Článek
Upírka z rodu Schwarzenbergů pila vlčí mléko a léčila se práškem z rohu jednorožce
Upír je posmrtně oživlý člověk, který se živí lidskou krví. Pokud dojde, vezme za vděk i zvířecí. Většina upírů se rekrutovala ze šlechtických rodů a jejich charakteristickým znamením byly upíří zuby a mrtvolně bledá pleť.
Zbavit se upíra nebylo jednoduché. Špičatý kůl zarazit přímo do srdce nebo přesná trefa z muškety stříbrnou kulkou. Poté odseknout hlavu a celou mrtvolu spálit. Bojí se slunečního světla, česneku a svěcené vody.
Upíří atributy splňovala kněžna Eleonora Amálie ze Schwarzenbergu, která žila v Českém Krumlově. Snad proto ji lidé začali označovat za upíra. Když se její manžel Adam František nedočkal dědice, pouze narození jedné dcery, rozhodl se ji zapudit. Jistou roli v rozvodu hrálo i nesplacené věno a možná i nevěra. I když při pohledu na portrét paní kněžny se o posledním uvedeném důvodu dá úspěšně pochybovat.
Přesto ji po nějaké době vzal na milost a umístil ji na ruinu zámku v Chřešťovicích, později na Hlubokou. Pokud se kdy s manželem setkala, tak na honech. Vášeň pro lov v lesích a oborách kolem Hluboké za účasti ostatní šlechty byla její jediná společenská aktivita. Bohužel lovecká vášeň se rodině stala osudnou. Na jednom z honů, kterého se zúčastnil samotný císař Karel IV., byl manžel Eleonory kníže Adam František smrtelně zasažen výstřelem z pušky samotného císaře.
Wikimedia, Creative Commons CC, https://cs.wikipedia.org/wiki/Eleonora_Am%C3%A1lie_ze_Schwarzenberka
Správa celého majetku spadla na bedra Eleonory, která se ovšem dál věnovala lovu. Často tato její vášeň dosáhla rozměrů, které s lovem už neměly nic společného. Postřílet za jeden den 32 jelenů už není lov, ale řezničina.
Nicméně po její padesátce jí začalo selhávat zdraví. Byla hubená, neustále kouřila doutníky a do svých zálib přibrala okultismus, ezoteriku a alchymii.
Za přírodní léčiva utrácela obrovské sumy. Ať už šlo o tuk z vorvaně, roh jednorožce nebo vlčí mléko. Nic z toho však trvale nepomohlo a kněžna zemřela na rakovinu slinivky a dělohy v necelých šedesáti letech.
Po pitvě jejího těla soudní patolog Christian Reiter sepsal zprávu s názvem Die Vampirprinzessin, tedy „Kněžna upír“. Ani hlavy vzdělané nebyly ušetřeny ve své době teoriím o upírech a je docela možné, že kněžna byla za upírku považována ještě za svého života. A samotná pitva měla být pouhý zastírací manévr. Probodnutí srdce by mohlo vzbudit nežádoucí zájem až skandál, což se během pitvy dalo zamaskovat. A úplné odstranění srdce by bylo dokonalé řešení, jak sprovodit vampýra z tohoto světa.
Pověs o upírce ještě posílila lebka se zkříženými hnáty, která byla umístěna na víko rakve. A nápis na hrobě: „Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za ni“.
Zdroje:
