Článek
V západních Čechách u Tachova stojí evropský unikát. Přesto o něm většina lidí nikdy neslyšela. Místo, kde kdysi cvičili šlechtické koně, málem zmizelo z mapy. Dnes je jízdárna ve Světcích jedním z největších divů architektury
Jen málokterá památka v České republice dokáže návštěvníka ohromit hned při prvním pohledu tak jako jízdárna ve Světcích u Tachova. Už z dálky působí monumentálně, ale skutečné překvapení čeká uvnitř. Obrovský prostor, vysoké klenby, dřevěný krov a atmosféra dávných časů připomínají dobu, kdy byl kůň symbolem moci, elegance i prestiže. Jízdárna ve Světcích je největší historickou krytou jízdárnou v České republice a zároveň druhou největší svého druhu v Evropě, hned po slavné Španělské dvorní jízdárně ve Vídni. Rozměry jízdárny ve Světcích dodnes budí respekt a její příběh je stejně velkolepý jako samotná stavba.
Prostora jízdárny ve které se dnes konají mimo jiné i koncerty
Historie Světců sahá mnohem hlouběji než do 19. století. Místo bylo od středověku spojováno s legendou o čtrnácti světélkách, která se měla zjevovat nad balvanem na návrší. Právě podle této pověsti vzniklo poutní místo zasvěcené Čtrnácti svatým pomocníkům, později zde vyrostl paulánský klášter s monumentálním kostelem. Po josefínských reformách byl klášter zrušen a celý areál postupně přešel do rukou knížecího rodu Windischgrätzů. Právě s tímto významným šlechtickým rodem je spojena nejslavnější kapitola Světců. Nejvýraznější osobností byl polní maršál Alfréd I. kníže Windischgrätz, jeden z nejvýznamnějších vojevůdců habsburské monarchie. Proslavil se zejména během revolučních událostí roku 1848, kdy potlačil povstání v Praze i ve Vídni. Přestože většinu života strávil na bojištích a ve službách císaře, právě na tachovském panství chtěl vytvořit reprezentativní sídlo, které by odpovídalo postavení jednoho z nejmocnějších aristokratů monarchie.
Nově zrekonstruovaný dřevěný strop jízdárny
Vedle přestavby bývalého klášterního kostela na romantický zámek vznikl i další odvážný projekt, monumentální jízdárna. Stavba začala v roce 1858 a během několika let vyrostla budova, která neměla v českých zemích obdoby. Novorománská architektura doplněná prvky nastupující průmyslové výstavby vytvořila stavbu nejen krásnou, ale i mimořádně praktickou. Vše potřebné bylo ukryto pod jednou střechou. Hlavní jezdecká hala, stáje, kovárna, sklady sena, byt kováře i reprezentační prostory s lóžemi pro šlechtu. Bohužel ani Alfréd Windischgrätz si svého díla dlouho neužil. Zemřel v roce 1862, krátce po dokončení stavby. Jeho velkolepý sen tak zůstal nedokončený. Plánovaný zámek nikdy nevznikl v podobě, jakou si představoval, ale jízdárna zůstala jako připomínka jeho ambicí i tehdejšího postavení aristokracie.
Jízdárna měla vlastní kovárnu
Dvacáté století nebylo ke Světcům příliš milosrdné. Po druhé světové válce přešel majetek Windischgrätzů do vlastnictví československého státu. Jízdárna přestala sloužit koním a její využití se měnilo podle momentálních potřeb. Byla skladem obilí, průmyslových hnojiv, využívala ji armáda i sportovní organizace. O historickou hodnotu stavby se však téměř nikdo nestaral. Desítky let bez pravidelné údržby znamenaly rychlý úpadek. Zatékalo do střechy, dřevěné konstrukce napadala hniloba a část interiérů byla zničena. V osmdesátých letech byla situace natolik vážná, že se dokonce uvažovalo o demolici. Jen málokdo tehdy věřil, že se podaří jednu z nejvýznamnějších staveb svého druhu zachránit.
Tak zvaná „postrojovna“ sloužila jako úložiště postrojů ke koním a kočárům
V roce 1997 přešla jízdárna do majetku města Tachova a o několik let později začala rozsáhlá rekonstrukce. Nešlo o opravu na pár sezon. Obnova trvala třiadvacet let a patřila mezi nejnáročnější památkářské projekty v České republice. Restaurátoři obnovovali historické zdivo, unikátní dřevěný krov, štukovou výzdobu, kamenné prvky i původní dispozici objektu. Rekonstrukce byla financována z městských prostředků, státních dotací i evropských fondů a její celkové náklady dosáhly přibližně 180 milionů korun. Výsledkem je stavba, která znovu získala důstojnost, aniž by přišla o svou historickou autenticitu. Dnes je jízdárna národní kulturní památkou a slouží nejen jako turistický cíl, ale také jako místo koncertů, výstav, divadelních představení a společenských akcí. Díky mimořádné akustice se zde pravidelně konají koncerty klasické hudby a návštěvníci mohou během prohlídek vystoupat až do krovu nebo nahlédnout do prostor, které byly po desetiletí nepřístupné.
Světce neleží daleko od centra Tachova. K jízdárně vede příjemná procházka historickou Knížecí alejí, takže výlet nemusí být jen o jediné památce. Několik kroků od jízdárny stojí romantická zřícenina někdejšího klášterního kostela Čtrnácti svatých pomocníků, která připomíná dávnou poutní minulost tohoto místa.
Spojení monumentální jízdárny, tichých ruin a okolní přírody vytváří atmosféru, jakou jinde v Česku jen těžko najdete.
Zdroje:
www.kudyznudy.cz/ceska-nej/kulturni/historicka-jizdarna-ve-svetcich
