Článek
Po největší školské stávce v novodobých dějinách, kterou vyvolal podfinancovaný školský rozpočet na rok 2024 a kroky MŠMT ohrožující kvalitu výuky snížením Phmax, tedy počtu proplácených vyučovacích hodin, školami zmítá další vlna protestů. Za ten nese zodpovědnost opět současná vláda a ministr školství Mikuláš Bek, který očividně ve vládě plní roli „pátého kola u vozu“ a není schopen pro svůj rezort vybojovat dost peněz.
Na začátku února dostali ředitelé škol nové rozpočty na rok 2024 a pro mnohé z nich to byl šok. Došlo ke škrtům propláceného počtu úvazků nepedagogických pracovníků, a to přestože v době listopadové stávky ministr sliboval, že u nepedagogických pozic se omezení dotkne pouze neobsazených míst. Jak již nyní víme, nebyla to pravda. MŠMT plošně zrušilo cca 2,5 tisíce obsazených pozic.
Po prvních protestech svolal ministr Bek jednání, na němž vyčíslil, že pro platovou sanaci nevhodně namířených škrtů obsazených pozic chybí 800 milionů korun. Řešení situace mělo přinést jednání s premiérem a ministrem financí. Kdo ale čekal příslib dofinancování, zmýlil se. Ministr financí Stanjura prohlásil, že je o této dodatečné částce připravený jednat na základě finančních výsledků nejdříve červenci.
To je ale pro školy nepřijatelné! Pokud ředitelům chybějí peníze na platy a nedoplatí jim je zřizovatelé, jak mohou tyto lidi od ledna do července zaměstnávat a platit je z peněz určených na platy učitelů? Ačkoliv to nedává smysl, tak přesně tohle MŠMT ředitelům vzkazuje!
Nikdy v minulosti se nestalo, aby ve schváleném rozpočtu chyběly peníze na výplaty stávajících zaměstnanců škol. „Gratuluji“, to se podařilo až této vládě. Na platy nepedagogů je letos rozpočtováno o 6,8 miliard méně než loni a chybí tak peníze na 17 tisíc plných úvazků. Vláda sice v lednu dodatečně navýšila rozpočet o 4 miliardy, ty ale nestačí. V rozpočtu stále chybí 2,8 miliardy.
Ptáte se, co to znamená? Nic jiného než to, že ředitelé budou muset část nepedagogů propouštět. Navíc to, že musí někoho propustit od ledna, zjistili z rozpisu rozpočtu až v únoru. Nyní propouštěným nepedagogům poběží výpovědní lhůta a musí jim být vyplaceno odstupné. Kde na to ale mají ředitelé vzít? Samozřejmě opět z balíku společných finančních prostředků na platy pro všechny své zaměstnance, tedy i učitele.
Další variantou je pak snížit stávajícím zaměstnancům úvazky. Ti budou muset odvádět stejný objem práce, ovšem za méně peněz. No, neberte to… Samozřejmě nikdo rozumný na takové podmínky nepřistoupí a zaměstnanci si tak budou hledat jinou práci. Provoz škol je tak ohrožen. Bez nepedagogických pracovníků se zkrátka školy neobejdou.
Poslední možností, která se ředitelům nabízí, je „žebrání“ u zřizovatelů. Ředitelé mohou požádat, aby mu zřizovatel chybějící finance dorovnal. Proti tomuto přehazování vlastní zodpovědnosti ze státu na obce a kraje zřizovatelé důrazně protestují a nelze se jim divit. Ve svých rozpočtech peníze navíc většinou nemají.
Dlouhodobě upozorňujeme, že školství je vládní prioritou pouze na papíře a každý příčetný člověk nám dá za pravdu. Ministr Bek „geniálně“ přehazuje své selhání při nezajištění potřebných peněz jako horký brambor na ředitele škol. Ať si vyberou sami, zda zaplatí nepedagogy, aby jim ze škol neodešli, a nebo přidají učitelům a splní tak závazek vlády navýšení platů učitelům na 130%.
Dnes už je každému jasné, že tento slib vlády byla blamáž. Nejenže by učitelé nedostali 130% průměrné mzdy v ČR - vzhledem k výpočtu z roku 2022 by se letos dostali v ideálním případě na pouhých 113%. Bohužel do hromádky peněz určených na odměny učitelům budou muset ředitelé sáhnout a doplatit mzdy nepedagogům, bez kterých se školy neobejdou – a nejsou to jen kuchařky, uklízečky, ale i ekonomky, účetní, IT správci.
Vláda se chlubila, že učitelé jsou jediní státní zaměstnanci, kteří dostanou přidáno. Nedostanou. Pokud ředitelé vyplatí odměny učitelům, pak budou muset propouštět nepedagogy a těžko zajistí provoz škol. Sofiina volba v podání 5K.
