Článek
Vrah zvaný Monstrum z Florencie brutálně zavraždil osm mileneckých párů. Dodnes nebyl dopaden
Rok 1968 byl v mnoha zemích rokem výjimečným. Kromě zimních a letních olympijských her v Grenoblu a Mexiku se dá rok 1968 charakterizovat jako rok plný násilí a krve.
Už 15. ledna si silné zemětřesení v západní Sicílii vyžádalo 231 mrtvých. Válka ve Vietnamu ukázala dosud svoji nejhrůznější tvář. 19. března američtí vojáci zmasakrovali ve vesnici My Lai několik set civilistů, včetně dětí a žen. Ve Spojených státech byl v dubnu spáchán atentát na Martina Luthera Kinga a v červnu na Roberta Francise Kennedyho.
V noci z 20. na 21. srpna vtrhly armády Varšavské smlouvy do Československa a zahájily dvacetiletou okupaci země.
Autor: Francesco Amicone/commons.wikimedia.org/volné dílo
Ten samý den ve Florencii, večer 21. srpna 1968, přiběhl chlapec Natalino domů a v záchvatech pláče tvrdil svému otci, že máma a strýc jsou mrtví. Otec zavolal policii a vydal se na místo, které Natalino označil.
Na okraji Florencie v místě zvaném Signa našli osobní auto a dvě mrtvá těla. Jedno patřilo Barbaře Locci, druhé jejímu milenci Antoniu Biancovi. Barbara měla spousty milenců a na přezdívku „včelí královna“ byla pyšná.
Logicky byl prvním podezřelým manžel Stefano Mele. Vražda ze žárlivosti, pro kriminalisty celkem běžná rutina. Jenže manžel, jak se během výslechu ukázalo, o některých milencích své ženy věděl, a dokonce je nechal přespávat ve vlastním domě.
K údivu vyšetřujících se po dvanáctihodinovém výslechu k vraždě přiznal a soud ho odsoudil na čtrnáct let do vězení. Vypadalo to, že případ je vyřešen a vrah spravedlivě potrestán.
V roce 1982 byla vražda Barbary a jejího milence propojena s následnými dvojnásobnými vraždami. Policii na tuto stopu navedl anonym podepsaný jako „Un cittadino amico“, tedy „přátelský občan“.
Jako zázrakem objevil vyšetřující soudce 20. července 1982 ve spisu Stefana Melleho pět kulek a pět nábojnic.
Přibyla další záhada. Nábojnice byly vystřelené ze stejné zbraně, která byla použita při vraždách dalších párů. Ale protože se Melle přiznal k vraždě manželky a jejího milence, seděl dosud ve vězení. Další vraždy tedy nemohl spáchat. Ale nějaké spojení s pachateli mít musel.
Šest let poté byl na okraji města v zalesněné oblasti Borgo San Lorenzo nalezen v autě druhý zavražděný pár. Muž Pasquale Gentilcore byl zastřelen, ale tělo ženy Stefanie Pettini leželo kousek od auta. V oblasti ňader a genitálií měla devadesát šest bodných ran.
Třetí pár byl objeven 6. června 1981. Mrtví Giovanni Foggi a Carmela De Nuccio byli postřeleni a pobodáni poblíž Scandicci. Tělo ženy leželo pár metrů od auta. Přirození měla vyříznuté nožem se zubatým ostřím. O vraždě ještě před nálezem mrtvých vyprávěl svým kamarádům jistý Enzo Spalletti. Byl ihned zatčen. Po třech měsících, když policie našla další zavražděný pár, ho propustili.
Onou čtvrtou zabitou dvojicí byli snoubenci Stefano Baldi a Susanna Cambi. Ta byla zohavena stejně jako předchozí oběť. Druhý den volal Susannyně matce anonym a chtěl si s ní promluvit o dceři.
Pátá dvojice byla 19. června 1982 zastřelena na silnici v Montespertoli. Paolo Mainardi a Antonella Migliorini. Tentokrát vrah neměl čas zmrzačit ženskou oběť kvůli množství projíždějících aut.
Šestý zastřelený pár tvořili mladíci ze západního Německa Wilhelm Friedrich Horst Meyer a Jens Uwe Rüsch. Výlet do Itálie na oslavu získání stipendia je stál život. Jejich těla byla 9. září 1983 nalezena v jejich autě. Možná Rüschovy dlouhé blond vlasy vraha zmátly a považoval mladíka za ženu.
Sedmou obětí vraha byli Claudio Stefanacci a Pia Gilda Rontini. Dne 29. července 1984 byli nalezeni mrtví ve svém autě. Vrah ženě vyřízl pohlaví a levé ňadro.
Poslední, tedy osmou zavražděnou dvojicí byli Francouzi Jean Michel Kraveichvili a Nadine Mauriot, které našel houbař. V noci 7. září 1985 je neznámý vrah ubodal v lese ve stanu ve Val di Pesa. Muž se zřejmě pokusil o útěk, protože jeho tělo leželo několik metrů od stanu. Tělo ženy bylo opět zohavené.
Za několik dnů obdržela florentská prokuratura obálku s kusem ženského ňadra. A to byla poslední potvrzená vražda spáchaná „Monstrem“. Od té chvíle se po něm slehla zem.
V roce 1991 dostala italská policie anonymní typ na jistého Pietra Paccianiho, který kontaktoval ve vězení muže zavřeného za vraždu milence své manželky.
Paccianiho zadrželi a při prohlídce jeho domu našli novinové výstřižky o vraždách, fotografie ženských genitálií a poznávací značku automobilu poslední zavražděné dvojice.
Paccianiho společník Mario Vanni během vyšetřování řekl, že měl s Pasccinim „několik pikniků“. Nakonec přidal ještě tři jména. Celá skupinka byla novináři nazvaná „compagni di merenda“, tedy jakási společnost milovníků jídla.
Mario Vanni byl odsouzen na doživotí za spoluúčast na vraždách, ale Pacciani byl propuštěn. Vrátil se na svůj statek a s nikým se nestýkal. Své sestře sdělil, že by policii řekl, kdo je vrahem osmi mileneckých párů, ale že se bojí o život.
V roce 1998 ho sestra našla oběšeného v kuchyni. Kalhoty měl stažené ke kotníkům a v krvi vysokou hladinu léku na astma.
Pacciani a Vanni byli před vraždami milenců velice chudí, ale po poslední vraždě se stali vlastníky značných částek. Kde k majetku přišli a v jakém spojení byli s florentským monstrem, se nezjistilo.
Zdroje:
