Článek
Vládní groteska ve školství pokračuje. Učitelé jsou už ale ze všech nesplněných vládních slibů a neustálých změn frustrovaní a u nepedagogů není situace o moc lepší. Směšně nízké platy kuchařek nebo uklízeček (mnohdy pod úrovní minimální mzdy) doslova nutí tyto zaměstnance, aby si našli jinou práci, či případně aby se přihlásili na úřad práce. Ruku na srdce, za jejich peníze by mnozí ani nevstali z postele.
Jako by už premiér Fiala, ministr financí Stanjura a ministr školství Bek zapomněli na loňskou největší učitelskou stávku v novodobé historii. Navzdory tehdejším slibům ministra Beka se od té doby stále nic zásadního nezměnilo a lidem pracujícím ve školství tak znovu dochází trpělivost.
Ministrovi školství v tomto ohledu nahrává snad jen jedna jediná věc, a to ještě větší neschopnost jeho vládního kolegy a předsedy Pirátů Ivana Bartoše. Ať už se to týká nového stavebního zákona, u kterého zpackal, co mohl, nebo dalšího průšvihu jménem eObčanka, ze které končí citlivá data bůhvíkde a například podle experta na kyberbezpečnost Vladimíra Smejkala může mít informace o každém z nás v podstatě kdokoliv. Hlavně, že Piráti sami sebe pasovali do odborníků na digitalizaci…
Zpátky ale ke školství. Z více stran začínají prosakovat informace o tom, že Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou z ODS pro příští rok nepočítá s nárůstem rozpočtu MŠMT.
Zajímavé přitom je, že vláda Petra Fialy v programovém prohlášení označila školství za jednu ze svých priorit. O něčem takovém ale nemůže být absolutně žádná řeč a považuji to za výsměch!
Podle nedávno zveřejněné studie CERGE-EI vedené Danielem Münichem chybí ke splnění vládních slibů a k tomu, abychom se dostali z pohledu výdajů do školství v poměru k HDP na průměr zemí OECD astronomických 37 miliard korun! Právě o tolik slíbil Bek, že nechá navýšit rozpočet MŠMT. Podpoří ho koaliční kolegové, kteří měli v posledních měsících rovněž plná ústa vzdělávání jako priority? To se uvidí, ale pochybuji…
Takže si to shrňme. Vláda lže, neplní své sliby a nechává školství krvácet. A chystá další a další kroky, které by měly přinést úspory na úkor kvality. Bylo by naivní si myslet, že odbory nechají něco takového bez povšimnutí, a proto celkem nepřekvapivě vyhlásily stávkovou pohotovost. Kam až situace zajde? To nikdo z nás neví a záleží pouze a jen na současné vládní garnituře. Co ale víme s jistotou je, že MŠMT potřebuje mít ve svém čele silného lídra, který se postaví za resort a za budoucnost naší země.
A právě teď je na ministrovi Bekovi, zda konečně prokáže svoji politickou sílu, nebo přijme kapitulační podmínky z pera ministra Stanjury a potvrdí, že je pouze stranickým lokajem bez reálného vlivu. Doufám v první scénář, obávám se ale druhého.
