Článek
Vlasta Burian a jeho strmý pád na úplné dno
Nikdy nehrál za Protektorátu v žádném německém filmu na rozdíl od svých kolegů herců. A přesto skončil v kriminále jako kolaborant.
Mnoha hercům pomohl před totálním nasazení, ale všichni se k němu po válce obrátili zády. Když on potřeboval pomoc, každý vystrašeně mlčel.
Ti, co mu tleskali a snažili se vetřít do jeho přízně, po něm plivali a sepisovali petice pro jeho odsouzení.
Co provedl národu tak hrozného, že byl jako zrádce třikrát souzen za kolaboraci?
Dne 6. prosince 1941 večer vysílal poprvé protektorátní rozhlas hru Hvězdy nad Baltimore. Podobných nacistických agitek sesmolil novinář Josef Opluštil více. Za první republiky se snažil prorazit jako novinář a dramatik, ale třel bídu s nouzí. Vstoupil do České strany národně sociální, protože v ní byl i prezident Beneš. Po Mnichovské dohodě ji vyměnil za Národní obec fašistickou. Když byla zrušena, věnoval se psaní pro Národní souručenství.
Na podzim roku 1941 byl přijat do rozhlasu a začal psát „politické skeče“. Ubohé propagandistické bláboly se silně antisemitskou rétorikou, prokládanou lechtivými konverzacemi a erotickými narážkami. V těchto pořadech vystupovala celá řada populárních herců. Ferenc Futurista, Jára Kohout, Čeněk Šlégl a v jednom díle i Vlasta Burian.
Onoho 6. prosince 1941 v tomto paskvilu účinkoval Burian poprvé a naposledy. Hrál Jana Masaryka coby neschopného alkoholika. Z ostatních dílů se vylhal, ale tento jediný stačil na to, aby mu po válce zlomil vaz.
Ale i Opluštil byl po válce zatčen a odsouzen k šestnácti letům žaláře. Po deseti letech byl propuštěn a stal se agentem StB. Ještě v roce 1966 vypovídal proti Kurtu Wilferovi, příslušníkovi Sicherheitsdienstu, který po válce také přešel k StB.
Vlasta Burian se snažil jako všichni ostatní herci přežít ve své profesi. Ve svém divadle ukrýval komunistického novináře Karla Konráda. Tady už šlo o krk. V roce 1944 jeho divadlo Němci stejně zavřeli.
V květnu 1945 byl zatčen a obviněn z kolaborace s nacisty. Trestní oznámení na něj podali zaměstnanci jeho divadla, které po celou dobu Protektorátu kryl a zajišťoval jim práci.
Pobyt ve vazbě nesl těžce. Nejen po psychické stránce. Údajně celé dny proplakal kvůli ponižování, kterého se mu dostalo od zajatých kriminálníků a nacistů. Ven ho dostal ten, kterého v rozhlase zesměšňoval. Jan Masaryk.
To ale nebyl konec jeho trápení. Obviněn z kolaborace byl dokonce třikrát a potřetí skončil v kriminále na tři měsíce. Zabavení veškerého majetku, vyloučení z herecké obce a pokuta půl milionu korun už byla jen třešnička na dortu.
Vaz mu zlomilo svědectví Lídy Baarové. Jeho dlouholetá kolegyně a kamarádka tvrdila, že se Burian stýkal s význačnými představiteli okupantů včetně K. H. Franka. Hostil je ve své vile, popíjel s nimi a z toho všeho měl mít značný prospěch.
Pravda byla taková, že Němci byli u Burianů jen jednou, když je sousedé udali, že mají na zahradě zakopané zbraně. S katem českého národa se Burian setkal také jen jednou, na jakési recepci.
Protože dostal zákaz veřejného vystupování na pět let, musel jít manuálně pracovat. Do severočeských dolů a na různé stavby. Jako pomocník na několika horských chatách dělal v kuchyni nebo tahal hostům kufry. Velice pomalu a opatrně se odhodlal k několika malým vystoupením před hotelovým publikem.
Jenže to už by ve vychrtlém starci s podlomeným zdravím a psychikou nikdo nepoznal bývalého sportovce a krále komiků.
V posledních letech svého života se objevoval v malých estrádách, ale dostával pouze vedlejší a podřadné role.
Poslední představení odehrál s těžkým zápalem plic. Zemřel v lednu 1962 v náruči své ženy Niny.
Zdroje:
