Článek
Temnou a krvavou historii tohoto místa přitom odstartovala už smrt českého krále Václava IV. 16. srpna 1415. Notorický alkoholik sužovaný podagrou a zuřivec podle kronikáře „v hodinu nešporní, byv raněn mrtvicí z opravdového zármutku, náhle zemřel s velikým křikem a řvaním jako lvím na Novém hradu, jinak Kunraticích“.
Historici i lékaři se sice neshodli v příčině smrti, ale cizí zavinění, pomineme-li zprávu o vyhození konšelů z oken Novoměstské radnice a nárůstu aktivit přívrženců Husa a Želivského, bylo vyloučeno. Infarkt myokardu, alkoholický zánět nervů nebo epileptický status nepatřily mezi kriminální delikty.
První zdokumentovaná vražda v Krčském lese pochází z roku 1891. Tehdy byla čtyřmi ranami z revolveru zastřelena jednadvacetiletá Tereza Herzumová. Vrahem byl Salih Aga Sofrodzia, podomní obchodník s noži. Důvodem byla neopětovaná láska. Svým zraněním Tereza Herzumová podlehla za několik dnů v nemocnici.
Od počátku dvacátého století dostal les neoficiální název. Les oběšenců. K sebevraždám, nejen oběšením, zde docházelo mnohem častěji než k vraždám.
V dubnu roku 1902 se v Krčském lese oběsil truhlářský pomocník Bedřich Poppe, v lednu 1907 si život vzal Josef Slaboch a o dva roky později v červenci byl nedaleko od toho místa nalezen oběšený padesátník s iniciálami J. S. na prstenu.
Na podzim 1926 se zde připravil o život oběšením neznámý, zhruba třicetiletý muž.
V červnu roku 1930 došlo v Krčském lese k záhadnému nálezu mrtvoly muže s proříznutým hrdlem. Později se však zjistilo, že to byla pravděpodobně také sebevražda. Za necelý rok se z neznámého důvodu v lese oběsil sedmadvaceti letý řeznický pomocník Jaroslav B. Jméno se nepodařilo zjistit ani u oběšence z března roku 1933.
Ve dvacátém století se s mordy a sebevraždami roztrhl pytel.
Několik nešťastníků si život vzalo zastřelením. V září 1910 se služební puškou ze světa sprovodil mladý vojín Karel Tragl. Důvodem měla být nešťastná láska.
V srpnu 1913 byli v Krčském lese krátce po sobě nalezeni hned dva sebevrazi. Prvním byl čtyřicetiletý malíř Josef Krejčí, který se v opilosti oběsil. Druhým mrtvým byl Josef Materna, jenž si vzal život ve věku třicet pět let, protože neměl práci.
O skoro rok později se v lese zastřelil zedník Josef Kramosil. V květnu 1915 našli oběšeného krejčího Aloise Kozla, věk padesát pět. Nešťastná láska skončila smrtí v červnu 1922, kdy se u restaurace Za Větrem zastřelil mladý muž.
Asi nejzajímavější sebevražda se stala v dubnu roku 1926. Tehdy ještě lesem vedla železniční trať. A právě tu použil krejčovský učeň Jindřich Jokeš jako nástroj k ukončení svého života. Vrhl se pod kola projíždějícího vlaku, který mu na místě oddělil hlavu od těla.
V únoru 1927 byla v lese zamordována obchodnice Amálie Chobotové. Vrah František Holý poté spáchal sebevraždu. V roce 1930 nalezená mrtvola muže s podříznutým krkem byla policií zapsána jako sebevražda. V dubnu 1933 byl hlášen nález mrtvoly mladé lékařky, která si podřezala žíly na zápěstí.
Nějakou dobu byl velmi populární vrah Honza Louša zvaný „karafiátový vrah“. Byl to smolař nad smolaře. V červenci 1935 neunesl rozchod s milenkou Annou Seidlovou. Trochu jí namlátil, a nakonec uškrtil drátem. Asi dostal záchvat lítosti, protože běžel koupit kytici karafiátů, které rozházel po mrtvole. Pak šel domů, napsal dopis na rozloučenou a strčil hlavu do oprátky. Skoba, na kterou přivázal provaz se však ohnula a muž spadl na zem. Ze zamýšlené sebevraždy nebylo nic. Vrátil se tedy do Kunratického lesa, aby pokus zopakoval. Opět neuspěl. Nakonec policii nezbylo nic jiného než ho sebrat.
V roce 1939 byla v Krčském lese nalezena postřelená žena s dírou ve spánku. Vedle těla ležel nabitý revolver.
Ani v dalším, tedy tomto století, nepřestal les lákat zločin. V roce 2003 zde zastřelil David Mattausch svoji mladší kolegyni z práce. Další rok narazil běžec na mrtvolu cizince a v roce 2005 oznámili turisté plovoucí ženské tělo v potoce, který protéká lesem.
Podnikatele Jiřího Kubíka, doslova rozstříleli blízko restaurace U Krále Václava IV. v roce 2006. Kubín byl šéf bezpečnostní agentury Lenia, která byla napojena na mafiánského bosse Františka Mrázka. Toho zastřelili za tři měsíce na parkovišti o pár kilometrů dále.
Prosincovou vycházku z roku 2011 ztichlým lesem si bude do konce života pamatovat muž, který šel „objímat stromy“. Na břehu potoka našel dvě uřezané lidské ruce. Zbytky těla se později objevovaly v různých částech Prahy.
V roce 2012 v noci zasahovali hasiči u hořícího taxíku u Kunratického mlýna. Následně byla v Dolnomlýnském rybníku objevena mrtvola zastřeleného taxikáře. Před Vánocemi 2022 byl nalezen v lese oběšený muž pokrytý nánosy sněhu. Cizí zavinění nebylo zjištěno.
Tento rok v lednu v lese mladý muž napadl několik lidí. Jednou z obětí byl sedmdesátiletý senior, který si šel zběhat. Agresor se poté přesunul o pár kilometrů dál do Hostavic, kde zaútočil sekerou na ženu s kočárkem. Po zadržení se ještě přiznal k vraždě muže u Kyjského rybníka.
V březnu došlo ke znásilnění sedmatřicetileté ženy a v srpnu zde muž zavraždil svou partnerku, se kterou přebýval v provizorním přístřešku. V říjnu našli policisté v Kunratickém potoce mrtvé tělo. Podle kriminalistů se jednalo o úmrtí staršího data.
Les na tomto místě stojí od pradávna. První záznamy pochází z doby zmíněného Václava IV., který ho koupil od Olbramoviců. Nechal vystavět Nový hrádek, jako útočiště před hlukem města a místo určené k relaxaci. Nějak mu to nevyšlo a po jeho smrti byl hrádek pobořen do základů.
Teprve ve dvacátém století začalo město Praha skupovat jednotlivé části a pořádný kus dostalo darem od majitele, kterým byla Univerzita Karlova. V roce 1764 byl na kunratickém potoce postaven první mlýn. Dnes je v notně zchátralém stavu. Ještě že se toho majitel Laurentij Prochaska nedožil. V první polovině 19. století byl vybudován rybník Labuť. Vedla tudy stará Vídeňská silnice a v létě 1881 začali se stavbou dráhy pověstného Posázavského pacifiku. Takže lesem projížděly, sice jen několik let, vlakové soupravy.
Dnes slouží les volnočasovým aktivitám Pražanů, kterých se tu za rok vystřídá sedm set tisíc.
Zdroje:
