Článek
MŠMT jde tímto krokem zcela proti vládnímu programovému prohlášení, ve kterém se 5K zavázala zvyšovat kvalitu vzdělávání. Krácení maximálního rozsahu pedagogické práce totiž nesporně kvalitu vzdělávání v naší zemi poškodí.
Tzv. PHmax, neboli maximální počet hodin výuky financované ze státního rozpočtu na jednu třídu, dává ředitelům škol široké možnosti pro individualizaci výuky. Nejčastěji se jedná o dělené hodiny předmětů, jako je například výuka cizích jazyků, matematiky, laboratoří, tělocviku nebo informatiky.
Dělená výuka umožňuje pedagogům přistupovat k žákům při výuce mnohem individuálněji a vnímat díky tomu odlišné potřeby každého z nich. Učitelé tak probírané učivo mnohem lépe vysvětlí a žáci látku snadněji pochopí, než by tomu bylo v případě výuky v plném počtu. Zdá se ale, že těmto časům bude brzy konec.
Ministr Bek tvrdí, že dosavadní nastavení systému je pro učitele a žáky až příliš komfortní a dlouhodobě neudržitelné. Změna ve financování výuky dle Beka ustálí poměr počtu žáků na jednoho učitele a přinese rovnováhu mezi efektivitou výuky a její nákladovostí. MŠMT v tomto ohledu ale úmyslně dezinformuje veřejnost o růstu počtu pedagogických pracovníků a nezmiňuje důležitý kontext. Je pravdou, že oproti roku 2023 je financováno o 3100 pedagogických pracovníků více – je zde ale jedno velké a zcela zásadní ALE!
Nejedná se totiž jen o učitele, ale i o vychovatele a asistenty pedagoga. Řada těchto pozic navíc souvisí s příchodem dětí válkou zasažené Ukrajiny a z chaosu na MŠMT na začátku školního roku ve financování tzv. pozic ukrajinských asistentů pedagogů, dále s ukončováním financování školních psychologů z evropských peněz a v neposlední řadě s mimořádným navyšováním kapacit středních škol po loňské panice po přijímačkách, a tím i logicky úvazků učitelů.
Co je ale zcela klíčové a zarážející – MŠMT dosud nepředložilo žádnou analýzu, ze které vychází při svém tvrzení o „bezhlavém“ navyšování počtu učitelů. Na základě čeho tvrdí, že dosavadní systém je neefektivní? Celé roky slýcháme o tom, že učitelů je nedostatek a také o tom, že musíme zavádět inovativní metody ve výuce. Když ale učitelé začnou využívat například tandemovou výuku, MŠMT jim tuto možnost ihned sebere? Proč trestá inovativní a aktivní školy?
Uvedené opatření rovněž ohrožuje existenci málotřídních škol. V nich jsou slučovány ročníky do jedné třídy a dosavadní možnosti PHmax dovolovaly alespoň na některé předměty třídy rozdělit dle ročníku. Pokud to už dál nebude možné, kvalita výuky v málotřídních školách bude klesat a pokud je nebude dotovat zřizovatel, hrozí jim zánik. Přitom právě tyto malé školy si rodiče vybírají pro jejich rodinné prostředí, individuální přístup a ochotu pracovat s dětmi s hendikepem. Na podlimitní školy už nyní zřizovatelé doplácejí, ale není možné očekávat, že budou doplácet ze svých rozpočtů ještě víc. Na to zkrátka nemají.
Pokud by změna systému financování byla platná už pro školní rok 2023/2024, přinesla by úsporu v řádu zhruba 400 milionů Kč. Příští rok se odhaduje úspora 800 mil. S ohledem na rozpočet resortu školství se ale jedná o marginální částku, která bude vykoupena rozkolísáním vzdělávacího systému, koncem předvídatelnosti financování škol a to nejdůležitější - zhoršením kvality výuky. Pane ministře Beku, opravdu Vám to stojí za to?
