Článek
Rudý Napoleon maršál Tuchačevskij skončil stejně jako jeho oběti
Mezi několika notoricky známými jmény sovětských generálů a maršálů, kteří se proslavili během druhé světové války, se hojně cituje i jméno Tuchačevskij, jméno jednoho z pěti maršálů Sovětského Svazu. Přestože se bojů druhé světové války neúčastnil. Byl popraven v noci z 11. na 12. června 1937.
Jedni ho označují za Rudého Napoleona a popisují ho jako nejschopnějšího ze Stalinových vojevůdců. Druzí v něm vidí neschopného velitele. A další něco mezi tím. Vynikajícího teoretika, ale prabídného praktika.
Autor: Unknown, dedicated to Bettmann Archive/commons.wikimedia.org/volné dílo
Další rozporuplná tvrzení se týkají účasti nebo zapojení Československého prezidenta Edvarda Beneše. Naservíroval Beneš Stalinovi maršálovu hlavu na stříbrném podnose nebo je to celé báchorka pocházející kdoví od koho?
Budoucí maršál a komunista Tuchačevskij pocházel ze šlechtické rodiny, sice zchudlé, ale pořád šlechtické, takže později soudruhy požadovaný dělnický původ mu byl na hony vzdálený.
Podle rodinné tradice, kdy muži válčili nebo se alespoň promenádovali v parádních uniformách, nastoupil mladý Tuchačevskij do kadetního sboru v Moskvě a poté na Alexandrovskou vojenskou školu. Díky tomu, že patřil mezi nejlepší, mohl si zvolit, kde chce sloužit. Vybral si nejprestižnější Semenovský pluk.
Autor: Autor: РИА Новости/https://commons.wikimedia.org/volné dílo
V jednadvaceti letech se účastnil bojů první světové války. Byl několikrát zraněn, vyznamenán, v roce 1915 zajat. Čtyři pokusy o útěk se nezdařily, ale pátý v roce 1917 konečně vyšel. Vrátil se do Ruska a jako bývalý válečný zajatec nastoupil na dovolenou. Jenže to už se psal rok 1918 a situace v Rusku se obrátila o sto osmdesát stupňů.
V roce 1918 vstoupil do komunistické strany a jako důstojník Rudé armády v červnu dostal velení celé 1. armády, která bojovala proti Československým legionářům. Jeho působení v občanské válce neslo stopy neobvyklé krutosti vůči civilním obyvatelům.
Brutálně potlačil protibolševické povstání v Kronštadtu. V Tambovské gubernii využil ke zničení povstaleckých úkrytů i vesnic bojový plyn. Zavedl masivní popravy civilního obyvatelstva.
„Bez poprav se nikam nedostaneme. Vyvraždění jedné vesnice neovlivní vesnici jinou, dokud se tam nezavede stejné opatření.“
V červenci 1921 Tuchačevskij oznámil, že 5 194 lidí a 1 895 rodin, které byly vzaty v „banditských vesnicích“ jako rukojmí, nařídil postřílet. Popravy civilního obyvatelstva a vyvražďování celých vesnic byl jeho způsob, jak se drát v kariérním žebříčku výš a výš.
Někde tady se začala rodit legenda o geniálním vojevůdci a nejschopnějším veliteli ruské občanské války. Jedna věc je řádit na ruském venkově, terorizovat rolníky a vypalovat vesnice. Druhá věc je skutečný boj proti jiné armádě.
Autor: РИА Новости/https://commons.wikimedia.org/volné dílo
Za rusko-polské války v roce 1919 až 1921 už stanul dokonce v čele Západního frontu Rudé armády. „Dobytí Varšavy se mělo stát prvním cílem takzvané permanentní revoluce, jež měla přeměnit celou Evropu v komunistickou“. Klasické fantasmagorie komunisty.
Jenže polská armáda maršála Pilsudského nebyli ruští protibolševicky naladění venkovani. Rudá armáda se sice dostala až k Varšavě, ale tam její anabáze skončila. Tuchačevského vojska byla zcela zničena polskými jednotkami.
Tato porážka znamenala počátek nepřátelství mezi Stalinem a Tuchačevským. O dalším osudu měla rozhodnout dodnes nepotvrzená nebo minimálně sporná legenda o hře tajných služeb. Šéf SD a SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich nechal vyrobit dezinformační materiály na Tuchačevského, které podstrčil československé rozvědce. A tyto materiály předal tehdejší prezident Edvard Beneš osobně Stalinovi.
Celá aféra je natolik zamotaná, že samotná dezinformační kampaň je vlastně jen slabý odvar toho, jak se popisuje a vysvětluje dnes. Vznikly desítky knih o tom kdo, jak a proč. Vojenští historikové i laici se předhání v prosazování svých teorií a každý to samozřejmě ví nejlépe.
Autor: Michail Linskij/commons.wikimedia.org/volné dílo
Ať tak či onak, Tuchačevskij byl dne 22. května 1937 zatčen a obviněn ze spolupráce s trockisty a ze špionáže ve prospěch nacistického Německa. Po dlouhém mučení byl v noci z 11. na 12. června společně s dalšími sedmi veliteli zastřelen popravčí četou.
Následovala vlna armádních čistek, která si od května 1937 do konce roku 1939 vyžádala život tří z pěti maršálů SSSR, třinácti z patnácti velitelů armád, 56 z 60 velitelů armádních sborů a všech šestnácti komisařů armád. Více než 150 ze 180 velitelů divizí bylo popraveno nebo posláno do táborů gulagu.
Popraveno, mučeno nebo v různých délkách vězněno a postiženo bylo téměř 50 tisíc generálů a důstojníků Rudé armády. Téměř celý Nejvyšší vojenský výbor Rudé armády byl vyhlazen. Ze 108 členů bylo 98 zatčeno a zastřeleno.
Zdecimovaná Rudá armáda největším géniem, co kdy žil, soudruhem Stalinem, měla možnost rychle poznat, zač je toho loket. V Zimní válce proti Finsku a následném napadení Sovětského svazu nacistickým Německem.
Zdroje:
