obtížně vyslovitelným jménem YOGTZE byl noční můrou německých kriminalistů.
Byla to obyčejná dopravní nehoda, kterých jsou v Německu stovky. 26. října 1984 se stal čtyřiatřicetiletý nezaměstnaný potravinářský technik Günther Stoll obětí dopravní nehody.
Vyšetřování nepřineslo nic zajímavého. Pro policisty celkem banalita a jasný případ. Jenže se brzy ukázalo, že tak snadné to nebude. A nikdo netušil, že z dopravní nehody se stane na dlouhá léta pomník německé kriminalistiky.
Günther Stoll byl veselý a společenský muž do té doby, než byl propuštěn z práce a další ve svém oboru nemohl najít. Bylo mu třiatřicet a začal se zavírat v bytě. Ukončil veškeré styky s kamarády a známými, zanedbával hygienu a jeho manželka se začala obávat o jeho duševní zdraví.
K tomu všemu se přidala paranoia. Manželce zcela vážně tvrdil, že ho jistá skupina lidí pronásleduje a chce mu ublížit.
Celé hodiny vysedával u okna a sledoval, kde jsou „oni“, kteří ho „nakonec stejně dostanou“. Vyhledat lékařskou pomoc odmítl s odůvodněním, že doktor „k nim“ také patří. Kdo jsou ti „oni“ ovšem specifikovat nedokázal.
A pak přišel večer 25. října 1984. Večer, na který manželka dlouho vzpomínala. Seděla v jejich bytě v Anzhausenu a ve vzduchu bylo cítit podivné napětí. Günther neměl stání, pochodoval po bytě od okna ke dveřím, něco nesrozumitelného si brumlal a pak vykřikl: „Jetzt geht mir ein Licht auf!“
Ta věta se dá přeložit ve smyslu „teď mi svitlo“ nebo „teď jsem na to kápl“. Pak na kus papíru rychle načmáral několik písmen: YOGTZE.
Policistům během vyšetřování paní Stoll tvrdila, že papír vyhodila. Vyšetřovatelům nezbylo nic jiného než vdově uvěřit. Smysl oněch písmen se nikdy nepodařilo objasnit.
Po jedenácté hodině večer odešel Günther do své oblíbené hospody ve Wilnsdorfu, kde si objednal pivo. Stačil se jednou napít a upadl v bezvědomí na zem. Při pádu si rozbil nos a natrhl obočí. Rozhodně nebyl opilý. Podle obsluhy se jen stále díval směrem ke dveří a cosi nesrozumitelně brumlal.
Když se Stoll probral, vyběhl z hospody, nasedl do svého auta Volkswagen Golf a odjel. Po jedné hodině v noci 26. října 1984 dojel do vesnice Haigerseelbach, kde vyrůstal. Zaklepal na dveře paní, se kterou se jako dítě kamarádil. Ta ho poslala domů, ať se jde vyspat. Přesto zaslechla, jak přes dveře mumlá něco o „fürchterliches Ereignis“ tedy o strašlivé události, která se v noci stala. Když mu neotevřela, odjel. Ovšem ne domů.
Tady policie zaznamenala další nevysvětlitelnou záhadu. Kde byl Günther Stoll ty dvě hodiny mezi odjezdem z hospody a příjezdem do Haigerseelbachu? Během výslechu stovek svědků ho nikdo neviděl.
Kolem třetí hodiny v noci při výjezdu z dálnice A45 u města Hegen objevili dva řidiči kamionu havarované vozidlo. Bylo to sto kilometrů od Haigerseelbachu, kde svým nočním výstupem vyděsil svoji kamarádku z dětství.
Řidiči tvrdili, že se kolem auta potácel zraněný muž ve světlé bundě. Jeden z nich tvrdil, že ve zpětném zrcátku viděl stopaře. Přestože dálniční kamery žádnou postavu nezaznamenaly, policisté se chytili i této stopy. Německá dálnice ve tři hodiny ráno není obvykle vhodné místo ke stopování.
Přivolaná dálniční policie objevila v autě na místě spolujezdce těžce zraněného a nahého Günthera Stolla. Hovořil o čtyřech mužích, kteří s ním měli být v autě, zmlátili ho a pak utekli. Během převozu do nemocnice Günther Stoll zemřel.
Následovala pitva a ta vyšetřovatelům definitivně vzala iluzi o běžné dopravní nehodě. Nebožtík byl podle zprávy zbit ještě před bouračkou. A další šok. Stoll byl přejetý jiným autem dřív, než havaroval. Teprve poté ho kdosi odvezl na místo, kde ho našli kamioňáci. Nahého a zbitého ho ten „někdo“ posadil do jeho auta, které odtlačil do příkopu.
Vyšetřovatelé v případu tápali čím dál víc. Zjistili, že Stoll jezdil do Holandska. A když Holandsko, tak drogy. A když drogy, tak nevyřízené účty s dealerem Stollem. Holandská stopa rychle vychladla, protože se ukázalo, že Stoll byl v Holandsku jen jednou na letní dovolené.
Pátrání po těch, kterým říkal „oni“ a měl představu, že po něm jdou, také nikam nevedlo. Do případu se začali zapojovat ufologové, kteří měli jasno. Prsty v něm měli mimozemšťané.
Odborníci šifranti se věnovali slovu YOGTZE, ale nic použitelného z toho nevyšlo. Množství otázek kolem případu zůstalo nezodpovězených.
Byl Günther Stoll schizofrenik nebo paranoik trpící bludy? Nebo ho skutečně někdo pronásledoval, vyhrožoval mu, a nakonec ho dostal?
Jaké tajemství mohl vědět nezaměstnaný potravinářský technik, aby někomu stálo za to ho umlčet?
Protože policie považovala Stollovu smrt za vraždu, byl případ stále otevřený.
Na jaře roku 2025, tedy po jednačtyřiceti letech vydala německá policie prohlášení, že nejzáhadnější dopravní nehoda byla vyřešena. Stollova zranění prý byla tehdy mylně interpretována. Nahý se v autě projížděl proto, že jeho psychika byla dlouhodobě silně narušena. A papír s podivnými písmeny bylo pouhé tvrzení vdovy. Žádný policista ho neviděl.
Byla to zkrátka dopravní nehoda, která byla způsobená řidičovou duševní chorobou. Tímto je případ považován za uzavřený.
Zdroje:
