Článek
V oblasti kolem Orce ve španělské Granadě byly během mnoholetého výzkumu nalézány lidské ostatky, jejichž přesné stáří stanovila až nyní nová metoda na neuvěřitelných 1,3 milionu let, což z nich činí nejstarší známé důkazy o přítomnosti člověka na evropském kontinentu.
Profesor Lluis Gibert z Fakulty věd o Zemi (Barcelonská univerzita), který vedl výzkumný tým, zdůrazňuje význam tohoto nálezu: „Tyto pozůstatky jsou o 200 000 až 400 000 let starší než slavné nálezy ze Sima del Elefante v Atapuerca. Jedná se o skutečný průlom v našem chápání nejranější lidské přítomnosti v Evropě.“
Paleomagnetická analýza, kterou Gibertův tým použil, je sofistikovaná metoda datování založená na studiu starých magnetických polí zaznamenaných v minerálech hornin. Tyto minerály se při formování hornin orientují podle magnetického pole Země, což poskytuje cenné informace o jejich stáří.
Nejstarší lidský zub
Výzkumníkům se podařilo identifikovat sekvenci magnetické polarity s pěti různými událostmi, umísťující tři lokality v Orce s lidskou přítomností mezi subchrony Olduvai a Jaramillo, tedy mezi 1,77 a 1,07 milionu let. Následně byl aplikován statistický model k přesnému upřesnění chronologie různých stratigrafických úrovní s chybovou marží pouhých 70 000 let. Výsledky umísťují naleziště Venta Micena jako nejstarší naleziště s lidskou přítomností v Evropě, s věkem 1,32 milionu let, následované lokalitou Barranco León s 1,28 milionu let, kde byl nalezen nejstarší lidský zub v Evropě, a Fuente Nueva 3 s 1,23 milionu let.
Lokalita naleziště: Orce, Granada, Španělsko.
Pozůstatky lidské činnosti
Mezi velkým množstvím nejnovějších nálezů kamenných nástrojů vyrobených prvními Evropany vyniká velký úštěp z vysoce kvalitního pazourku, který má opracovanou hranu ve své střední části, tradičně spojovaný s opracováním dřeva. Vedle něj byl nalezen velký opracovaný oblázek z křemene (vůbec první z této suroviny v lokalitě), který sloužil jako úderník (kladivo k opracování jiných kamenů) nebo jako nástroj k drcení nebo rozmělňování, jak naznačuje intenzivní otlučení na jedné části.
Význam objevu přesahuje pouhé určení stáří
Nové nálezy silně podporují teorii, že první lidé (Himo Erectus) vstoupili do Evropy přes Gibraltarský průliv, nikoli přes Středomoří z Asie. Tuto hypotézu podporují podobnosti mezi kamennými nástroji nalezenými v Orce a nálezy v severní Africe, stejně jako přítomnost pozůstatků africké fauny na jihu poloostrova, jako jsou pozůstatky hrocha a Theropithecus oswaldi, afrického primáta podobného paviánovi, nalezeného v jeskyni Victoria nedaleko Cartageny. Tyto nálezy se jinde v Evropě nevyskytují.
Výzkum rovněž odhalil fascinující časovou mezeru mezi nejstaršími lidskými osídleními v Asii (1,8 milionu let) a těmito novými evropskými nálezy (1,3 milionu let). „Tento půlmilionový rozdíl naznačuje, že překonání biogeografických bariér mezi kontinenty bylo pro rané lidi značnou výzvou,“ vysvětluje Gibert.
Gibertův tým se domnívá, že izolace Evropy od Asie a Afriky pravděpodobně zpomalila lidskou expanzi. Vědci předpokládají, že lidstvo dorazilo do Evropy až ve chvíli, kdy vyvinulo potřebnou námořní technologii.
Objev nejstarších lidských pozůstatků v Evropě otevírá nové horizonty pro archeologický výzkum. Lluis Gibert uzavírá: „Tyto nálezy radikálně mění naše chápání nejranější historie lidstva v Evropě. Otevírají nové otázky o technologických schopnostech raných lidí a jejich schopnosti překonávat geografické překážky. Jsme teprve na počátku odhalování fascinujícího příběhu o tom, jak a kdy naši předkové poprvé vstoupili na evropskou půdu.“
Průlomový objev nepochybně podnítí další výzkum v oblasti a archeologové už nyní s napětím očekávají, jaká další tajemství nejstarší evropské nálezy z Orce ještě odhalí.
………
Zdroje:
Oficiální stránky projektu Orce: https://orceplusz.com
The Mallorca Olive Press, Vol. 7, Issue 187, August 9th.
