Hlavní obsah

Satanské verše. Kniha, kterou odsuzovaly miliony lidí, aniž by ji četly.

Foto: Autor: Amrei-Marie/commons.wikimedia.org/volné dílo

Když 26. září 1988 vyšly Satanské verše, asi málokdo si dokázal představit, jakou lavinu román spustí. Mrtví, zranění a vyhlášení „fatvy“ na autora. Třináct let se skrýval a po útoku přišel o oko. Popularita, o kterou zřejmě nestál.

Článek

Satanské verše. Kniha, kterou odsuzovaly miliony lidí, aniž by ji četly. Překladatelé byli terčem útoků

Jsou knihy, které evokují moudrost, lásku nebo i smrt. Kvůli knihám umíraly miliony lidí.

Taková veledíla jako Marxův Kapitál nebo nekonečné řady svazků blábolů Lenina, Stalina, Mao c´tunga zabíraly kilometry v regálech škol, akademických ústavů a knihoven. Nikdo to nečetl, ale byly k dispozici. Co kdyby?

A jsou naopak knihy, jejichž vydávání nebo dovoz ze zahraničí je zákonem zakázán, tedy je v dotyčné zemi niko nečetl, protože i samotné čtení knih zakázaných je trestné. A přesto je miliony lidí veřejně odsuzují a na autorovi, potažmo vydavateli nebo překladateli požadují vykonat trest nejvyšší, trest smrti.

Ptal jsem se stovek muslimů od Senegalu a Mali na západě Afriky až po Indii na východě, jestli četli Satanské verše od Salmana Rushdieho. Většina zavrtěla hlavou a někteří neopomněli dodat, že s autorem by si to měl někdo už konečně vyřídit. Jenže doby statisícových demonstrací v Pákistánu nebo Íránu za likvidaci všech, kteří se na vydávání této knihy v kterékoliv zemi podíleli už dávno pominuly.

Přesto i druhá generace muslimů od vydání knihy v sobě nese zakódovanou informaci, že kniha Salmana Rushdieho uráží Islám, proroka Mohameda, jeho manželky a svatý Korán. Jak konkrétně neví, knihu samozřejmě nečetli.

Foto: Autor: Michal Cihlář/ commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: Michal Cihlář/ commons.wikimedia.org/volné dílo

Satanské verše vyšly před sedmatřiceti lety 26. září 1988. Po několika málo týdnech prodeje byla kniha nominována na Man Bookerovu cenu.

Za devět dnů od vydání knihy ji vláda v Indii zakázala. V Británii propukly nepokoje, na náměstích a před mešitami hořely ohně s čerstvými výtisky knihy.

V Íránu došlo na zákaz čtení a vydávání Satanských veršů až za půl roku poté, co ajatolláh Chomejní vyhlásil fatvu. Chomejní byl snad jedinou žijící postavou, která se mohla cítit dotčena svou karikaturou i když v knize zaujímá celkem bezvýznamné místo.

Samotný termín „Satanské verše“ použil poprvé historik William Muir až v polovině 19. století. Je to několik veršů v Koránu, o jejichž výklad se přou znalci celá staletí.

Súra Hvězda, verše 19-23

„Přemýšleli jste o Al-Lát, Al-Uzzá a Manát, té třetí – jiné? Vy syny byste měli mít a On pouze dcery? To vskutku rozdělení by bylo nerovné! Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení.“

Uvedení nebo dokonce uznávání jiných bohů je polyteismus, pro Islám naprosto nepřijatelný. Proto zmínka o bohyních vzbudila takový poprask. Ne dnes, ale kdysi dávno. Jak tyto verše vysvětlit a proč se v Koránu objevují?

Samotný prorok Mohamed později řekl, že tyto verše mu nediktoval Alláh, ale Satan.

Foto: Autor: Jiří Adalbert Jirásek/commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: Jiří Adalbert Jirásek/commons.wikimedia.org/volné dílo

Odvolával se na súru Pouť, verš 52

„Nevyslali jsme před tebou posla ani proroka, aby satan nebyl podvrhl do přání jeho něco nevhodného, avšak Bůh zruší to, co satan podvrhne, a potom Bůh potvrdí Svá znamení – a Bůh vševědoucí je i moudrý.“

Nebylo tedy nic výjimečného na tom, že prorokům mohl našeptávat Satan, i když si oni mysleli, že našeptávání pochází od boha.

Ovšem je to tvrzení historika, který to zakomponoval do prorokova životopisu asi 130 let po jeho smrti.

V únoru 1989 ajatolláh Rúholláh Chomejní vydal fatvu a Rushdie byl odsouzen k smrti. O platnosti takové fatvy se přely stovky islámských právníků, na skutečnosti to však nic neměnilo.

Našli se samozřejmě muslimové, kteří vzali spravedlnost do svých rukou.

Foto: Autor: Elena Ternovaja /commons.wikimedia.org/volné dílo

Autor: Elena Ternovaja /commons.wikimedia.org/volné dílo

Japonský překladatel Satanských veršů Hitoši Igaraši byl za svůj překlad 11. července 1991 ubodán.

Italský překladatel Ettore Capriolo bodnutí nožem přežil.

V říjnu 1993 byl norský vydavatel třikrát postřelen, ale přežil.

Zapálení hotelu, ve kterém se ubytoval turecký překladatel Aziz Nesin ve městě Sivas, nepřežilo třicet sedm lidí.

V únoru 2003 íránští duchovní platnost rozsudku smrti nad spisovatelem potvrdili. Odměna za jeho hlavu byla stanovena na čtyři miliony dolarů.

V pátek 12. srpna 2022 byl ve státě New York Salman Rushdie pobodán čtyřiadvacetiletým šíitským muslimem Hadi Matarem. Rushdie měl na „Týdnu mezináboženského dialogu“ vystoupit s přednáškou. Týkala se bezpečnosti exilových spisovatelů v USA.

Deset bodnutí spisovatel přežil, ale přišel o oko. Jednu ruku nemůže používat, protože má poraněné nervy v paži.

Ale psát se dá i s jedním okem a jednou rukou.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz