Článek
Ale mohl si vůbec něco takového dovolit před inkvizičním tribunálem? Byl to takový rebel a hazardér se svým životem, aby jim plivnul do obličeje takovou drzost? Tím by si dozajisté podepsal ortel a jeho předchozí odvolání by ztratilo smysl.
Navíc měl v živé paměti osud svého předchůdce Giordana Bruna. A to byl kněz, dominikán. Devět kardinálů podepsalo jeho rozsudek smrti v únoru 1600. Nahý, pověšený za nohy hlavou dolů. Takto zaživa upálený.
Co je cennější? Život nebo názor?
Existuje obraz, na kterém Galileo škrábe onu větičku do kamene vězeňské cely. Jenže on ve vězení nikdy nebyl. Tedy ona tři slova „eppur si muove!“ se musela zrodit později jako lidová tvorba, podporující vědcovo rozhodnutí odvolat, a tak se zachránit.
Popřel sice Koperníkovu heliocentrickou nauku, ale jeho objevy a vynálezy zůstaly. Jako čtyřicetiletý si sám sestrojil dalekohled, který zvětšoval třicetkrát. A svůj objev týkající se Mléčné dráhy odvolávat nemusel.
Problém byl s Koperníkovou teorií, heliocentrismem. Centrem naší soustavy není Země ale Slunce. V tomto Koperníka následoval, dokonce rozvinul a malér byl na světě. Takže obdržel pozvání k učené disputaci, kde měl obhájit své teorie.
Ta se konala v roce 1611 v jezuitské observatoři. Během vědecké diskuze byly některé jeho názory přijaty, jiné odmítnuty.
Problémy začaly až za dva roky. To už si na něj posvítili někteří dominikáni. Podle nich teorie odporovala bibli. Pravdou je, že byli i tací, kteří se ho zastali.
Galileovo dávné přátelství s novým papežem Pavlem V. vzalo rychle za své. Důkazy proti jeho osobě se vršily. Logika katolické církve byla neprůstřelná. V případě, že je Země jen jednou z mnoha planet, Stvořitel musel i ty osídlit lidmi. A jsou to potomci Adamovi? A měli i na jiných planetách potopu světa? Zemřel i za ně Ježíš na kříži?
Roku 1633 byl Galileo předvolán před inkviziční tribunál. Pokud by nepřijel měl být dopraven do Říma v řetězech. Tam se dostavil 13. února 1633 a ubytoval se u svého příznivce Ferdinanda II. Medicejského.
Po nátlaku inkvizitorů během druhého slyšení Galileo uznal, že se mýlil. Odvolal vše, co o heliocentrismu napsal, a poprosil o prominutí trestu vzhledem ke svému věku.
Heliocentrický názor byl 24. února 1636 označen za absurdní a byl odmítnut.
Devětašedesátiletý Galileo dokonce slíbil, že se přestane věnovat astrologii a pokud by v budoucnu někdo obhajoval jeho pomýlené názory, veřejně ho sám odsoudí. Tímto si zcela jistě zachránil život. Trest domácího vězení bylo to nejmenší. V jeho luxusních vilách ve Florencii a Arcetri to bylo jistě příjemnější než v kobkách inkvizice.
Až do své smrti se dál věnoval psaní a studiu, dokud mu sloužil zrak. Zemřel 8. ledna 1642 ve věku 77 let zcela slepý.
Já, Galileo, jsem odvolal, jak je shora uvedeno, a podepsal vlastní rukou.
Galileo Galilei, Odvolání bludů, které pronesl 22. 6. 1633.
Zdroje:
