K. H. Mácha v rouše Karla IV.: Příběh Královské hrobky

V roce 1928 byla po dlouhých letech znovu otevřena Královská hrobka v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Pro Marii Vocílkovou, dlouholetou obyvatelku nedaleké Nerudovy ulice, to byl celoživotní zážitek. Marii Vocílkové bylo tenkrát jen pětadvacet, a přesto jako jedna z mála dostala jedinečnou příležitost při otevření asistovat. Její ruce, zvyklé dlouhé roky na jemnou práci s jehlou a nití, pomáhaly snímat staletá roucha z koster bývalých panovníků. „Brokátové roucho krále Jiřího z Poděbrad bylo obzvláště dobře zachovalé,“ vzpomínala paní Vocílková v roce 1988. Vyrostla v sirotčinci a od svých třinácti let vyšívala kněžská roucha, obrazy svatých, králů, královských znaků, vyšívací technikou, které se říkávalo „spichování“.

Historie královské hrobky sahá až do 14. století, kdy Karel IV. nechal v presbytáři katedrály sv. Víta vybudovat první královské mauzoleum. Zde měli spočinout čeští králové a jejich rodiny. Mezi prvními „obyvateli“ hrobky byl samotný Karel IV. a jeho čtyři manželky: Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta Pomořanská. V následujících staletích zde našli místo posledního odpočinku i další významní panovníci jako Václav IV. s Johanou Bavorskou, Ladislav Pohrobek nebo Jiří z Poděbrad.

Zásadní změna přišla v roce 1590 za vlády Rudolfa II., který dal vybudovat nové impozantní mauzoleum a do nových prostor pod ním byly přeneseny ostatky králů z původní hrobky.

Rudolf II. nechal hrobku vystavět v honosném renesančním stylu z bílého karrarského mramoru, proslulého svou čistotou. Tento vznešený materiál, oblíbený umělci a panovníky už od antiky, vtiskl královskému mauzoleu punc výjimečnosti. Náklady na výstavbu se ale vyšplhaly na závratných 32 000 dukátů, což byla v té době astronomická částka.

Součástí komplexu se stalo také mramorové mauzoleum, které vytvořil vlámský sochař Alexandr Colin a kde jsou dodnes uloženy ostatky Ferdinanda I. Habsburského, Anny Jagellonské a Maxmiliána II. Habsburského.

Přestože byla hrobka po staletí uctívaným místem, čas se na ní podepsal. V první polovině 20. století proto bylo rozhodnuto o její rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci. Klíčovým byl rok 1928, kdy byla hrobka otevřena a započaly práce na její obnově. Pohřební roucha českých králů byla sejmuta a poprvé po staletích bylo možné detailně zkoumat ostatky českých králů a jejich oděvy. Během staletí však textilie utrpěly značné poškození, a to nejen kvůli nevyhovujícím podmínkám, ale i proto, že si návštěvníci často odnášeli kusy látek jako suvenýry.

Aby se staletími zašedlým tkaninám vrátila původní barva i vzory, byla tehdy roucha nejprve čištěna ve speciálním roztoku. Na projektu se podíleli studenti z AMU a dalších uměleckoprůmyslových škol v Brně, Rýmařově a Liberci, kteří přenesli vzory látek na papír a určili přesné tóny barev. Podle těchto originálů byly později pořízeny také věrné repliky brokátových tkanin.

Výzkum odhalil, že Karel IV. byl pohřben v zelené hedvábné dalmatice, bohatě vyšívané zlatou nití s motivy ptáků a květů. Tato italská tkanina ze 14. století byla součástí ceremoniálního oděvu panovníků při každé korunovaci. Na dalmatice měl Karel IV. původně sametový plášť, pravděpodobně červené nebo černé barvy s motivy vinné révy, jak naznačují dobové záznamy.

Zajímavostí je, že v jedné z věrných napodobenin brokátového roucha Karla IV. byly v těžké pomnichovské době, po zabrání Sudet, slavnostně převezeny ostatky Karla Hynka Máchy z jeho rodných Litoměřic do Prahy.

Finální moderní podobu získala královská hrobka díky práci architekta Kamila Roškota v letech 1934-1935. Architekt Roškot, jeden z nejvýznamnějších představitelů meziválečné architektury, získal zakázku v konkurenci mnoha dalších návrhů.

Musel vyřešit nelehký úkol: jak ve stísněném prostoru vytvořit důstojné a monumentální prostředí odpovídající významu místa. Jeho řešení ale bylo geniální ve své jednoduchosti. Valenou klenbu, která tvoří strop síně, nechal obložit drobnou skleněnou mozaikou zlaté barvy. Tím dosáhl optického zvětšení prostoru a dodal mu slavnostní atmosféru. Do takto upraveného interiéru pak umístil staré sarkofágy i nové kovové tumby dynamických tvarů.

Podlahu královské hrobky tvoří precizně opracované mramorové desky, jejichž linie a spáry sledují půdorysy jednotlivých sarkofágů. Stěny i klenbu nechal arch. Roškot pokrýt drobnou skleněnou mozaikou v jemných odstínech žluté, šedé a zelené. Absence ornamentů a dekorací vytváří pocit klidu a nadčasovosti. Roškot také navrhl také ozdobnou kovovou mříž, kterou vytvořil ve spolupráci se sochařem Ladislavem Kofránkem.

Vstoupit do královské hrobky můžete nenápadnými dveřmi v kapli svatého Kříže v katerdrále, které jsou dílem architekta Kamila Hilberta. Odtud vedou schody dolů, kde v podzemí spočívá 10 sarkofágů a tumb:

Prostřední řada

1. Karel IV. (1316–1378) - bronzový sarkofág uprostřed

2. Manželky Karla IV. - společný sarkofág vlevoBlanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská

3. Václav IV. (1361–1419) a Johana Bavorská - společný žulový sarkofág vpravo

Přední řada

4. Jiří z Poděbrad (1420–1471) - sarkofág vlevo 5. Ladislav Pohrobek (1440–1457) - sarkofág vpravo

Zadní řada

6. Jan Zhořelecký (1370–1396) a neznámé osoby - žulový sarkofág

7. Václav (1350–1351) a další nedospělé děti Karla IV.

8. Rudolf II. Habsburský (1552–1612) - originální cínový sarkofág

9. Rudolf Habsburský, Rudolf II. Švábský, Eleonora Habsburská - společný sarkofág

10. Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská (1746–1804) - originální cínová rakev

Posvátné prostory královské hrobky v katedrále sv. Víta jsou bezesporu jedním z pomyslných symbolů kontinuity českého národa, a proto určitě stojí za návštěvu.

.................

Zdroje:

BLAŽKOVÁ, Gabriela, Lubomír FUXA a Jaroslav PROKOP. Příběh Pražského hradu. Praha: Správa Pražského hradu, 2003.

BRANALD, Adolf. Pražské promenády. Praha: Mladá fronta, 2000.

Vlasta. Praha: Mona, 24.06.1970.

https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/karel-iv-pohrebni-roucho-umprumka.A170421_2320390_pardubice-zpravy_jah

https://cesky.radio.cz/pohrebni-poklady-karla-iv-jsou-k-videni-na-prazskem-hrade-8097706