Hlavní obsah
Lidé a společnost

Pivní puč: první neúspěšný pokus nacistů o převrat proběhl před sto lety

Foto: Wikimedia Commons / CC BY-0

Adolf Hitler v Praze v roce 1939.

Násilný pokus o převrat v Německu se inspiroval ve fašistickém pochodu na Řím o rok dříve, po kterém se v Itálii dostal k moci Benito Mussolini.

Článek

První světová válka skončila prohrou Německa, které ztratilo část území, bylo částečně okupováno a svázáno mírovou Versaillskou smlouvu. V neposlední řadě muselo platit válečné reparace. To vše mělo za následek vysokou inflaci, frustraci lidí z války a tehdejší vlády. Výmarská republika, jak se německý stát nazýval po skončení první světové války do nástupu nacistů k moci, se zmítala ve společenských problémech a chaosu, což vedlo k podpoře extremistů.

Již v roce 1919 se pokusili o převrat levicoví radikálové s komunisty během tzv. lednového povstání, někdy nazývaného jako povstání spartakovců, o rok později naopak pravicoví radikálové z řad vojenských velitelů během tzv. Kappova puče. Všechny pokusy byly neúspěšné.

Proč pivní puč?

Budoucí vůdce Adolf Hitler po první světové válce vstoupil do Německé dělnické strany (DAP), kde se díky svému charismatickému a populistickému řečnění postupem času dostal mezi nejvyšší představitele. Podařilo se mu mnohonásobně rozšířit počty členů a podporovatelů, což jej vyneslo do funkce předsedy. Po dvou letech se strana přejmenovala na Národně socialistickou německou dělnickou stranu (NSDAP). Hitler chtěl rozšířit povědomí o svých cílech. Inspiroval se v Itálii, kde roku 1922 pochodovali tamější fašisté na Řím, svrhli vládu a dostali se k moci.

Dne 8. listopadu 1923 nechal Hitler obklíčit pivovar v Mnichově, kde se konala schůzka bavorských elit, na kterou sám zamířil. V jednu chvíli vytáhl zbraň, skočil na stůl a vystřelil do vzduchu. Do pivovaru vtrhla jednotka SA („hnědé košile“, straničtí milicionáři - pozn. autora), vzali řečníky jako rukojmí a Hitler se snažil získat podporu přihlížejícího davu. Hlavní představitele Bavorska (řečníky) se mu však nepodařilo přemluvit ani lichotkami, ani prosbami. A nakonec ani výhružkami.

Velkou chybu učinil Hitler, když se druhý den vydal společně s davem do ulic Mnichova, aby přemlouvali další spoluobčany k „pochodu na Berlín“. Hlavní tvář jeho strany NSDAP generál Erich Ludendorff se snažil přesvědčit rukojmí ke spolupráci. Ti nakonec naoko souhlasili, ale jakmile byli propuštěni, ihned informovali policejní velení. Policisté vyrazili proti zfanatizovanému davu, ale jejich velitel ustoupil, když mu Hitler vyhrožoval zastřelením rukojmích.

Druhá vlna policistů s velitelem Michaelem von Godinem však proti rozbouřenému davu vyrazila a bez varování začala střílet. Několik lidí bylo zabito, ostatní se rozutekli. Strana NSDAP byla následně rozpuštěna, Adolf Hitler zatčen a odsouzen za velezradu na pět let do vězení, ze kterých si odseděl pouze devět měsíců.

Akce sice skončila nezdarem, ale pomohla rozšířit povědomí o myšlenkách a cílech bavorských nacistů. Adolf Hitler za pomoci Rudolfa Hesse napsal ve vězení známou knihu Mein Kampf. Po propuštění obnovil v roce 1925 stranu NSDAP, využil stále rostoucích extremistických nálad k dosažení nenásilného politického vítězství a v roce 1933 se stal kancléřem. Po potlačení domácí opozice pak rozpoutal mezi lety 1939 až 1945 peklo, které dnes známe jako druhou světovou válku. Pivní puč a padlí vzbouřenci byli pak v dobách Třetí říše vzpomínáni a oslavováni jako hrdinové.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz