Článek
Už pět století je známá legenda o muži, který tolik toužil po vědění, že byl ochoten za poznání prodat i vlastní duši. Bylo to v dobách, kdy vzdělání a poznání mělo svoji nezaměnitelnou hodnotu a nebyl to jen kus papíru, který nechá vytisknout kdejaká školská instituce.
Ten muž se jmenoval Johann Georg Faust, narodil se v roce 1490 v německém Quitlingenu a v devatenácti letech byl už bakalářem teologie na univerzitě v Heidelbergu.
Touha po vzdělání ho přivedla k alchymii, astrologii, medicíně a tehdy módní vědě – magii. Pokud by se věnoval magii tak jako většina ostatních, bylo by vše v pořádku. Jenže Faust se do ní nořil hlouběji a hlouběji, až se dostal do problémů. Pověst o nadpřirozených schopnostech, které studiem získal, mu nic dobrého přinesla. Začal se stále častěji stěhovat, utíkat a vyvracet obviňování z podvodů a čarodějnictví.
Ve Wittenbergu, na okraji města, stojí dům zvaný Faustův, ve kterém měl učenec podepsat úpis o své duši se samotným ďáblem. Skrze černou magii si přičaroval Mefistofela, ďáblova služebníka, se kterým onu uzavřel smlouvu. Poznání za duši. Protože, jak praví latiníci: „scientia est potentia“.
Vědění se mu dostalo excelentní, protože byl schopen zaklínat i samotné peklo, o čemž je množství záznamů v „grimoárech“, čili knihách kouzel.
Jednu takovou měl dokonce sám napsat. Její opis se dochoval do dnešních dob, a dokonce je k vidění v okresním archívu Jablonce nad Nisou. Obsahuje množství magických návodů, dokonce i klíč pro práci s kouzelnými formulemi. Kniha je plná vyobrazení démonických pečetí i pentagramů. Nechybí ani návody na rituály pro vyvolání pekelných mocností. Název dostala kniha podle místa nálezu. Ve 20. letech minulého století ji našli na půdě Lučního mlýna ve Smržovce v Jizerských horách.
Jenže všeho do času. Když se přiblížil konec smlouvy, Mefistofeles Faustovi oznámil, že si pro něj přijde sám ďábel a odnese ho s sebou. Dokonce měl svoji smrt oznámit studentům ve Wittenbergu a prozradit, jakou cenu zaplatil za své znalosti.
Faustův pozemský život se naplnil v hotelovém pokoji ve Staufen im Breisgau v Badensku – Württembersku roku 1540. V noci se z jeho pokoje začaly ozývat strašlivé výkřiky a když na místo přiběhla hostinská, našla jen mrtvé tělo. Leželo na podlaze a mělo zlomený vaz. Kromě odřenin bylo zlomeno několik žeber a pravá ruka. Zeď pokrytá cákanci čerstvé krve.
Pověst o ďáblovi, který si přišel pro to, co mu patřilo, se ihned začala šířit po kraji. Už v roce 1587 byla vydána první kniha s názvem Faustbuch a zaznamenala obrovský úspěch. Následovaly překlady do mnoha evropských jazyků včetně češtiny.
Z doktora Fausta se v krátké době stala celebrita. Postava člověka, který zaprodal svou duši, posloužila jako předloha pro mnoho divadelních her kočovných společností. Jeho život zpopularizoval Christopher Marlowe, jehož život byl stejně tajemný a dramatický, jako Faustův. Zřejmě nejpopulárnější dílo, nazvané Faust sepsal J. W. Goethe.
Bohužel, s tak zvaným Faustovým domem na Karlově náměstí č. 502 v Praze, neměl skutečný doktor Johann Georg Faust nic společného.
Zdroje:
