Článek
Přibližně od první třídy jsem nosil brýle na dálku. Jednu dioptrii postupně vystřídala vyšší a vyšší čísla, než se zastavila na čtyřech dioptriích. Dlouhou dobu jsem přemýšlel o laserové korekci dioptrií – dalo by se říct, že jsem o ní spíše snil, ale neustále ji odkládal. Hlavním důvodem byly finance. Přeci jen přes patnáct tisíc korun za jedno oko není málo. Nakonec vše změnilo období pandemie.
Kvůli povinnému nošení roušky (a později respirátoru) v zaměstnání a problémy s neustále se mlžícími sklíčky na brýlích, jsem se donutil k nošení čoček. Ty jsem poprvé zkoušel asi o pět let dříve – neúspěšně, nedělaly mi dobře a špatně se mi s nimi manipulovalo při jejich aplikaci. Právě „díky“ pandemii jsem se k nim vrátil a po několika dnech skákal radostí. Pro vás, kteří jste nikdy nenosili brýle – pokud nemáte jinou vadu, tak vidíte krásný, ostrý a plný obraz. S brýlemi se vám tento obraz zmenšuje podle velikosti skla. V dnešní době je na výběr mnoho možností. Komu vadí rámeček, může si pořídit bezrámečkové (bezobrubové) brýle. Přesto po stranách máte několik procent obrazu, který vidíte rozmazaně. Sice jsem si z těchto důvodů vždy vybíral brýle s většími skly, ale čočky mi najednou nabídly neuvěřitelný nový pohled na svět.
Jenže i kontaktní čočky mají svá úskalí. Při rekonstrukci domu se například nemají rády s prachem, po návštěvě bazénu byste je měli vyjmout, respektive vyměnit. Pokud máte podrážděné oko, případně silnější alergické příznaky (na cokoliv), pak je nemůžete mít. Další je nutná každodenní aplikace, což naštěstí pro nás pozdě vstávající řeší několikadenní až několikatýdenní čočky, které ale také nejsou pro všechny. Někdy v té době jsem se rozhodl a objednal se na laserovou operaci očí.
Ukrutná bolest
První termín byl na předoperační vyšetření na klinice a poradu s lékařem, kdy váš zrak nejprve změří sestřičky na mnoha přístrojích, aby zjistily všechny vaše vady, hodnotu dioptrií a dalších, a lékař zhodnotí, zda jste k operaci vhodní. Kromě laserové operace totiž existují i jiné zákroky, během kterých vám například vymění vaši přirozenou čočku za umělou. Já byl zhodnocen jako ideální pacient v nejlepším věku a se skvělými hodnotami k provedení laserové operace. Ale…
Při sezení s lékařem mi bylo vše postupně skvěle vysvětleno. I tak jsem měl dotazy, jelikož jsem o operaci očí ze svého okolí léta slýchával a dost se o ni zajímal. Někteří známí byli nejprve na zákroku s jedním okem, po týdnu s druhým. Odpověď lékaře na můj dotaz mě rozesmála, později jsem na ni nasupeně vzpomínal. Obě oči operují najednou, protože je to prý „tak ukrutná bolest, že pacienti už na druhý termín s druhým okem nechtěli přijít“.
Sezení s lékařem je zakončeno ještě rozkapáním očí. Kdo jste ještě v životě s těmito kapkami nepřišel do styku, nebojte se. Já očekával rozmazané vidění, bolest, nepříjemné pocity, ale nedostavilo se zhola nic. Vlastně jsem vůbec netušil, co to přesně se zrakem udělá. Respektive věděl jsem, že lékař oko prohlédne po rozkapání důkladněji. Následovalo druhé kolečko na některých přístrojích a objednání termínu operace. Když jsem vyšel ven z budovy a do mých rozkapaných očí se podívalo slunce, pochopil jsem, proč radí, ať jedete veřejnou dopravou, nebo s nějakým doprovodem. Při rozkapání se vám totiž rozšíří zornice, proto je oku nepříjemné světlo. Každé světlo. Hodně i málo světla.
Pod "kudlou"… pardon, pod laserem
Samotná operace byla narozdíl od příprav velice rychlá. Nejprve se na vás podívají a nakapají do očí, aby znecitlivěly. To se ještě několikrát opakuje. Stejným způsobem vás vlastně lokálně umrtví zubař, ačkoliv tam cítíte vpich jehly. Tady ne. Potom se položíte na operační stolek, respektive lehátko. Pokud v tuto chvíli něco cítíte, jedná se o „aretaci“ očních víček k tomu určených „držáků“. Můj operatér byl skvělý a pokaždé mi sděloval, co se chystá udělat. Ještě několikrát mi bylo do očí nakapáno. Lékař pracoval nejprve na pravém oku. Nutno podotknout, že vy vlastně pořádně ani nevidíte. Nejen kvůli kapkám, ale dalšímu „udělátku“, přes které operatér pro laser připravoval oko, které tím bylo zřejmě zabezpečeno proti pohybu. Samotné laserování trvalo asi deset vteřin. Jediným úkolem bylo sledovat barevnou tečku uprostřed tmy. Říkal jsem si, že je to tak důležité, že to prostě musím vydržet. Vždyť s případným úspěchem, či neúspěchem budu žít dalších několik let.
Laser necítíte. Žádná bolest, žádné pálení, nic. Pokud máte vyvinutější čich, pak možná zaznamenáte, že se „něco pálí“. Jinak nic. Následně lékař pokračoval v práci na oku a opět mi bylo několikrát zakapáno. Práci zhodnotil jako úspěšnou, zeptal se, zda můžeme přejít i na druhé oko, a celý postup se opakoval.
Po operaci jsem byl vybaven kapkami s umělými slzami a doporučením, abych si určitě vzal sluneční brýle a brzy i léky na bolest, protože oči pomalu „přijdou k sobě“ a tělo si uvědomí tento zásah. Já byl zpočátku celkem hrdina. Čtyři dioptrie byly pryč a já viděl bez kontaktních čoček a brýlí! Ale jak říká známé pořekadlo: nekřič hop, dokud nepřeskočíš.
Zázračná ztráta dioptrií
Několik desítek minut po zákroku mi začalo vadit silnější světlo. Později jakékoliv světlo a oči slzely. Pomalu se dostavil i nepříjemný pocit. Ani s odstupem času nemohu říct, že by se jednalo přímo o bolest. Bylo to prostě nepříjemné. Následující hodiny jsem prospal, a také (na radu lékaře) jsem se chladil, dokonce i vnitřně: zmrzlinou a studenějším pitím.
První dva dny byly nejhorší. Měl jsem permanentní pocit mokrých očí. Nemohl jsem je ale otevřít, protože mi vadilo jakékoliv světlo. Těšil jsem se tedy na noc. Stejně jsem nemohl pořádně spát a v noci přeci jen oči otevřené být mohly, ale jen krátkou chvíli – neustále slzely a řezaly mě. Nutno podotknout, že si je nemůžete ani vysušit, neměli byste se jich totiž po zákroku dotýkat.
Nevím proč, ale druhá noc byla o něco horší než první. Následující třetí pak proběhla klidněji a třetí den po operaci se do jednoho z očí začala vkrádat mlha. S tím jsem však počítal, protože mě na možné několikadenní mlžné vidění lékař předem upozornil. V této fázi jsem pozoroval rozdílné hojení. Jedno oko bylo více zamlžené, ale kratší dobu. Druhé oko méně zamlžené, ale asi po dobu čtyř až pěti dní.
Předem jsem byl také upozorněn lékařem, že po operaci mých čtyř dioptrií bude trvat až měsíc, než se vše ustálí. Když jsem se tedy přibližně týden po zákroku mohl normálně dívat po svém okolí, zrak nebyl dokonalý, ale byl mnohem lepší než s původními čtyřmi dioptriemi. S každým dalším dnem se mé oči lepšily. S klidným vědomím mohu sdělit, že čtrnáct dní po zákroku jsem viděl na výbornou. Od dokonalosti a zraku jak ostříž mě dělily další dva týdny, během kterých byly oči při větší námaze ještě unavené.
Kontrola u lékaře měsíc po laserové operaci očí zhodnotila, že je vše v naprostém pořádku a zákrok se opravdu vydařil. Byl jsem samozřejmě upozorněn, že za deset až patnáct let se může dostavit naopak špatné vidění nablízko, a abych při jakýchkoliv potížích nebo zhoršení zraku navštívil kliniku pro případnou další úpravu.
Nebojte se laserové operace
Závěrem bych rád dodal, že kdyby se mě někdo v prvních dnech po zákroku zeptal, jestli mu operaci očí doporučím, asi bych odpověděl záporně. Pravdou je, že mi tento dotaz položila jedna známá a já jí odpověděl, ať se mě teď raději neptá. S odstupem času jsem nadšený, že konečně vidím svět naplno, v krásných barvách, a i v dálce. Odpadly problémy s brýlemi, kdy je hledáte po paměti na nočním stolku, v koupelně, nebo s nimi usnete, pak se vám zdeformují, rozlomí, případně je musíte neustále čistit… však to znáte.
S odstupem tří let laserovou operaci očí vřele doporučuji všem. Dovolím si na závěr jedno upozornění – pokud máte brýle ještě zapsány v řidičském průkazu, měly byste si po zákroku a výsledném vyšetření nechat potvrdit zdravotní způsobilost u svého lékaře a s tímto dokumentem zažádat o změnu. Žádné další podobné drobné nepříjemnosti vás nečekají, naopak. Můžete si jen užívat skvělý pohled na svět.
