Článek
Milada Veronika Ježková se narodila 27. června 1910 v Praze jako Milada Kloudová, přesto ji nejspíš všichni známe jako paní Jechovou z filmu Kulový blesk. Během svého života prošla mnoha dělnickými profesemi a byla i účetní. Herečkou se stala úplnou náhodou na prahu důchodového věku ve svých pětapadesáti letech. O svém životě nikdy podrobně nehovořila, jelikož odmítala rozhovory.
Režisér Miloš Forman v roce 1965 hledal novou tvář do připravovaného filmu Lásky jedné plavovlásky do role matky. Miladu Ježkovou mu tehdy doporučil jiný režisér Jaroslav Papoušek, který ji náhodně potkal v tramvaji a zaujala ho svým výrazem. Nejdříve rázně odmítala jakékoliv úvahy o účinkování ve filmu. Nakonec se nechala přesvědčit. Úspěch výše zmíněného filmu ji pomohl nastartovat kariéru, o které nikdy nesnila. Oblíbená byla jak u diváků, tak u režisérů, kteří jí dalších dvacet let nabízeli různé role.
V roce 1966 následoval oscarový film Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela a o rok později další film Miloše Formana Hoří, má panenko přinesl Miladě Ježkové opravdovou slávu. Nikdy však svoji popularitu nedávala najevo, neměla hvězdné manýry a podle hereckých kolegů se prý ostatním stranila, byla tichá a s nikým se příliš nevybavovala. Byla přirozeným talentem. Dokázala zahrát komediální postavu stejně jako vážnou - od laskavých maminek po zákeřné a otravné babizny. Objevila se v nespočtu malých i velkých rolí.
Do širokého povědomí diváků se především dostala díky komediím pánů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, kteří ji hojně obsazovali a psali postavy „na tělo“. Velký podíl na úspěchu jejich populárních filmů Trhák, Vrchní, prchni!, Vesničko má středisková nebo Kulový blesk má právě Milada Ježková, ačkoliv se objevila pouze ve vedlejších rolích. Její hlášky „Má pravdu, předsedo!“ nebo „Máňa říkala, že to není směroplatný.“ zlidověly. Dodnes kolují na sociálních sítích internetové memy s její fotkou a různě upravenou hláškou „Máte sklep? A mohla bych ho vidět?“ z komedie Kulový blesk.
Naposledy se objevila ve filmu Antonyho šance režiséra Víta Olmera v roce 1986. Pozdější nabídky odmítala pro svůj vysoký věk. Ačkoliv (ne)herečka Milada Ježková zemřela 4. května roku 1994, její postavy pro nás zůstávají nesmrtelné.
