Článek
Sigmund Freud, služka Monika, maminka Amálie a oidipovští mamánci
Se slavnými rodáky to mají lidé těžké i po jejich smrti. Třeba takový Sigismund Freud. Narodil se jako každý a když byl slavný, město umístilo na jeho rodný dům pamětní desku. V roce 1938 ji sundali. V roce 1945 opět instalovali, aby ji po únoru 1948 sundali podruhé. V říjnu 1969 ji umístili na dům potřetí.
Freud se narodil v moravském městě Příbor, tehdy Freiberg, což je všeobecně známé. Z prvních tří roků života si většina z nás nepamatuje nic. Ne tak Sigismund. Mnohem později, jako uznávaný vědec, přišel na to, že právě v prvních třech letech se formuje povaha, vznikají traumata, obsese a neurózy.
Autor: Secretlondon/commons.wikimedia.org/volné dílo
Takže kdo nejvíce ovlivní mimino? Logicky maminka a chůva. Tedy pokud je. V případě rodiny Freudových to byla paní Monika Zajícová, manželka majitele domu, ve kterém Freudovi bydleli.
Nakolik si dokázal po letech vybavit její tvář a postavu je sporné. Nicméně ve svém díle „Výklad snů“ ji popsal jako „starou a ošklivou, ale velice chytrou“.
„Nezacházela se mnou vždy zrovna láskyplně, a když jsem při výchově k čistotnosti neprojevoval dostatečné pochopení, častovala mě tvrdými slovy.“ Co všechno lze zjistit ze snů!
Autor: Ludwig Grillich/commons.wikimedia.org/volné dílo
Monika Zajícová se musela malému Sigimu zažrat hluboko pod kůži. Během autoanalýzy už dávno dospělému vědci vyvstal její obraz, jak ho koupala ve vodě znečistěné její menstruační krví. A to byla podle jeho Výkladu snů „stará a ošklivá“.
Nikde jsem v jeho dopisech a článcích nenašel zápis, kterak se psychoanalytik vyrovnal s takovou triviální nesrovnalostí až kontradikcí „stará“ a „menstruační krev“. Buď Monika nebyla zase až tak stará, nebo to nebyla její krev.
Ať tak, nebo tak, Monika Zajícová byla asi pěkné kvítko. Malého Sigiho, obřezaného žida, tahala do katolického kostela a po večerech ho strašila pekelným ohněm, do kterého budou uvrženi všichni hříšníci. Takže když opouštěli Freudovi Příbor, na vlakovém nádraží ve Vratislavi poprvé spatřil tříletý Freud zářit plynové osvětlení. To ho k smrti vyděsilo, protože v tom samozřejmě viděl pekelné plameny, o kterých mu křesťanka Monika se zalíbením vyprávěla.
Jenže paní Zajícová nebyla jen zbožnou křesťankou, ale také schopnou a zkušenou zlodějkou. V roce 1902 napsal Freud příteli Fliessovi, taktéž doktorovi, že se u služky našly „třpytivé krejcary, desetníky a hračky“, které patřily malému Sigimu. Zlodějka dostala deset měsíců natvrdo a Freudovi se odstěhovali nejen od Zajíců, ale i ze města.
A tady někde se datuje úplný počátek Freudovy psychoanalýzy. Zlodějka i po desetiletích vstupovala do jeho snů jako „inkarnace prehistorického stáří.“ Co to přesně znamená mi dodnes zůstalo utajeno.
Autor: Photocolorization/commons.wikimedia.org/volné dílo
Druhou ženou jeho batolecího věku byla samozřejmě mladá a krásná maminka Amálie. Když jako pětatřicetiletý lékař a vědec prováděl psychoanalýzu, údajně si vybavil kromě základů češtiny, správněji asi moravštiny, i první zážitky sexuální povahy. Netýkaly se služky zlodějky, ale maminky. A tady jsou počátky jeho slavného a populárního oidipovského komplexu.
„Vzešla ve mně myšlenka, která má obecnou hodnotu. I u sebe jsem objevil zamilovanost do matky a žárlivost vůči otci, a považuji je dnes za obecný zážitek raného dětství. (…) Pokud tomu tak je, pochopí člověk strhující moc Krále Oidipa. (…) Každý z posluchačů byl jednou v zárodku a ve fantazii takovým Oidipem a před splněním přání, které je tu proměněno ve skutečnost, pociťuje každý hrůzu“.
Zjednodušeně řečeno, starořecký hrdina Oidipus jako nalezenec zabil krále-tyrana v boji o moc a poté se oženil s vdovou po něm, aniž by tušil, že šlo o jeho vlastní rodiče.
Ono pojmenování oidipovského komplexu tak úplně nesedí. Oidipus přece nevěděl, že udržuje vztah s matkou. Tedy podstata toho, co Freud popsal, je někde jinde.
V dnešní době by možná pod oním komplexem nespatřil psychoanalytik libido vůči matce, ale „mamánkovství“. Což nezní tak vědecky, zato je mnohem rozšířenější. Kdepak incestní choutky. Ale bydlení u matky, stravování u matky, veškerá rozhodnutí dělá matka, a ještě svého čtyřicetiletého chlapečka chrání před nájezdy žen, které by jí chtěly děťátko ukrást.
Na tomto typu závislosti by si Freud i s celou psychoanalytickou školou zřejmě vylámal i poslední zuby.
Autor: Midjourney AI, prompted by Netha Hussain/commons.wikimedia.org/volné dílo
Zdroje:
