Článek
„A tak i Husákovy děti dospěly do Kristových let“ se zpívá v písni 1970 kapely Chinaski. Od té doby uběhlo dalších několik let a většina tehdy narozených oslavila padesáté narozeniny. Označení Husákovy děti není historicky přesné. Větší podporu porodnosti plánovali komunisté již během šedesátých let, Gustáv Husák se dostal do vedoucích funkcí až v roce 1968. Podle historiků by onen plánovaný baby-boom přišel stejně, jelikož rodiny zakládala silná generace poválečných dětí.
Podporu vyšší porodnosti zajistila tehdejší vláda zvýšenými mateřskými příspěvky, prodloužením mateřské dovolené, zavedením jednorázových příspěvků a výhodných novomanželských půjček. Jak už to ovšem bývá, na papíře naplánované věci vypadají jinak než ve skutečnosti. První problémy se ukázaly v přeplněných porodnicích. Kapacitně později nestačily jesle, školky ani školy.
V roce 1974 přesáhla porodnost v Československu hranici sto devadesát čtyři tisíc. Od té doby stále klesá. Není divu. Tehdejší vláda podcenila i své finanční možnosti podpory rodin. Dle ekonomů se již tehdy mohl zhroutit celý systém, jelikož lidé vlastnili větší množství peněz, ale neměli možnost je utratit za zboží, protože ho byl nedostatek. Postupně byly rušeny všechny výhody a snižovaly se příspěvky. Nejdéle, téměř na samý konec sedmdesátých let, vydrželo zvýhodnění dětského oblečení. O to větší neradostné překvapení bylo, když následně ceny vzrostly o sto až dvě stě procent.
Husákovy děti mají vliv i na další vývoj našeho státu. Právě ony byly v roce 1989 v období Sametové revoluce studenty, kteří se zasloužili o pád totality v Československu. Od školních let byly zvyklé na velkou konkurenci, proto si poradily i v období prvních podnikatelských pokusů začátkem devadesátých let. Ačkoliv bychom očekávali další baby-boom na přelomu milénia, kdy by Husákovy děti mohly zakládat rodiny, nebylo tomu tak. Začal se totiž zvyšovat věk prvorodiček. Přesto se mírný nárůst porodnosti po roce 2000 projevil.
Budoucí problém se řešil a řeší, ale doposud nevyřešil
Nyní se pomalu a jistě blíží pro některé z Husákových dětí další životní mezník. Silně početná generace, díky které máme momentálně velice nízkou nezaměstnanost, během krátké chvíle odejde do důchodu. Pro mladší ročníky sice vznikne mnoho nových pracovních příležitostí, ale pravděpodobně se zhroutí důchodový systém. Je až s podivem, že politici a ekonomové o tomto problému vědí desítky let. Přou se a vymýšlejí stále nové možnosti, například zvyšují věk pro odchod do důchodu, případně zavádějí dobrovolné důchodové pilíře – spoření, aby si každý z občanů na své stáří našetřil sám, protože stát nebude mít dostatek financí.
V posledních letech se sice zvyšovaly rodičovské příspěvky a zaváděly další novinky, ale pokud bychom v současné době měli podobný baby-boom jako začátkem sedmdesátých let, pak musíme počítat, že tyto děti se stanou finančně aktivními po vystudování škol až za nějakých třicet let. To bude Husákovým dětem osmdesát. Opravdu můžeme jít touto cestou a stále navyšovat věkovou hranici odchodu do důchodu z důvodu nedostatku financí? Dejme těmto lidem konečně jednou pro vždy jistotu, že za určitý počet let mohou odejít v klidu na zasloužený odpočinek, své si nejen pro sebe, ale i pro celou naši společnost jistě odpracovali.
Zdroj: Český statistický úřad, ČRo, Wikipedia
