Článek
Zaplavené město a vyplavené hrobky, to je Hasankeyf
V roce 1981 bylo město tureckou vládou prohlášeno za přírodní chráněnou oblast. A 1. dubna 2020 voda zaplavila celé město včetně archeologických nalezišť. Nešlo o přírodní katastrofu, ale o cílený projekt zadržení vod z řeky Tigris přehradou Ilisu. Hladina vody dosáhla nadmořské výšky 498 metrů.
V akkadských a semitských tabulkách nalezených v Mari se o městu píše pod názvem Ilānṣurā. To bylo v období kolem roku 1 800 př. n. l.. Poté se jméno města měnilo podle vládců, kteří se v oblasti usadili. Království Mitanni, Asyřané, Římané, Byzantinci, Peršané a ve čtyřicátých letech sedmého století sem Arabové přinesli islám. Poslední obyvatelstvo bylo a je tureckého nebo kurdského původu.
Celkem devět civilizací se vystřídalo na tomto místě, které díky řece bylo široko daleko jediným obyvatelným místem v jinak pusté skalnaté oblasti celoročně rozpálené horkým sluncem. Odpor k výstavbě přehrady a tím zároveň nenávratnému zničení obrovského fondu památek byl ve světě i v Turecku značný. Nakonec vláda „stavbu cti“ prosadila.
Dvanáct tisíc let staré město se ocitlo pod vodou. Jen několik nejvýznamnějších artefaktů bylo přemístěno do Archeoparku. Tím největším je římský most, který byl rozebraný na části a znovu sestaven. Původně byl vystavěn v roce 1116 na místě staršího mostu. Jedná se o nejstarší dochovaný středověký most na světě. Jeho zvláštností byly dřevěné podpěry. Ty by se v případě útoku na město snadno odstranily, a přechod řeky Tigris by byl pro nepřátelské vojsko téměř nemožný.
Zřejmě nejfotografovanějším symbolem zatopeného města je hrobka Zeynel Beye vládce Seldžuků z konce čtrnáctého století.
V jejím stínu pospávali tři mladíci. S mým příchodem ožili a začali arabsky s obvyklými dotazy. Odkud, kam, proč a kde mám rodinu. Tedy pokud ji vůbec mám. Velké procento Kurdů je bez vzdělání a bez práce, jen na dávkách od tureckého státu. Přesto si pohrdlivě odplivli, když jsem ukázal na velkou tureckou vlajku, zplihle visící ve sluneční výhni. Teploměr na mobilu ukazoval 43 stupňů ve stínu, přičemž jediný stín u zdi hrobky obsadili oni mladíci.
Zeynel Bey byl synem vládce Uzuna Hassana v 15. století. Padl v bitvě v roce 1473 a byl pohřben v tomto kruhovém mauzoleu glazovaném modrými kachlemi. Svým stylem připomíná muslimské stavby v Íránu a Tádžikistánu.
Z pěti mešit zůstaly dva nedotčené minarety. V jedné části, která slouží i dnes jako modlitební místo, se kolem barelu s chlazenou vodou shromáždilo několik starců, kteří se po nádvoří přesouvali podle toho, kam zrovna zasahoval stín. Slušně odpověděli na pozdrav a víc si mě nevšímali. Vedro bylo obrovské a zájem o bílého starce ustoupil malátnosti a ospalosti.
Na kamenité cestičce se objevila skupinka mužů a žen pod slunečníky. S malým Kurdem v bílé propocené košili jsme si vyměnili několik vět. Dozvěděl jsem se, že jediné spojení s městem Batman a civilizací tvoří minibus odjíždějící v šest večer. Poté si utřel černobílou „arafatkou“ zpocenou hlavu a odešel, aby dohonil svoje lidi.
Nad Archeoparkem je řada nových venkovních restaurací s nabídkou jídel a nápojů. Jedinými lidmi je personál, povalující se na sedátkách. Těch několik turistů z Turecka přijíždí na jaře nebo na podzim. Ne v červencové výhni, kdy je místo rozpálené jako kamnářská pec.
Kromě historických památek, které byly zachráněné před zatopením, poskytuje i okolí města Hassankeyf množství přírodních krás. Podél vody jsou břehy zelené a ostře kontrastují s kamenitými útesy. Čistá tyrkysová voda řeky Tigris nabízí osvěžení a projížďky lodí. Ale není nikdo, kdo by se koupal. Stará rozpadávající se plachetnice, instalovaná v rákosí, je útočištěm vodního ptactva.
Dávná historie tohoto místa zajímá jenom pár nadšenců.
Zdroje:
chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/https://dogadernegi.org/wp-content/uploads/2015/10/Hasankeyf-The-Capital-of-Civilizations.pdf
