Tajemství III. nádvoří: Cesta do hlubin Pražského hradu

Když se procházíte po třetím nádvoří Pražského hradu a vzhlížíte k majestátní katedrále, možná netušíte, že pod vašima nohama se skrývají fascinující vrstvy jeho historie. Pouhých pár metrů pod dlažbou se totiž nachází rozsáhlý labyrint středověkých vykopávek – svědectví více než tisícileté historie tohoto místa nad Prahou, která dnes bedlivě střeží Archeologický ústav Akademie věd.

Třetí nádvoří Pražského hradu se rozkládá v západní části někdejšího raně středověkého sídla českých knížat a králů. Právě zde se nalézaly nejvýznamnější stavby tehdejší rezidence, včetně původní rotundy a později baziliky sv. Víta. Dlouhodobé archeologické výzkumy odhalily, že v této oblasti stály příbytky družiníků a elitních bojovníků ve službách panovníka.

Částí třetího nádvoří procházelo kdysi v několika fázích opevnění. Jeho linie se v průběhu času posouvala směrem k jihu, čímž se plocha panovnické rezidence postupně zvětšovala. Existuje také určitá hypotéza o přítomnosti knížecího paláce, jehož přesné umístění však dosud zůstává záhadou. To jen podtrhuje, kolik tajemství Pražský hrad stále ukrývá.

Archeologické výzkumy na Pražském hradě mají dlouhou tradici. Započaly ihned po vzniku samostatného Československa v roce 1918. Zpočátku je vedl stavitel Karel Fiala, ale už v roce 1925 od něj převzal štafetu Archeologický ústav Akademie věd. Z původních pěti pracovníků se tým rozrostl na současných jedenáct odborníků, kteří neúnavně pracují na odkrývání a ochraně historického dědictví.

Jedním z nejvýznamnějších objevů byl velký románský kostel, odkrytý již v roce 1921. Karel Fiala jej původně považoval za kostel sv. Ondřeje. Dlouhá desetiletí se pak na základě historických pramenů předpokládalo, že šlo o kostel sv. Bartoloměje. Teprve v nedávné době, díky znovuotevřené sondě při jižní zdi, se podařilo odhalit skutečnou identitu této stavby.

„Zjistilo se, že kostel byl ve skutečnosti vybudován na přelomu 11. a 12. století jako součást biskupského areálu a že byl patrový. Ve skutečnosti byl zasvěcen Panně Marii,“ vysvětluje Jana Maříková Kubková, vedoucí zdejšího výzkumu.

Kromě kostela se pod třetím nádvořím skrývá řada dalších pozoruhodných nálezů. Jedním z nejzajímavějších je bezpochyby pohřebiště. Zvláštní pozornost si zaslouží hrob bojovníka, který je datován dokonce do druhé poloviny 9. století. Jedná se o neznámého muže pohřbeného v dubové rakvi, obklopeného předměty, které ho měly doprovázet na jeho posmrtné cestě. Vedle něj ležel meč, patrně symbol jeho postavení a bojové zdatnosti. Dále sekera, dýka a nůž – nástroje, které mohly sloužit jak v boji, tak v každodenním životě. Nechybělo ani vědro, možná naplněné jídlem nebo pitím pro posmrtnou cestu, a ocílka pro rozdělávání ohně. Nedávné vědecké analýzy zubů ukázaly, že muž pocházel z Dánska, je to tedy s největší pravděpodobností viking.

V blízkosti hrobu bojovníka bylo odkryto ještě několik dalších, některé z nich uložené ve více vrstvách nad sebou. Zajímavé je, že archeologové dosud s jistotou nevědí, zda tyto hroby náleží již k pohřebišti při kostele sv. Víta, nebo zda jde o starší, samostatné pohřebiště. Další hroby objevené na třetím nádvoří již prokazatelně souvisí s pohřbíváním, které se od 11. století rozšířilo v okolí Spytihněvovy baziliky sv. Víta. Tato impozantní stavba, dokončená v roce 1060, nahradila původní rotundu a stala se centrem duchovního života na Pražském hradě.

Rekonstrukce Pražského hradu po vzniku Československa byla ambiciózním projektem, který měl přetvořit středověký hrad na moderní sídlo prvního prezidenta. Klíčovou roli v tomto procesu sehrál slovinský architekt Josip Plečnik, jehož vize zásadně ovlivnila podobu Hradu, jak jej známe dnes.

Plečnik se záměrně soustředil právě na třetí nádvoří, které bylo před rekonstrukcí členité a nerovné. Jeho cílem bylo vytvořit reprezentativní prostor, který by odpovídal důstojnosti nové republiky. Původní plocha nádvoří byla rozdělena do několika výškových úrovní a byla narušena hlubokou terénní brázdou, která se táhla až k vrcholu ostrohu z malostranské kotliny.

Plečnikovo řešení bylo stejně odvážné jako geniální. Navrhl vyrovnat celou plochu nádvoří pomocí masivní železobetonové konstrukce. Tato konstrukce, na jejíž přípravě se Plečnik osobně podílel, se klene nad archeologickými vykopávkami již od roku 1927. Vytváří tak ochrannou vrstvu nad cennými nálezy a zároveň poskytuje stabilní podklad pro reprezentativní dlážděnou plochu nádvoří.

Archeologický výzkum třetího nádvoří, který probíhal mezi lety 1925–1929, odhalil neuvěřitelné bohatství historických vrstev. V některých sondách, které se dělaly kvůli nosným pilířům pro podkladové desky nádvoří, dosáhla mocnost zkoumaného souvrství až 14 metrů! Mezi nejvýznamnější objevy patří pozůstatky nejstarších dřevohliněných hradeb z první poloviny 10. století s výjimečně dochovanými břevny dřevěné výztuže. Unikátem evropského významu jsou také torza dřevěné zástavby z 10. a 11. století.

Podzemní prostory musely v průběhu let čelit různým výzvám. Jana Maříková Kubková říká: „Areál od počátku trpěl tím, že byl zavodněný. Nejhorší situace nastala na konci 80. let, kdy do Hradu prakticky nikoho nepouštěli, a v podzemních vykopávkách vznikly vlhkostí doslova krápníky.“ Paradoxně, dnes se archeologové potýkají s opačným problémem – vysycháním. „Bylo tu několik podzemních pramenů, zbyl jen jeden, který občas smutně zabublá. Čekáme, kdy vyschne úplně,“ dodává vedoucí výzkumu.

V dnešní době, kdy je přístup do těchto prostor běžným návštěvníkům omezen, přichází na pomoc moderní technologie. Archeologický ústav AV ČR ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky totiž vyvinul inovativní mobilní aplikaci, která umožňuje virtuální prohlídku podzemí. Aplikace nabízí 3D skeny archeologických nalezišť, interaktivní časovou osu ukazující vývoj jednotlivých lokalit a detailní informace o jednotlivých objektech a historii jejich výzkumu.

A kdo ví? Možná brzy archeologové odkryjí další nová tajemství místa, která nám vypráví příběh o tom, kdo jsme a odkud jsme přišli.

.................

Zdroje:

Osobní návštěva místa, https://prazskyhradarcheologicky.cz, Viking pohřbený mezi Přemyslovci, Památky pod dlažbou 3. nádvoří Pražského hradu, Předsedkyně si prohlédla podzemí Pražského hradu