Článek
Přibližně v letech 1248 až 1249 trpěly české země občanskou válkou. Proti králi Václavu I. se postavil jeho vlastní mladší syn Přemysl, později známý jako Přemysl Otakar II., král železný a zlatý. Nebyla to však tak docela jeho vlastní iniciativa. Do čela vzbouřenců si jej vybrala nespokojená česká šlechta, která jej zvolila mladším králem. V době bojů a hladovění se nejvíce projevila pomocná ruka ani ne třicetileté, statečné, rázné, energické a silně věřící ženy, která pomáhala léčit obyčejné lidi, zvládala se postarat o zabezpečení hradu, a ještě přijímat hladovějící uprchlíky z okolních vypálených vesnic. Onou ženou byla později svatořečená Zdislava z Lemberka.
Vzkříšení mrtvých
O jejím mládí toho moc nevíme. Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě a matka Sibyla ze Sicilského království. Sibyla přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla mnoho sourozenců, ale pravděpodobně jen dvě sestry se dožily dospělosti. Když jí bylo mezi patnácti až dvaceti lety, provdala se za Havla z rodu Markvarticů, který byl blízkým důvěrníkem krále Václava I. Spolu s Havlem se přestěhovala na jeho hrad Lemberk do severních Čech.
Zdislava Havlovi porodila minimálně čtyři děti. Starala se o svou rodinu, vedla je k duchovní činnosti, ale zároveň byla nucena plnit společenské povinnosti plynoucí z jejího postavení. Byla hradní paní i světicí zároveň. Ačkoliv byl Havel tvrdý voják a bojovník, pomáhal své ženě šířit církevní hodnoty. Společně nechali vystavět v nedalekém Jablonném špitál a chrám svatého Vavřince s klášterem, v Turnově kostel a další klášter. Obyčejní lidé si ji oblíbili a vyprávěli si o ní, protože jim často pomáhala. Podle Dalimilovy kroniky prý dokonce křísila mrtvé a slepým vracela zrak. Pomáhat jí k tomu měla i voda ze studánky pod hradem. Ta nyní nese jméno Zdislavina studánka a voda ze zdejšího vydatného pramene je považována dodnes za léčivou.
Předčasná smrt
Ačkoliv se Přemysl Otakar II. vzbouřil, král Václav I. svého syna nakonec nijak nepotrestal. Přemysl byl jeho mladším synem, původně vychovávaným pravděpodobně pro církevní dráhu. Jenže starší syn princ Vladislav asi ve dvaceti letech náhle zemřel. To jeho otce Václava zdrtilo a postupně ztrácel v českých zemích vliv, což se některým šlechticům nelíbilo, proto se rozhodli zvolit právě jeho mladšího syna Přemysla Otakar II. za spolupanovníka. Tím zůstal i po potlačení vzbouřenců, protože Václav I. si uvědomoval, že jeho země a rod potřebují dědice. Nakonec se jeho rozhodnutí ukázalo jako správné, protože pouhé čtyři roky po občanské válce zemřel.
Tou dobou však mezi živými už nebyla ani Zdislava z Lemberka. Zemřela o necelé dva roky dříve v „Kristových“ třiatřiceti letech. Pohřbena byla v dominikánském kostele sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí, kde se její ostatky uchovávají dodnes. Důvod smrti v nízkém věku se nepodařilo s jistotou prokázat. Léta se tradovala tuberkulóza, ale antropologický výzkum z osmdesátých let minulého století ji nepotvrdil. Naopak se ukázalo, že měla velmi opotřebované klouby. Historici to vysvětlují jejím asketickým způsobem života a tím, že si sama záměrně odepírala pohodlí.
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy podle kosterních pozůstatků lebky.
Klinická smrt a záhada zmizelé lebky
Odkaz Zdislavy provázel severočeské obyvatelstvo dlouhá léta. Několikrát byla podána žádost o její blahoslavení (beatifikaci). Podařilo se to až díky aktivitám faráře Josefa Tschörche z Jablonného, litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela a kanovníka Josefa Štěrby. Papež Pius X. Zdislavu z Lemberka blahořečil 28. srpna 1907.
Zdislava z Lemberka byla nakonec i svatořečena, a to po uznání zázraku uzdravení. Ne snad, že by se dochovaly nějaké záznamy a důkazy z doby jejího života, ale v roce 1989 byl MUDr. František Straka tři hodiny v klinické smrti a jeho příbuzní se modlili právě ke Zdislavě. Straka se probudil. Bez zdravotních následků. Oblíbený papež Jan Pavel II. svatořečil Zdislavu z Lemberka při návštěvě České republiky 21. května 1995 v Olomouci společně se slezským farářem Janem Sarkanderem.
Svatá Zdislava z Lemberka se stala patronkou litoměřické diecéze a je uctívána také jako hlavní patronka rodin. Její hrob v Jablonném v Podještědí je poutním místem, kam každoročně míří mnoho lidí. Části jejích ostatků jsou na mnoha místech ve světě, ale i na zámku Lemberk. Mnoho lidí je přesvědčeno, že modlitby ke světici či přiblížení se k ostatkům je uzdravily.
V úterý 12. května 2026 však byla v Jablonném v Podještědí neznámým pachatelem ukradena samotná lebka svaté Zdislavy.
Zdroj: Catholica, Wikipedia, iRozhlas.cz
