Článek
Norbert Auerbach (1922–2009) se narodil do rodiny s bohatým filmařským dědictvím. Jeho otec, Josef Auerbach, byl v meziválečném období významnou osobností československého filmového průmyslu, kde působil jako vlivný obchodník a producent. Navzdory tomuto rodinnému zázemí ale Norbert zpočátku o kariéře u filmu vůbec neuvažoval.
Norbert Auerbach (4. 11. 1922, Vídeň – 12. 12. 2009, Praha)
Od pomerančovníků k filmům cesta dlouhá
Ačkoliv se Norbert Auerbach narodil ve Vídni, jeho dětství a dospívání bylo neodmyslitelně spjato s Prahou. Zde strávil formativní léta svého života, obklopen pulzující atmosférou rozvíjejícího filmu v Československu. Významným milníkem v životě jeho rodiny bylo, když otcova společnost Elektafilm postavila impozantní vilu na Barrandově. Tato honosná rezidence, situovaná v těsné blízkosti nově vybudovaných filmových ateliérů, se stala novým domovem pro Norberta, jeho rodiče a dvě sestry.
Spokojený život však měl být brzy dramaticky změněn historickými událostmi. S narůstajícím nebezpečím druhé světové války a sílícím antisemitismem v Evropě se rodina rozhodla pro emigraci. Jejich cesta za bezpečím je nejprve zavedla do Argentiny a po čase se Auerbachovi přesunuli do Spojených států amerických, kde hledali nový začátek. Mladý Norbert se po příchodu do Ameriky začal věnovat studiu zemědělství s vidinou, že bude pěstovat pomeranče na plantážích v Palestině na pozemcích, které tam otec ještě před válkou koupil. Osud však měl jiné plány.
Letitá válečná anabáze
Druhá světová válka zasáhla do Norbertova života stejně jako do životů milionů jiných. Po útoku na Pearl Harbor se dobrovolně přihlásil do americké armády, kde nakonec sloužil čtyři a půl roku. Prošel výcvikem u protitankového dělostřelectva a následně absolvoval speciální výcvik ve zpravodajských službách. Kvůli bezpečnosti si dokonce změnil jméno na Allen.
Jako příslušník druhé tankové divize se Auerbach vylodil v Normandii tři dny po Dni D. Postupně se probojoval z pláže Omaha Beach přes celou Francii a Německo až k Labi. Během tažení byl dvakrát raněn. Po skončení bojů měl Auerbach na starosti okupační správu malého německého městečka.
Impozantní vzestup
Auerbachova filmová kariéra začala skromně – nastoupil jako poslíček u Columbia Pictures. Odmítal nabídky svého otce na společné podnikání a rozhodl se prošlapat si vlastní cestu. Díky píli a talentu se Auerbach rychle vypracoval na další pozice. Columbia Pictures rozpoznala jeho potenciál, a po nějaké době dokonce Auerbacha vyslala do Paříže, aby se zaučil v mezinárodním filmovém obchodu. Po dvou letech ve Francii dostal Auerbach příležitost vést pobočku Columbia Pictures v Lisabonu. Posléze se opět vrátil do Paříže a byl jmenován generálním ředitelem Columbia Pictures pro Evropu, Blízký východ a Afriku. V této roli měl Auerbach na starosti distribuci a marketing studia v celém regionu, což významně rozšířilo jeho vliv v mezinárodním filmovém průmyslu.
Během působení v Evropě spolupracoval Auerbach např. se Sophií Loren či Jean-Paulem Belmondem, podílel se na známé sérii o Růžovém Panterovi. Doprovázel také The Beatles na jejich evropském turné k filmu A Hard Day's Night.
Auerbach stál mimo jiné také na počátku hvězdné kariéry Brigitte Bardot, i když to prý zpočátku nevypadalo nijak slibně. V jednom rozhovoru přiznal, že když mu byl představen projekt filmu A Bůh stvořil ženu, zprvu váhal, protože o Bardot nikdo předtím neslyšel. Přesto ho mladá herečka zaujala na první pohled: „Rozhodně jsme v ní viděli něco velmi přitažlivého a velmi výjimečného,“ řekl.
Přestože Auerbach instinktivně vytušil potenciál krásné Francouzky, zůstal přece jen opatrný. Trval na tom, že film bude třeba podpořit nějakým známým jménem, a proto do projektu přizval již známějšího herce německo-francouzského původu Curda Jurgense. Toto rozhodnutí se ukázalo jako klíčové nejen pro úspěch filmu, ale pro start kariéry Brigitte Bardot coby herečky. S typickým humorem Auerbach poznamenal: „Byla velmi sexy, ale herečka hrozná!“
Brigitte Bardot v době největší slávy ležel svět u nohou. Auerbach dohlížel na její debut.
Zrození filmového Jamese Bonda
Velký moment v Auerbachově kariéře přišel, když nastoupil do společnosti United Artists. Zastával pozici ředitele její francouzské centrály, kde měl na starosti prodej filmů v zahraničí. Právě v této roli se mu naskytla příležitost, která měla ovlivnit dějiny kinematografie.
V roce 1961 se účastnil porady v pařížské kanceláři, kde se řešily nápady na nové akvizice. A protože Auerbach zrovna v té době četl jednu z knížek Iana Fleminga o Jamesi Bondovi, navrhl tohoto hrdinu zkusit přenést na filmové plátno. Brzy na to se dozvěděl, že producenty Saltzmana a Broccoliho nápad zaujal natolik, že pro studio zakoupili práva na všechny Flemingovy knihy o agentovi 007.
Auerbach se následně aktivně podílel i na produkci první bondovky Dr. No (1962). Především pomohl prosadit Seana Conneryho do hlavní role, ačkoli producenti spíše preferovali, aby Bonda hrál již slavný Cary Grant. A byl to také Auerbach, kdo přišel s úspěšnou marketingovou strategií, která spočívala v uvádění nové bondovky každé dva roky ve stejnou dobu a ve stejných kinech.
Auerbachova pozdější kariéra se však neomezovala pouze na jedno studio. V průběhu let pracoval pro Warner Brothers nebo CBS v Londýně a Americe. Nakonec se ale vrátil do United Artists, tentokrát přímo do Hollywoodu na pozici prezidenta společnosti.
Ve filmovém průmyslu zúročil Auerbach dokonce i své válečné zkušenosti. V roce 1968 se podílel jako poradce na natáčení filmu Most u Remagenu. Most totiž dobře znal – sám se této operace na Rýně během války zúčastnil. Šlo dokonce o první americký film natáčený v Československu, přičemž most přes Vltavu v Davli posloužil jako kulisa.
Originální plakát k první Bondovce z roku 1962.
Poslední léta v Praze
Po pádu komunismu se Norbert Auerbach vrátil do milované Prahy, kde se aktivně zapojil do obnovy českého filmového průmyslu. Nejprve působil jako poradce v Ústřední půjčovně filmů, která tehdy procházela privatizací a následně se přeměnila na společnost Lucerna film a později Bonton. Významnou část času pak věnoval poradenství pro filmové ateliéry na Barrandově, které kdysi bývaly jeho dětským hřištěm.
Kromě filmového průmyslu se Auerbach v Praze angažoval i v dalších oblastech – podílel se na založení Americké obchodní komory, Asociace pro americké expaty a byl aktivní v charitativní činnosti v Domově Sue Ryder.
Jeho pozoruhodný životní příběh, který by vydal na samostatný film, se uzavřel 12. prosince 2009.
…………..
Zdroje:
AUERBACH, Norbert a SOUKUPOVÁ, Lenka. Z Barrandova do Hollywoodu: [životní příběh úspěšného filmového producenta Norberta Auerbacha]. Praha: Mladá fronta, 2006.
