Článek
V osmašedesáti letech si člověk obyčejně domy nestaví. Proslulý pražský advokát Antonín Schauer se v roce 1932 stal předsedou správní rady Pražské úvěrní banky, seděl u Křižíka, Odkolka i Ringhofferů a mohl mít za to, že má hotovo. Místo toho si objednal stavbu vily v jevanském lese. Přizval si k tomu třicetiletého architekta Vladimíra Grégra.
Grégr v té době projektoval své první vily na Barrandově. Na stavbu v Jevanech dohlížel stavitel Rudolf Stockar.
Do písmene U
Dům má tři křídla a ta svírají dvůr otevřený k jihovýchodu. Západní je přízemní a byla v něm garáž a prádelna. Jižní má dole krytou terasu se sloupy a nad ní se nacházejí ložnice.
Nejvýš vystupuje prostřední část s obytnými místnostmi. Ty Grégr obrátil na severozápad, k Jevanskému potoku. Tehdejší zvyk přitom velel stavět je k jihu. Jídelna na této straně vystupuje ze zdi do oblouku. Vedle ní se obývací pokoj stáčí do zaobleného nároží z luxfer.
V jedné z prvních verzí měl dům dokonce ještě o patro víc. Nahoře Grégr kreslil úzkou krytou terasu zakončenou obloukem. Ve svahu by nad zahradou působila jako kapitánský můstek zaoceánského parníku. Z plánů ale nakonec zmizela.

Vila manželů Schauerových v jevanském lese.
Les nechal stát
Zahradu navrhl architekt Otakar Fierlinger a kreslil ji zároveň s domem. Sám napsal, že díky tomu mohla zahrada ovlivnit i rozložení stavby. Starý jehličnatý les nechal stát a vedl jím jen cesty. Později u vily přibyl ještě skleník, kuželník a tenisový kurt.
U domu je zahrada pravidelná a upravená. Z jídelny se přes krytou terasu vcházelo do růžové zahrady se stříhanými stromky. O kus níž leží bazén zakončený obloukem, ve kterém se zrcadlí zaoblené nároží vily. Kolem něj vysadil Fierlinger štíhlé jehličnany, aby ladily se sloupy terasy.

Bazén a za ním les, který Fierlinger nechal stát.
Dál k západu byla zahrada divočejší. Ve svahu, kde kdysi býval lom, udělal Fierlinger skalku a osázel ji hustě nízkými rostlinami jako barevný koberec.
Do návrhů domu i zahrady mluvila Schauerova žena Milena, o dvaadvacet let mladší.

Schůdky do bazénu a socha na jeho okraji.
Obhájce a rozhodčí
V březnu 1916 zabavilo Rakousko profesoru Masarykovi veškerý majetek za velezradu. Masaryk byl v exilu, a tak mu pražský soud určil obhájce. Stal se jím právě Antonín Schauer a proti zabavení podal stížnost.
O třináct let později zase dělal rozhodčího ve sporu Edvarda Beneše s Karlem Kramářem. Beneš později, už jako prezident, jezdil za Schauerovými do Jevan a po něm přijížděl i prezident Emil Hácha.

Milena Schauerová (vpravo) s prezidentem Edvardem Benešem a Alicí Masarykovou, 1937.
Antonín Schauer zemřel 19. listopadu 1940 večer ve svém pražském bytě na Florenci, Milena ho přežila o dvaatřicet let. Pohřben je v rodinné hrobce na Olšanech, kterou mu v roce 1922 navrhl Jan Kotěra.
Za plotem
V létě 1948 připadla vila manželů Schauerových odborům, které z ní udělaly rekreační sídlo pro členy vlády. Za plot se až do konce osmdesátých let nikdo nepovolaný nedostal.
V roce 1960 směl u vily natáčet filmový štáb Jiřího Krejčíka. Ve Vyšším principu představuje Schauerova vila obydlí velitele gestapa. Vila od architekta, kterého nacisté v roce 1943 popravili.
_______
Prameny
Národní listy, roč. 80, č. 318, listopad 1940
Literatura
Rostislav Švácha (ed.), Slavné vily Středočeského kraje, Praha 2010
Vilové zahrady Otokara Fierlingera, NPÚ, Kroměříž 2016





