Článek
Levý Hradec lze označit za první ohnisko křesťanství v Čechách. Leží nad levým břehem Vltavy jako tichý svědek časů, kdy se formovaly prvopočátky české státnosti. Je známý především jako první historicky doložené sídlo českých knížat.
Půl hodiny od Prahy směrem na Roztoky v dosahu MHD se nachází místo, které bylo v mnohém PRVNÍ a má svoje NEJ.
Kostel sv. Klimenta
Jmenuje se Levý Hradec a byla tam postavena první křesťanská svatyně v Čechách, která byla zároveň první zděnou stavbou. Sídlil v něm první český kníže Bořivoj I. a v roce 982 byl na Levém Hradci zvolen pražským biskupem budoucí světec Vojtěch. Teprve až poté, za Bořivojova syna Spytihněva bylo knížecí sídlo přeneseno do Prahy.
S trochou nadsázky se dá říct, že celý příběh prvního českého panovníka začíná na Moravě. Na Velké Moravě. O původu Bořivoje I. se příliš neví. Staré kroniky uvádí za jeho otce knížete Hostivíta. Jenže Hostivít je jedním z oněch bájných knížat, o kterých sice staré kroniky píší, ale jako o „bájných“. Kronikář Kosmas píše, že Bořivoj I. byl Čech. Našli se historikové, kteří uvádějí, že otcem knížete Bořivoje I. byl Rostislav, druhý kníže Velkomoravské říše. Takže se neví, jestli byl první český kníže původem Moravák nebo Čech.
Faktem je, že Bořivoj I. udržoval s Velkou Moravou přátelské styky. Dokonce natolik přátelské, že přijel i se svojí ženou Ludmilou, aby od samotného svatého Metoděje přijal křest a stal se prvním křesťanským knížetem v Čechách. Křest samozřejmě přijala i jeho žena Ludmila, která se po své mučednické smrti stala svatou.
Podobně jako je nejistý Bořivojův otec, natož matka, není jistý ani rok jeho narození. Jasno v tom má pouze Václav Hájek z Libočan, který uvádí rok 874.
„Téhož léta (874) Miloslava urodila Hostivítovi krásného syna. I sezval Hostivít na radovánky mnoho vladyk a zemanův a učinil jim slavné hodování až za (po) tři dni a synu dáno jméno Bořivoj.“
Což samo o sobě nic neznamená, protože Hájek je v historických kruzích známý a profláknutý lidový vypravěč a bajkař.
Zbytky valů
Čechy ve druhé polovině 9. století byly územím sevřeným dvěma velkými říšemi. Říší Velkomoravskou a říší Východofranckou. Kristiánova legenda uvádí, že kníže Bořivoj I. byl pozvaný na Velkou Moravu, kde měl nějaké disputace nejen s knížetem Svatoplukem, ale i s biskupem svatým Metodějem. Spíše, než teologické rozhovory byla na přetřesu politika.
„Druhého dne poučil vévodu i s třiceti dvořany, kteří s ním přišli, o základech víry, a když podle obyčeje vykonali obřadný půst, obrodil je přeposvátným pramenem křtu“.
Od roku 845 přijalo křest čtrnáct českých knížat, která vedla Čechy do západní sféry vlivu. Bořivojův křest znamenal obrat k moravské sféře. Ať byl důvod Bořivojova křtu jakýkoliv, vrátil se s doprovodem do Čech s bohatými dary a knězem jménem Kaich.
„A když jej ve víře Kristově plně vzdělal, dovolil mu, obohativ ho mnohými dary, aby se vrátil domů, a dal mu s sebou kněze ctihodného života jménem Kaicha. Navrátivše se pak domů, usadili řečeného kněze na hrádku, jehož jméno bylo Hradec, a založili tam kostel ke cti blahoslaveného Klimenta“.
V Kristiánově zápisu je zajímavé označení místa jako Hradec. Nikoliv Levý Hradec. Možná přídomek „Levý“ vznikl proto, že existoval nebo byl minimálně v plánech i Pravý Hradec.
Ještě během pobytu slíbil Bořivoj postavit v Čechách kostel. V blízkosti vrcholu Žiži tak vyrostl kostel Panny Marie. Žiži byl posvátný vrchol ještě v předkřesťanských dobách. Na něm byl umístěn velký hladký balvan, na který býval posazen každý nově zvolený český kníže. Později přibyly lýkové střevíce Přemysla Oráče. Dnes je kopec Žiži v místě třetího hradního nádvoří Pražského hradu, v místě Plečnikova obelisku.
Hradiště Levý Hradec leží na plochém terénu nad ostrým ohybem Vltavy na jejím levém břehu. Prudký šedesátimetrový sráz k řece i potoku poskytoval důkladnou ochranu. Jeho rozloha je téměř šest a půl hektaru. Přestože je Levý Hradec jedním z nejvýznačnějších míst týkajících se počátku českého knížectví, není v obležení turistů ani školních výletů. Místo je to tiché, klidné a nad bývalými valy porostlými listnatými stromy zní zpěv ptactva.
Zbytky valů
První křesťanský kostel svatého Klimenta na Levém Hradci byl dřevěný, teprve později vznikla rotunda. Zbytky známé rotundy nejsou původní stavbou, protože byl nalezen základní kámen, který se používal až od 13. století, ne ke konci století devátého. Ten původní stál pravděpodobně v blízkosti současného kostela i se hřbitovem prvních křesťanů.
Hradiště mělo dvoudílné opevnění dlouhé 1,5 kilometru s příkopem hlubokým šest metrů a dlouhým sedmnáct metrů s bránou na západní a jižní straně. Za šest metrů vysokou hradbou byl ještě hlinitý opěrný val vyztužený dřevem. Snahy o nalezení základů knížecího paláce zatím zůstávají neúspěšné.
V 9. století byl Levý Hradec sídlem Přemyslovců, středem a centrem českého státu ještě před Prahou. Před hradem byla otevřená osada, která vyhořela a její prostor byl také opevněn a připojen k hradisku.
Když začali Přemyslovci budovat své hlavní sídlo na Pražském hradě, vznikala zároveň síť středočeských hradišť a Levý Hradec byl její součástí.
Hradiště nemělo dlouhou historii a zaniklo v důsledku vojenského tažení Jindřicha III. do Čech po roce 1041. Podle listin z let 1221 a 1233 v místních budovách ještě sídlili královští úředníci. V roce 1233 byl Hradec jako obec předán do majetku ženského benediktinského kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě.
Od druhé poloviny 19. století se na Levém Hradci pořádaly poutě s procesím. V roce 1947 byla slavná pouť za účasti kardinála Berana oslavou 950. výročí zavraždění svatého Vojtěcha. Během čtyřiceti let komunistické totality byla povolena pouť pouze v roce 1982 k tisíciletému výročí zvolení sv. Vojtěcha pražským biskupem.
Zbytky valů
Zdroje:
Kristiánova legenda
Kosmova kronika
